neděle, 17. listopad 2013

Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu

Napsal(a) 

Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu

„Chci se bavit o tom, jak hudba může měnit naše životy, náš svět. Chci mluvit o budoucnosti klasické hudby, proč ji učit a proč o tom přesvědčovat, “ prohlásil čínský klavírista Lang Lang (* 1982) na tzv. „Vizionářském pondělí“ v Cannes na MIDEM 2013. Jeho kariéra je poučná. Existují stejně nadaní mladí umělci v oblasti klasické hudby, ale Lang Lang spojuje kvality v konfiguraci, která z něj dělá hvězdu schopnou konkurovat, a dnes i předčít hvězdy popu: Je mladý, z exotické expandující země, dobře vypadá, má měkce energické zapamatovatelné jméno. Je přirozeně sebejistý, vřelý, disciplinovaný a přitom hravý. Používá prvky pop show v kontextu klasické hudby, využívá technologie i branding. Komunikuje s publikem a jeho sociálně-pedagogická angažovanost ve vlastní nadaci je nelíčená. Prestižní tisk o něm píše jako o „hottest“ umělci nebo „evangelistovi“ klasické hudby. „Případ Lang“ totiž shrnuje celkový smysl hodin debat o tom, co a jak funguje (i) v klasické hudbě. Ne náhodou se 47. ročník letošního MIDEM v Cannes obrátil k tématu klasické hudby. Právě v náročnějších dobách se ukazuje, že klasická hudba, v níž je marketing založen na kvalitě obsahu, je dlouhodobě spolehlivějším segmentem trhu než pop, ve kterém splaskla řada bublin. Myšlenku o důležitosti osobností v celém realizačním řetězci hudební produkce zdůrazňují tradičně především Britové, kteří moderují většinu mezinárodních debat o hudebním průmyslu. Je potřeba kultivovat prostředí pro vyhledávání, rozvoj, uplatnění a růst osobností (to je téma i pro naše prostředí nejen v kultuře!). Jestliže Steve Knopper nebo Peter Gabriel prohlásili už v letech 2009/2010, že je „hudební průmysl mrtev“, měli na mysli, že končí spolehlivost efektivity standardizovaných postupů velkých vydavatelství a agentur. Dnešní umělci se mohou díky technologiím rozhodnout o výběru modelu své kariéry, mají k dispozici řadu technologických nástrojů. I tradiční vydavatelské společnosti musí umět pracovat s více možnostmi tzv. monetarizace a s variabilitou distribučních a prodejních modelů.

Podobnému tématu se věnoval také 2. ročník mezinárodního fóra profesionálů Classical NEXT ve Vídni na přelomu května/června. Pořadatelé tohoto fóra, stejní jako u WOMEXu pro world music, si zakládají spíše než na extenzi (model MIDEM) na hloubce specializovaného pohledu na jeden segment hudebního trhu. Komise pečlivě vybírala odborné příspěvky konference i účastníky showcases. Diskutovalo se zde o tom, že dnes je potřeba tvůrčího a holistického přístupu ve VŠECH segmentech procesu hudební produkce. Dobře tento proces popisuje výměna pojmu „zábavního průmyslu“ za „zážitkový“. Už zde není jednoznačně a většinově ten, kdo profesionálně zajistí „zábavu“ pasivnímu spotřebiteli, popřípadě ten, kdo umělci jako „objektu“ businessu zajistí 360stupňový servis. Celostní přístup zohledňuje zvláštnosti umělce, programu i prostředí a snaží se je dostat do souladu. Tak to vidí i nový program pro podporu kultury Creative Culture 2014–2020 . Není nosné dál praktikovat formalismus prezentace ani v klasické hudbě (k tomu například na NEXTu přednáška Johana Idemy z Holandska Rethinking the Classical Concert nebo debata šéfů orchestrů Orchestra Now – But How and Why) či formalismus v marketingovém mixu. Mnohem víc je třeba využívat kontextů, pracovat projektově, operativně se propojovat (což je ostatně i klíčové slovo platformy MIDEM).

Jak na MIDEM, tak na NEXTu jsou k variabilitě šíření hudby prezentovány také inspirativní projekty s digitálními nástroji: například Belive Digital – digitálně-distribuční společnost pro nezávislé labely a umělce, REBEAT Digital – software pro digitální distribuci, Kickstarter pro startování projektů, PledgeMusic pro styk s fanoušky ad. Nejde o to vytěsnit tradiční profesionální vydavatele nebo agentury z trhu, nicméně inovační tlak ze strany umělců, uživatelů i vznikajících nových firem opírajících se o digitální nástroje rozhodně nelze ignorovat.

Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu

Řada evropských zemí se také přiklonila ke koncepčnější podpoře uměleckého/hudebního vzdělávání jako součásti celkové sociální péče (např. Akční plán pro hudbu ve Flandrech, tzv. „Hudební zákon “ v Dánsku, hudební výchova jako článek 67 a ústavy od roku 2012 ve Švýcarsku). Politici reagují často až pod tlakem veřejné poptávky. Ve velkých evropských metropolích je v řadě případů velký podíl mladých nejen z jiných národnostních, ale také etnických a kulturních skupin. Hudba přispívá k sociální kohezi efektivně a přirozeně.

Co z toho by mohlo a mělo být inspirací pro nás? V každém případě bychom měli nadále pečovat o to, co máme a umíme, a dokumentovat to. Zejména v živém umění a výchově u nás proběhne řada zajímavých projektů, které by mohly posílit argumentaci o důležitosti umělecké výchovy a spolupráci umělců se školstvím. Určitě můžeme bez velkých finančních nároků rozvíjet holistický přístup a vzájemné projektové propojování v rámci naší země i se zahraničím.

Potřebujeme ovšem jasnou podporu politiků, nejen v písemných materiálech a nejen z resortu kultury. Potřebujeme skutečnou reflexi významu kultury pro perspektivu společnosti i naší image v zahraničí. Ministerstvo kultury už v roce 2011 naplánovalo rok 2014 jako Rok české hudby , tj. jako jednu ze svých tematických priorit, kterou by bylo velmi vhodné využít k propagaci země i oživení domácí scény. Nezbývá, než se pokusit využít této příležitosti co nejefektivnějším způsobem bez ohledu na politický vývoj.

Linky: www.midem.com; www.classicalnext.com; http://www.emc-imc.org/cultural-policy/; www.rokceskehudby.cz

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.