středa, 13. srpen 2008

Rafał Blechacz: malý muž s velkým talentem

Napsal(a) 

Rafał Blechacz Rafał Blechacz

Rafał Blechacz je jméno, které budeme určitě slýchat čím dál častěji. Tento čerstvě třiadvacetiletý polský zázrak (z jeho suverénní a zcela přesvědčivé a osobité hry však jeho věk neuhádnete) nedávno vystoupil v Praze. Pokud jste se tehdy do Rudolfina nedostali, radím, abyste si včas rezervovali vstupenky na jeho recitál na příštím Pražském jaru. Blechacz je vítěz prestižní Chopinovy soutěže ve Varšavě z roku 2005. To mu bylo dvacet let a stal se po legendárním Krystianu Zimermanovi prvním Polákem, jenž hlavní cenu od roku 1975 získal. Pro přesnost budiž řečeno, že Rafał Blechacz posbíral cen, co se dalo: cenu za nejlepší provedení polonézy, mazurky i sonáty, nejlepší interpretaci koncertu, cenu pro nejlepšího polského účastníka... Varšavská soutěž je událost světového významu, přítomno bylo víc než tři stovky novinářů, deset rozhlasových a čtrnáct televizních stanic. Rafału Blechaczovi se od té doby hrnou nabídky na koncertování, podepsal exkluzivní kontrakt s firmou Deutsche Grammophon, která mu vydala CD s Chopinovými preludii a kde natáčí svou druhou desku. Má dokonce svůj fanclub japonských obdivovatelek, které jej doslova pronásledují, kam se hne - a při tom všem zůstává tento drobný snědý mladík s hnědýma očima nepředstíraně skromný až plachý a raději než blesky fotoaparátů má Sokrata a Platona.

Kdo vás přivedl k hudbě? Byli to rodiče?

Z hudební rodiny nepocházím, i když tatínek a jeho bratři mají k hudbě velkou náklonnost. U nás doma vždycky stál klavír, takže jsem si k němu nacházel cestu sám a také jsem byl k hudbě veden.

Rafał Blechacz Rafał Blechacz
Kdy přišla ta chvíle, kdy jste si řekl, že se klavíru budete věnovat profesionálně?

Svou kariéru jsem začal poměrně pozdě - než jsem v osmi letech začal chodit do hudební školy, navštěvoval jsem různé soukromé učitele. Takovým zlomem bylo, když tatínek zjistil, že mám absolutní sluch - to jsem pak začal přemýšlet o hudbě vážněji, začal jsem se zajímat i o varhany. Někdy v té době padlo rozhodnutí věnovat se hudbě profesionálně.

Jste soutěžní typ?

Účastnil jste se před chopinovskou soutěží nějakých jiných? Ano, jezdil jsem na soutěže, ale neřekl bych, že jsem takový typ. Nemám to moc rád a doufám, že vítězství v Chopinově soutěži znamená, že už nebudu muset žádnou absolvovat. V japonském Hamamatsu jsem v roce 2003 získal společně s Alexandrem Kobrinem druhé místo, když první nebylo uděleno, úspěch bylo druhé místo v soutěži Artura Rubinsteina v Bydgoszczi i vítězství v Maroku.

Jak jste snášel obrovský soutěžní tlak?

Já jsem byl mou profesorkou vždy veden k tomu, abych na prvním místě měl ze své hry radost. Jakmile neztratíš radost ze hry, jsi vítěz, říkala mi. A tak jsem to taky cítil.

Říkáte, že všechna kola Chopinovy soutěže ve Varšavě jste prožíval v klidu, ale jaká okolo vás panovala atmosféra? Je mezi kandidáty znát velká rivalita?

Rivalita tam samozřejmě panuje, ale já se jí vyhnul. Měl jsem takovou strategii: najal jsem si byt, abych nebydlel s ostatními v hotelu. Odříznul jsem se od veškerých médií, neměl jsem televizi ani rádio, aby mě neovlivnily různé spekulace. Mezi jednotlivými koly jsem jezdil domů, abych si odpočinul.

A vaše bezprostřední pocity poté, co oznámili vaše jméno?

Ta neskutečná radost trvala jen chvilku, pak začal obrovský kolotoč. Rozhovory, setkání s různými důležitými osobnostmi, tiskové konference, jednání. Až po třech týdnech jsem měl klid opravdu si to vítězství užít.

Rafał Blechacz Rafał Blechacz

Z cen, které jste na soutěži posbíral, vyplývá řada koncertů, nahrávání, finanční prémie a tak dále. Máte někoho blízkého, kdo vás drží nohama na zemi, abyste nezpychl?

Takové zábrany, které ho drží při zemi, by měl mít každý umělec v sobě. Ale hlavní zázemí mám uvnitř rodiny. Samozřejmě taky na nějaké úlety nemám čas - mám teď co dělat, abych dostál všem závazkům. To nejtěžší období jsem zažil bezprostředně po soutěži, kdy se na moji osobu soustředil velký zájem. Dostal jsem hodně nabídek a bylo náročné umět si dobře vybrat, rozhodnout se, čemu dát přednost.

Zmínil jste se o jedné své sympatické zálibě - filosofii. Jaký směr nebo osobnost jsou vám blízké?

Začal jsem od počátků filosofie - Platonem, Sokratem. V poslední době mě zaujala Husserlova fenomenologie, Ingardenovy texty a jejich teologické aspekty. Protože jsem už vysokou školu absolvoval, chodím na soukromé konzultace.

Čím vás přitahuje Fryderyk Chopin? Je to jeho stránka romantická, nebo klasická?

Chopin byl velkým obdivovatelem Bachovy a Mozartovy hudby, proto v něm nalé-zám klasicizující prvky, velkou průzračnost. A právě ke klasicistní hudbě mám hodně blízko.

Co vám ještě z Chopinova díla zbývá nastudovat?

Nejdůležitější díla sólová i s orchestrem už jsem zvládl v rámci přípravy na soutěž, zbývá mi několik mazurek, do budoucna bych totiž chtěl nahrát desku s mazurkami.

Rafał Blechacz

Narozen 30. června 1985 v Nakłu • V říjnu 2005 zvítězil jednohlasným verdiktem poroty na 15. ročníku Chopinovy soutěže ve Varšavě (druhé místo nebylo uděleno); získal také tři zvláštní ceny: za nejlepší provedení mazurky, polonézy a koncertu, cenu Krystiana Zimermana za interpretaci sonáty • V roce 2007 promoval na Hudební akademii Felikse Nowowiejského v Bydgoszczi, kde studoval u Katarzyny Popowové-Zydron.

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.