pátek, 16. září 2005

Prague Proms - Anglie v Praze

Napsal(a) 

Libor Pešek Libor Pešek

Hlavní město bude mít v létě nový hudební festival. Český národní symfonický orchestr uspořádá přehlídku od 24. července do 7. srpna a nazve ji Prague Proms (http://www.pragueproms.cz). Inspiraci má z Londýna, kde jsou tradiční "promenádní koncerty" Proms považovány za vrchol sezony. Povolení k užití názvu mají čeští pořadatelé přímo od BBC. Praha nemá od 90. let kvůli některým letním koncertům dobrou pověst. Prague Proms chtějí být pozitivní alternativou. Předpokládá se část publika ze zahraničí, ale samozřejmě i přítomnost domácích posluchačů. Programy budou populárnější, kombinované z klasiky i jiných příbuzných žánrů. Vystoupí při nich nejen Český národní symfonický orchestr, ale také English Chamber Orchestra; mezi dirigenty budou Marcello Rota, Petr Altrichter, Japonka Tomomi Nishimoto, Američan Paul Freeman a Petr Fiala s Českým filharmonickým sborem z Brna. Po zahajovacím koncertě přijdou v Rudolfinu a v Obecním domě na řadu programy s názvy English Night, Mozart's Night, Barry Mason's Night, American Night, Czech Night, Japanese Night a Italian Night. Dva z nich (jeden tvořený Berliozovou, Rachmaninovovou, Debussyho hudbou a Ravelovým Bolerem; druhý program mozartovský) bude řídit dirigent LIBOR PEŠEK.

Na Pražském jaru jste dirigoval koncert sestavený jen ze Sukovy hudby. Trvá vaše láska k Sukovi? To je věc, která se už v mém životě nemůže změnit. Je tak trvalá, dlouhodobá, tak silná, že už zůstane. Jsem rád, že tentokrát mně byl svěřen koncert, kde byly Sukovy ranější, mladé a ještě "sentimentální" věci. Velké kusy - Asraela, kterého jsem dělal mnohokrát, Zrání, Epilog a Pohádku léta - to vše miluju, ale docela jsem se těšil, že budu teď dirigovat skladby z období, kdy ještě nezasáhla do Sukova života tragédie.

Uváděl jste je i během působení u Královské liverpoolské filharmonie? Hráli jsme od Suka úplně všechno, mimo skutečně okrajových věcí.

Zanechalo vaše působení v Anglii stopu? Hraje se Suk víc? Já vlastně přesně nevím... - vím o několika případech: že se někdo z anglických dirigentů chystal uvést v Londýně Zrání, že Simon Rattle předvedl v Berlínské filharmonii Asraela.... Doufám, že Sukova hudba zakotví. Je jasné, že ne každému se do ní chce. Naučit se ji, dá hodně práce.

Na londýnských Proms jste Suka hráli? Zcela určitě jsme tam hráli Asraela a určitě ještě něco dalšího - myslím, že Pohádku. My jsme měli na Proms štěstí, během devíti let jsme tam měli s Liverpoolskou filharmonií deset vystoupení. Oblíbili si nás. Hráli jsme tam řadu věcí, třeba i Janáčkovu Glagolskou mši...

Čili je mylný pocit, že Proms musejí být jen populární? To vůbec nejsou - dělali jsme tam i ty nejnáročnější věci.

A pověstný poslední program - Last Night of the Proms? Ten samozřejmě ano, ten je populární a zábavný, to je něco jiného.

Co stojí za pražskou myšlenkou pořádat Proms? Koncept, který má Český národní symfonický orchestr, je blahodárná věc, která vyplní "bezvládí" mezi Pražským jarem a Pražským podzimem. Léto je doba, která přitahuje spoustu turistů, a řada z nich jsou lidé, kteří přijíždějí do Prahy s očekáváním kulturních zážitků. Doufám, že těch pár koncertů uprostřed léta tu mezeru vyplní a že tam bude záruka. Ať už podle lidí, kteří se zúčastní, nebo podle programu. I orchestr je v dobré kondici. Že prostě Praha nezklame.

Je v projektu hodně přítomna přímá inspirace Londýnem? Myslím, že úplně přímo ne. Byla to dobře zvolená obchodní značka. Jsem rád, že se tak festival jmenuje, protože Prague Proms zní skvěle. A věřím, že úroveň bude taková, abychom na festival mohli být pyšní. Není jediný důvod, proč bychom spolu nezahráli dobře. Zkoušky máme, orchestr hraje dobře... Už spolu pracujeme asi pátý rok, byli jsme i v Británii a zase tam pojedeme. Musím říci, že hrají čím dále lépe, mají kolem sebe šťavnatou mladost.

Jak mimochodem vznikl londýnský název? Skutečně se v Royal Albert Hall chodilo? Ano. Dodnes se v parteru stojí nebo leží.

Leží? Ano. Ve spacích pytlech. Mladí lidé tam polehávají, jiní postávají, v parteru se prostě stojí. Dříve to skutečně byly promenádní koncerty, hrála se viktoriánská hudba a noblesně oblečené publikum korzovalo dokola. Je to obrovitá kruhová budova, obrovský sál s mnoha tisíci místy. Když jsem tam byl poprvé a viděl sál z pozice toho, kdo má jít na pódium, zatajil se mi dech. Pak jsem dokonce byl i v auditoriu, nahoře v lóžích, kde se při koncertech servíruje šampaňské a tak. Lóže mají zakoupené bohatí lidé nebo šlechtické rodiny. Rozloha koncertního sálu je taková, že když je člověk nejvýš, má pocit, že vidí orchestr obráceným kukátkem, tak je malinký. A zvuk doléhá z dálky... Takže při tom šampaňském hudba ani moc neruší.

Ale takový sál v Praze nemáme. Tady to bude opravdu o hudbě - a to je ten základní úmysl. Bylo načase, aby tu v létě bylo něco, o co je možné se opřít.

Letošek bude zkušební rok? Budou se Proms rozšiřovat? Myslím si osobně, že tento rozsah docela stačí. Naše festivaly mívají potíže samy se sebou, protože jsou příliš dlouhé - včetně Pražského jara, kde jsem pracoval a něco o tom vím. Pražské jaro má tradici tak dlouhou a silnou, že se do krácení nikomu nechtělo, ale je to někdy na obtíž. Čili je určitě lepší začít s menším projektem - a pokud by opravdu byl k něčemu, dá se vždy rozšířit.

Dirigujete na letošních Proms dvakrát? Ano. Jeden koncert s francouzskou hudbou, na druhém koncertě má být Mozartovo Requiem, na které se moc těším, i když se to proti původním představám nepodaří ve Stavovském divadle, ale v Rudolfinu.

Jsou Prague Proms myšleny především pro turisty? Neřekl bych. Když jsem se jako dirigent zúčastnil abonentních koncertů Českého národního symfonického orchestru, byl jsem překvapen, jak jsou vyprodány, a potěšen, že jsou to konečně i během sezony koncerty, kam chodí mladí lidé. A tak doufám, že i festival nebude sloužit jen turistům, ale také našim lidem, kteří zrovna neodjedou z Prahy.

Jak je to v Londýně? Tam je publikum hodně smíšené, ale myslím, že Angličanů je při koncertech hodně. Pamatuji si na konec osmdesátých let, když jsme na Proms hrávali s Liverpoolem, že mladí lidé stávali ve čtyřstupech frontu, která byla dlouhá desítky a desítky metrů. To bylo ohromující. Do parteru se totiž laciné lístky prodávají až ten den.

Jsou Proms i jinde než v Londýně? Jsou, mívali jsme Proms i v Liverpoolu; letní programy končící koncertem, který se jmenoval Last Night of the Proms. To byla kopie toho, co se odehrává v Londýně, včetně těch bláznivých kloboučků, praporků, anglických vlajek... Všude na světě na populární lidové koncerty, kde se hrají ty nejznámější melodie, kde lidé třeba i zpívají, chodí i ti, kteří pak do normální sezony nechodějí. Populární koncerty tedy mají své samostatné publikum. Myslím, že ale zrovna tohle v Praze nehrozí - tedy byl bych docela nerad, kdyby se to přihodilo.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.