Přemysl Otakar Špidlen – 18. 6. 1920 – 6. 1. 2010

Na svátek Tří králů odešel do Síní slávy jedna z houslařských legend, Přemysl Otakar Špidlen. V české hudbě zanechal nesmazatelnou stopu. Na jeho housle hraje Josef Suk a hudební kritikové nepoznají, jestli hraje na Stradivárky nebo na Špidlena. Jeho nástroje znějí po celém světě a jsou v majetku mnoha světových hvězd. Nezačínal z ničeho. Houslařský rod založili dědeček a otec a kromě genů mu předali vybavenou dílnu a rodinná tajemství, která Přemysl Špidlen rozhojnil jak vlastní praxí, tak studiem fyzikální a chemické literatury. Po maturitě na gymnáziu sice za války absolvoval konzervatoř na housle, ale jeho první nástroj, který postavil už v 17 letech, byl důkazem pokračování v dynastické tradici. Opravňoval jej k tomu i výuční list z roku 1940, podepsaný jeho otcem a K. J. Dvořákem. Po válce Špidlenové přišli o svůj obchod, ale v rámci Kruhu houslařů, který jeho otec Otakar na režimu vyvzdoroval, se mohl Přemysl věnovat stavbě mistrovských nástrojů. Ateliér v Jungmannově ulici se stal mekkou houslových hvězd, přijíždějících na Pražské jaro. Pokud jejich nástroje nejvyšších kvalit přepadly v Praze zvukové rozmary, vedla cesta jednoznačně ke Špidlenovi. Jeho pověst strmě stoupala a proslulí houslaři se skláněli v hluboké úctě před svým kolegou. Od 60. let se přece jen dočkal shovívavosti i od režimu, takže se mohl občas účastnit houslařských soutěží, zahraničních kongresů a později i zasednout v porotách vedle nejslavnějších světových kolegů. Jeho housle byly ozdobou houslařských výstav mimo jiné v Japonsku a ve Francii. Přednášel v Sovětském svazu i v Americe a jeho názory byly vždy přijímány s respektem. V neposlední řadě si zajistil důstojného nástupce ve svém synu Janovi, jehož stejně jako otce vtáhlo houslařství do svých tenat po sportovních obdobích jejich životů. (Přemysl byl po válce členem lyžařské reprezentace.) Přejme houslařskému králi klidný odpočinek, neboť za svého života odevzdal lidstvu vše, co mohl. Král je mrtev, ať žije král!

Sdílet článek: