neděle, 15. srpen 2010

Radosti šéfredaktora

Napsal(a) 

Aby nebyl život novináře tak nudný, přicházejí po obdobích slovy klasika „klidu na práci“ a radostného budování hudebního periodika téměř periodicky i jiné radosti – vzedmuté vlny emocí, ataků a protestů dožadujících se svých nezadatelných práv. Například v 90. letech impresário jedné české pěvecké hvězdy vyhrožoval po zveřejnění negativních reakcí na debut v nejslavnějším italském divadle mojí rodině likvidací, nešťastně formulovaná otázka mého redaktora zapříčinila tzv. „židovskou kauzu“, intenzivní snahu navždy potopit časopis a mě se dostalo od hudbou nepolíbeného pana Steigerwalda z MF Dnes milého označení „Haiderův brk“. Když jsem před časem uveřejnil rozhovor se Zdeňkem Mácalem, kde otevřeně a bez diplomatických floskulí kritizoval Českou filharmonii, tak mi pro změnu člen umělecké rady orchestru hrozil žalobou a totéž se mi dostalo od jednoho Čecha žijícího v Německu, pro něhož jsem byl kvůli otištění několika článků mimo jiné židobolševik... V lednu tohoto roku vyšel v HARMONII rozhovor s ředitelem Pražského filharmonického sboru (PFS), který popudil konkurenční Český filharmonický sbor Brno (ČFSB), takže jsme se stali nepřímo součástí jiskření mezi dvěma kohouty na malém českém dvorečku (viz HARMONIE 1/2010, s. 18).

V podstatě jde o spor na právo užívání značky Czech Philharmonic Chorus / Czech Philharmonic Choir. Adjektivum „český“ má v našem hudebním životě magickou moc; něco jako projev nejvyššího souznění s národem, národní univerzality – Česká filharmonie, České kvarteto, České trio, Český komorní orchestr, Česká komorní filharmonie, Český národní symfonický orchestr... a kdysi i Český pěvecký sbor. Ten se v roce 1969 transformoval kupodivu nikoliv do Českého filharmonického sboru, ale do Pražského filharmonického sboru, nicméně si ponechal i logo Czech Philharmonic Chorus. Když v roce 1990 založil Petr Fiala v Brně sbor „filharmonického“ typu, tak kupodivu nepoužil adjektivum „moravský“ nebo „brněnský“, aby se hrdě přihlásil k rodné lokalitě, ale rovnou sáhl k marketingově nejslibnějšímu označení „český“. ČFSB má řádné osvědčení o zápisu ochranné známky a problém jestli nepatentované užívání názvu Czech Philharmonic Chorus od 50. let má stejnou váhu jako patentované označení z let 90. je věc právníků. Zajímavá je ovšem rovina etiky. Nemám pocit, že názvy Czech Philharmonic Choir Brno a Czech Philharmonic Chorus jsou pro zahraniční promotéry vždy jasné. Koneckonců formálním problémem je například příbuznost mezi názvy Czech Philharmonic Orchestra a Czech Chamber Philharmonic. V 90. letech se rozhodla (snad nechtěně) německá gramofonová firma Hänssler Classic změnit logo. Nadnárodní firma Deutsche Grammophon nabyla pocitu, že se žlutým odstínem barevně blíží jejímu logu a může to mít dopad na byznys. Hrozba soudních tahanic přivedla menší firmu k dohodě a změně logotypu. Jiný kraj, jiný mrav... Jestli je v pozici Hänsslera PFS nebo ČFSB nechám na úvaze čtenáře. Občas na povrch vyvřelé jiskření mezi PFS a ČFSB na téma ochranné známky a vyhrožování „nekalosoutěžní žalobou“ nemají smysl. Oba sbory jsou vynikající, naštěstí pro nás i jiné, a český a moravský hudební prostor je potřebuje.

Luboš Stehlík

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.