čtvrtek, 22. říjen 2009

Proměny a lásky Letních slavností staré hudby

Napsal(a) 

Le Poème Harmonique, foto archiv LSSH Le Poème Harmoniquefoto: archiv LSSH

Pro letošní jubilejní desátý ročník si Letní slavnosti staré hudby přichystaly lahůdky spíše oduševnělého a niternějšího než oslavně-pompézního charakteru. Jako by do programu vtělily to, co provází festival a jejich pořadatele od samého počátku – lásku k hudbě minulosti. Proto i letos uslyšíme to nejlepší ze světa staré hudby dramaturgicky zarámované tématem, které je věčnou studnicí inspirace jak pro skladatele, tak samotné interprety. Do Prahy se tedy mezi 23. červencem a 11. srpnem budou sjíždět umělci ze všech koutů Evropy, aby vzdali hold Amorovi a povznesli ducha náročného pražského posluchače. Hudební a hudebně-divadelní programy, některé i v novodobých premiérách, představí ve špičkové interpretaci rozličné duchovní a světské podoby lásky od středověku po romantismus, od různých forem dvoření a úcty až po rozverné písně.

Festival se již v minulých letech zapsal do povědomí pražského publika svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Již v prvních ročnících bylo patrné tíhnutí ke scénickým kreacím, a tehdy se i přes skromné podmínky zrodila představení, která významně přispěla k poznání dvorských a církevních slavností v tehdejším českém království, například Schmelzerova serenata Hercules und Onfale (2001), Caldarova komorní opera La Contesa de‘ Numi (2002), nebo rekonstrukce hry k oslavě svatořečení Jana Nepomuckého s hudbou Šimona Brixiho či oslav kanonizace sv. Peregrina, který je patronem servitského řádu, v jehož bývalém klášteře festival sídlí. Múza Terpsichore stála jistě u kolébky festivalu, když dala podnět k vytvoření takových kreací, jako byl Balet pro krále Slunce (2003) nebo Ballet des nations (2005). Mimo to přijaly pozvání i další taneční společnosti s nápaditými projekty Šachy (2004), Dáma s hranostajem (2007). Festival dával také prostor pro uvedení mistrovských děl, která se v Čechách do té doby buď nehrála nebo byla nově scénicky ztvárněna, například Vivaldiho serenaty La Senna festeggiante (2002) a Pergolesiho operní intermezzo La serva padrona (2006). Jeden z největších ohlasů měla taneční kreace Balet pro krále Slunce (2003) a Gluckův balet Don Juan (2006). A chybělo tedy jen mluvené slovo, aby byl obraz barokního divadla úplný. V posledních letech se díky spolupráci s francouzskými herci a divadelní společností La fabrique à théatre podařilo uvést rozpohybované La Fontainovy Bajky a ojedinělou „zábavnou barokní show“ Scapinova šibalství (2007) nebo tolik opěvovaný Cestopis tanečního mistra (2008) či dokonale barokní a současně vtipnou inscenaci společnosti La fabrique à théatre Molièrovy hry Lékařem proti své vůli (2008) v režii Jean-Denise Monoryho.

La Caccia, foto archiv LSSH La Cacciafoto: archiv LSSH

Stejně tak letos nepřijdou milovníci barokní podívané zkrátka. V současné době nejžádanější specialista na barokní gestiku a barokní divadlo, Benjamin Lazar (v Praze byl v jeho režii uveden Měšťák šlechticem , jedna z nejúspěšnějších francouzských inscenací vůbec), a věhlasný soubor Le Poème Harmonique s Vincentem Dumestrem vykouzlí v Dvořákově síni Rudolfina jeden barokní Večer v Benátkách . Můžeme se těšit na svěží hudbu Claudia Monteverdiho a Benedetta Ferrariho a na propracovanou barokní gestiku zpěváků (mimo jiné oslňující Claire Lefilliatre), kteří nás při svitu svící provedou benátskými uličkami a paláci, kde zpěv a bujaré veselí zaznívá až do rána...

Na festivalu nikdy nebyla nouze o pěvecké hvězdy či o hvězdy, které dokáží mistrně rozezpívat svůj nástroj (Philippe Jaroussky, Peter Kooij, Andrew Manze, Anton Steck). Nechyběly ani zvučné hlasy herců, jejichž výkony bavily nebo dojímaly (Jean-Denis Monory, Olivier Martin Salvan, Julien Cigana, Bastien Ossart), a tanečníci, jejichž tanec je konečně „poezie beze slov“ (Marie-Genevieve Massé, Gudrun Skamletz, Jean-Marc Piquemal). I letos k nám zavítá španělská sopranistka María Espada , která bravurní technikou a zároveň niterným projevem okouzlila pražské publikum již v loňské festivalové přehlídce, tentokrát za doprovodu ansámblu Forma Antiqva vyzpívá Drama lásky zhrzené Adriany a Lukrécie. Další skvělá zpěvačka – Polka Anna Mikołajczyk – představí v Čechách vzácně prováděné milostné písně Fryderyka Chopina a Pauline Viardotové, která jako femme fatale 19. století inspirovala Chopina a sama na jeho mazurky skládala písně. V programu s vybranými duchovními áriemi z archivu Pražského hradu zazáří francouzský kontratenorista Damien Guillon , který na mezinárodních pódiích učaroval nezaměnitelnou sametovou barvou hlasu. Spolu s rezidenčním orchestrem Collegium Marianum pod vedením houslistky Cecilie Bernardini bude opěvovat nadpozemskou lásku – Amor divino .

Echo du Danube, foto archiv LSSH Echo du Danubefoto: archiv LSSH

Velkou událostí bude jistě koncert nazvaný Pastorale italského souboru Zefiro , na kterém uslyšíme v současné době jedny z nejlepších hráčů na hoboj a fagot. Po boku významné osobnosti a pionýra historické interpretační praxe, proslulého hobojisty Alfreda Bernardiniho vystoupí PaoloAlberto Grazzi a jako v bájné Arkádii dokáží, že i hudba beze slov má moc pohnout srdcem. Psalterium nebo salterio je zatím nástroj, který na našich pódiích běžně neuslyšíte. S okouzlující lehkostí tento nástroj ovládá Elisabeth Seitz , která vystoupí s renomovaným souborem Echo du Danube , a spolu roztančí Letohrádek Hvězda ztřeštěnými renesančními a barokními tanci.

V produchovnělém prostoru staroměstského Chrámu Panny Marie před Týnem zazpívá vyhlášený německý vokální ansámbl Stimmwerck různá zhudebnění biblické Písně písní z unikátního středověkého kodexu Emmeram. Vedle anonymů z kodexů Speciálník, či Berlin, provede ansámbl také hudbu Gillese Binchoise nebo Francesca Landiniho, v Čechách vzácně prováděných. A že u nás máme neméně skvělé vokální ansámbly, dosvědčuje Tiburtina ensemble , který svými mladými ženskými hlasy rozezní klášter sv. Anežky. Jejich festivalový „debut“ představí legendy o životech svatých panen tak, jak se zachovaly v chorálním repertoáru pozdně středověké tradice benediktinských a cisterciáckých rukopisů v Čechách.

V letním čase si užíváme světla, ale pro toho, kdo je nešťastně zamilován, může být Tma jedinou útěchou . Takto metaforické jsou anglické balady, které v podání belgického souboru La Caccia se sopranistkou Susanne Hamilton uslyšíme poprvé v prostorách Martinického paláce.

Kdo tvrdí, že zamilovanost nemá dlouhého trvání, ať si přijde poslechnout některý z koncertů „staré hudby“ nebo spíše „nestárnoucí hudby“, a možná, že se z toho stane láska na celý život. Letní slavnosti staré hudby i se svými proměnami budou této věčné milence věrné.

Stimmwerck, foto Stimmwerck, Jo Braus, München Stimmwerckfoto: Stimmwerck, Jo Braus, München

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.