Pražské jaro se v uplynulém roce rozhodlo ještě více zaměřit na mladé publikum. V rámci programu Rozkvět Pražského jara se od prosince 2010 uskutečňovala pravidelná měsíční setkávání s umělci, kteří mladým lidem představovali svůj obor. Jaké to je – zpívat operně, co znamená být dirigentem nebo co všechno dělá interpret od prvního otevření not až po koncertní vystoupení. Mezi hosty se objevili dirigent Tomáš Netopil, klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Petr Nouzovský, sopranistka Lucie Fišer-Silkenová a mnoho dalších. Setkání se konala vždy první středu v měsíci večer – organizátoři se rozhodli vydat cestou dobrovolnosti, nikoliv povinného výchovného koncertu. A podařilo se. Během prvních měsíců se do Rozkvětu přihlásila početná skupina studentů z řad pražských středních a vysokých škol, napříč všemi obory.
V průběhu loňského festivalu potom členové Rozkvětu získali jedinečnou možnost zakoupit vstupenky na sedmnáct vybraných koncertů za skvělých 100 Kč. V nabídce nechyběly takové taháky, jako velkolepé uvedení Mahlerovy Symfonie „tisíců“, recitál vítězky Chopinovy soutěže Julianny Avdějevy nebo kriminální melodram v podání herecké hvězdy Johna Malkoviche. Celkem takto bylo nabídnuto na 700 vstupenek. Zajímavou součástí tohoto projektu se stala mediální kampaň s mottem „Pak že vážná hudba je vážná“, kterou pro Pražské jaro bez nároku na honorář vytvořila reklamní agentura Young & Rubicam Praha. Byly vytvořeny tři plakáty, které ukazují velikány klasické hudby v lidském rozměru s vtipně nadsazeným sloganem komentujícím jistou peripetii skladatelova života či povahového rysu. Základem grafické podoby se staly hudební nástroje, které byly polepeny samolepkami – podobně, jak si nástroje uzpůsobují mladí lidé hrající v kapelách populární hudbu.
Do druhého ročníku Rozkvět Pražského jara vstoupil se sloganem „Snadný návod na použití klasiky“. Od října opět pokračují pravidelná měsíční setkávání. Hlavním tématem je tentokrát svět symfonického orchestru. Postupně se tak představují jednotlivé nástrojové skupiny. V pondělí 24. října se před zaplněným sálem Českého muzea hudby rozezněly žesťové nástroje – tedy trubky, lesní rohy a pozouny. Po žesťových nástrojích pak v listopadu následovaly dřevěné dechové nástroje (tedy flétny, klarinety…). V lednu to byly smyčcové nástroje a nakonec se všechny skupiny spojí, aby se v dubnovém pořadu představil orchestr v celé své kráse. Moderátorem pořadu je Pavel Trojan Jr., pracovník festivalu, ale také student dirigování na Pražské konzervatoři a skladby na HAMU. Svět klasické hudby se snaží ukázat svěžím, hravým způsobem, bez přehnaných formalit. Každý nástroj je představen mladými hudebníky. Divák si tak naposlouchá jeho barvu, jaký má rozsah, jaké speciální efekty se na něj dají zahrát. Celá nástrojová skupina pak zahraje ukázky z orchestrálních skladeb. Otevírá se tak fantastická možnost slyšet, co z komplexního orchestrálního zvuku hraje právě ta určitá skupina nebo dokonce jednotlivý nástroj.
Zábavná je také zvuková laboratoř, kdy diváci mohou zamíchat instrumentací a zahrát si tak na skladatele. Mohou pozorovat, jak se zvuk pod jejich vedením proměňuje. Anebo kvíz, kdy se hudebníci přesunou za diváky, tak aby nebyli vidět, a diváci mají jen podle sluchu poznat, které nástroje slyší. Cyklus se také snaží vyvrátit u mladého publika tolik rozšířený předsudek, že klasická hudba je muzeálním artefaktem nebo že ji snad poslouchají pouze lidé starší generace. Jakmile se mezi mladými tuto sociální bariéru podaří prolomit, musí následovat onen výše zmiňovaný „Snadný návod na použití klasiky“. Tedy kromě návodu, jak poslouchat zvuk symfonického orchestru, který v počtu hudebníků tolikrát převyšuje běžné obsazení rockové kapely, je velmi důležité přinést také vodítko, jakým způsobem se orientovat v hudebních formách delších než tříminutová písnička. Proto byly tématem únorového Rozkvětu „Motiv a forma“. Kromě zodpovězení otázky „co je motivem“, byly názorně předvedeny také způsoby práce s ním. To, že se hudební motiv nejenom exponuje, tedy nechává zaznít ve své původní podobě, ale nadále se s ním nejrůznějšími způsoby pracuje a jeho vyznění se proměňuje, je pro klasickou hudbu přece jedna z nejhlavnějších charakteristik. To odlišuje jednoduchou písňovou formu se slokou a refrénem od rozsáhlých symfonických vět.
Pokud tedy jste mladými posluchači a máte zájem proniknout do světa klasické hudby, neváhejte navštívit webové stránky Pražského jara a v sekci Rozkvět naleznete aktuální informace o chystaných pořadech. Vyplníte-li i krátký registrační formulář, budete mít jistotu, že se o speciálních akcích Pražského jara pro mladé dozvíte jako první.
www.festival.cz
