Životní styl
Každý den bojuji se svým sklonem k pohodlnosti a lenosti. Míra tohoto boje závisí na tom, jaké je roční období, čili jestli jsem méně či více vytížený. Každopádně i v období relativní nečinnosti musím cvičit a připravovat další projekty, což znamená i myslet – a to někdy taky hrozně „bolí“.
Životní filozofie
Věřím v dobro, slušnost a poctivost. Můj profesor intonace na konzervatoři nám, jako žákům, vštěpoval tuto myšlenku: „Každý člověk by se měl snažit ve svém oboru dosáhnout maxima a společnost si ho sama zařadí na příčku, kam patří.“ Často na jeho slova vzpomínám a dodávám, že v životě záleží ve velké míře na štěstí.
Rodina
Na rodinu v pravém slova smyslu jsem čekal 11 let. Potom se nám narodil Péťa, dnes osmiletý, a život náhle dostal jiný smysl a rozměr. I věci kolem nás se zdály najednou hezčí a všechny problémy menší. Věřím v rodinu jako základ duševní harmonie. Otázku rodiny bych ale rozdělil na rodinu užší (manželka a děti) a širší (rodiče a sourozenci). Myslím si totiž, že kromě dobrého souladu v užší rodině je důležité soucítění v širším rodinném kruhu. Člověka činí silným i pouto k rodnému místu, rodičům, sourozencům a víra v jejich pomoc v případě neúspěchu.
Oblíbená místa
Svých oblíbených míst mám několik. V první řadě jsou to Pardubice, místo, kde jsem vyrostl a kde žijí moji rodiče a sourozenci. Podobnou přitažlivost má pro mě i Banská Bystrica, město zasazené v krásné přírodě. V roce 1984 jsem se zde ženil. Svou ženu Zuzanu, která je zpěvačka, jsem ale poznal během studia na AMU v Praze. Dvakrát ročně se scházíme v Banské Bystrici v kompletní sestavě – čtyři rodiny a rodiče. Dodnes si pamatuji, jak mě moji tři slovenští švagrové při zásnubách testovali, kolik toho vydržím. Dopadl jsem na rozdíl od nich dobře a na Slovensko se vždy rád vracím i proto, že jsme se švagry a tchánem profesně spřízněni, výborně si rozumíme a máme si o čem popovídat. Nerad bych zapomněl na jedno z míst mně nejmilejších, a to je jedna vesnice nedaleko Prahy, kde jsme s manželkou zakoupili nemovitost, ke které máme téměř mateřský vztah, protože jsme ji celou zrekonstruovali. Cítíme se tam báječně.
Hobby
Starám se o naši chalupu, zajímám se o audiotechniku, velmi rád luštím křížovky – to je výborná relaxace. Také rád vysedávám po kavárnách, kde v klidu při dobré kávě pročítám denní tisk. Protože moje žena zpívá v Pražském filharmonickém sboru a jezdí poměrně často na zájezdy, zůstávám občas s naším Péťou sám, takže moje další „hobby“ se od toho zákonitě odvíjí (příprava do školy, cvičení na klavír, nákupy).
Jídlo, pití
Především musím říci, že jím velmi rád, téměř vše a bohužel velmi rychle. V jedné restauraci v Japonsku jsem snědl pizzu ještě předtím, než mi číšník stačil donést dochucovací prostředky. Mám rád spíše jednodušší domácí stravu. Oblíbil jsem si také slovenskou kuchyni (halušky, slovenský guláš, kapustnica), ve které jako kuchařka vyniká samozřejmě moje manželka. Chutná mi plzeňské pivo, ale nepohrdnu ani dobrým vínem.
Knihy, četba
Čtu hlavně noviny a časopisy – snad až příliš sleduji politiku. Co se týče literatury – vracím se většinou ke svým oblíbeným knihám, což je většinou literatura faktu a některé romány.
Hudba k poslechu
Poslouchám hlavně jazz. K mým oblíbeným interpretům z této oblasti patří O. Peterson nebo L. Deczi. K jazzové hudbě mě přivedl můj tatínek, který je jazzmanem a trumpetistou od přírody (dodnes píše aranžmá pro různé kapely) a který mě seznamuje i s nejrůznějšími novinkami z této oblasti. Jinak mám rád slovenskou skupinu Elán.
Sport
Občas plavu, občas lyžuji, hraji stolní tenis, jezdím na kole. Dříve jsem celkem slušně hrával fotbal. Můj vztah ke sportu je ale spíše pasivní. Rád sleduji sportovní přenosy v televizi. Jsem příznivcem pardubického ledního hokeje a někdy dokonce jezdím do Pardubic na hokejové zápasy. Dá se tedy říci, že jsem sportovním fanouškem, což ale dříve nebylo. Pamatuji se, že když před lety hrála Česká republika finále Davisova poháru proti Itálii (to jsem ještě studoval na konzervatoři) volal na mě doma můj brácha: „Kam jdeš? Hrajeme finále DC!“ A já – „Co? Co to je? Musím cvičit.“ A odkráčel jsem cvičit do LŠU.
Cestování
Cestuji rád. Díky hudbě jsem procestoval velký kus světa a poznal jsem mnoho lidí, z nichž se někteří stali mými dobrými přáteli. V neposlední řadě jsem měl možnost poznat i řadu krásných varhan. Rád bych se někdy podíval do Austrálie, o níž mnoho lidí hovoří v superlativech.
Technika
Když u nás začala éra mobilních telefonů, bránil jsem se. Jen krátkou dobu jsem ale dokázal odolávat poznámkám známých: „Řekni mi číslo svého mobilu. Co? Ty ještě nemáš?“ S počítačem to bylo podobné: „Jakou máš e-mailovou adresu?“ „Nemám.“ „Co?“ Dnes už jsem majitelem počítače, umím se pohybovat po internetu, komunikuji pomocí e-mailu.
Volný čas
Svůj volný čas trávím většinou s rodinou. Jinak doma v Praze odpočívám spíše pasivně – rád sleduji televizi, poslouchám rádio (bohužel hlavně v noci). Občas se donutím i k aktivnější formě odpočinku, zvláště na chalupě, kde podnikáme výlety na kolech, hrajeme ping pong a chodíme na procházky s naším jezevčíkem Pájou.
Jiné povolání
Když jsem byl malý, chtěl jsem být řidičem „tiráku“. Později jsem chtěl být pilotem a obdiv k tomuto povolání ve mně přetrval dodnes. Kdybych se měl rozhodovat znovu, pravděpodobně bych se nestal profesionálním hudebníkem, ale bez aktivního provozování hudby bych určitě nedokázal existovat.
SRDCOVÁ SEDMA
1. G. Mahler: Symfonie č. 2 (Beňačková, Randová, PFS, Veselka, ČF, Neumann; Supraphon)
2. M. P. Musorgskij: Obrázky z výstavy (London SO, Abbado; DG)
3. L. Janáček: Glagolská mše (Domanínská, Soukupová, Blachut, Haken, Vodrážka, Čes. pěvec. sbor, Veselka, ČF, Ančerl; Supraphon)
4. J. S. Bach: Koncerty pro klavír a smyčce, Italský koncert, Umění fugy (Gould; CBS Records)
5. I. Ardašev: Piano Recital (Liszt, Čajkovskij, Rachmaninov; Supraphon)
6. F. Chopin: Etudy (Pollini; DG)
7. J. S. Bach: Triové sonáty pro varhany BWV 525 – 530 (Preston; DG)
