sobota, 2. červenec 2011

Pěna, nebo pragmatismus?

Napsal(a) 

Pěna, nebo pragmatismus?, foto archiv L. Dohnalové Pěna, nebo pragmatismus?foto: archiv L. Dohnalové

Ve dnech 22. – 26. proběhl 45. ročník mezinárodního hudebního veletrhu MIDEM 2011 ve francouzském Cannes s účastí české expozice, kterou od roku 2005 pravidelně produkuje hudební sekce Institutu umění – Divadelního ústavu ve spolupráci s C.E.M.A., s. r. o., z pověření a za podpory Ministerstva kultury ČR a kofinancování dalšími českými expozitory (v tomto roce Arco Diva Management, C.E.M.A., Fermata, Indies Scope, Mezinárodní centrum slovanské hudby a OSA).

Celková účast na MIDEM 2011 byla odhadem obdobná jako v loňském roce, to jest cca 6 tisíc účastníků. Veletrh byl tradičně zahájen cenami mezinárodního rozhlasu NRJ. Letos se výrazně prosadila Shakira (na základě hlasování posluchačů). Tentokrát to nebyl žádný velký hlas typu Aguilery, nedostavila se osobně ani Lady Gaga. Spíš zajímavé sociologicky. Cílovou skupinou byly v podstatě děti a teenageři, video-prezentace mixem infantility, plyšáků, balónků, sexismu, magie. Mladistvé publikum bylo nadšeno.

Součástí akce byla konference MIDEM.net „vše elektronicky“, setkávání asociací ochranných organizací, producentů, vydavatelů, nezávislých, vystoupení ředitelů významných organizací – letos třeba generálního ředitele WIPO F. Gurryho, nového ředitele Vivendi J. B. Lévyho, šéfa Spotify D. Eka, prezidenta Sony Network Entertainment T. Schaffa a dalších, včetně šéfů „enfants terribles“ či poradenských firem, dále koncertní prezentace – MIDEM Talent v tradiční spolupráci s marketingově propagační společností podporující nezávislé SonicBids (stojí za pozornost: www.sonicbids.com), British at MIDEM, French Vibes, China a Korea Sounds a nově blok Fringe. Ceny Classic se oddělily z finančních důvodů. Zajímavý je vždy blok předpremiér IMZ (www.imz.at). Takzvané special screenings se přesunuly na MHF Zlatou Prahu. Je opravdu škoda, že se některé předprojekce nedostanou více k očím širší veřejnosti, zejména studentů, protože jsou inspirativní, především produkty francouzské společnosti LGM (www.lgmprod.com), z u nás známějších ZDF/ARTE, ARTE France, ORF, ZDF, BBC. Prezentovala se i Česká televize snímky o Brněnské filharmonii, koncertu Boba McFerrina, oslavách Gustava Mahlera, PROMS, dále portrétem sira Charlese Mackerrase a dokumentem o Collegiu 1704.

MIDEM je místem ohlašování významných kontraktů: letos například mezi CELAS a EMI o panevropské licenci pro on-line streaming, Beatportu (specialista na download) a sdružení ochranných organizací Armonia (SACEM, SIAE, SGAE) o panevropské licenci, Omnifone (nezávislý provider) a GEMA o předplatitelské službě, a především, je místem obchodních i mnohostranných jednání.

Finančně podpořily MIDEM takticky zejména Music Unlimited, patřící Sony, která chce konkurovat iTunes (od podzimu roku 2010) a firma DDEX (Digital Data Exchange), která využívá neoperativnosti hlavních hráčů hudebního průmyslu v dohadování a provedení mezinárodní standardizace formátu metadat (zde údajů identifikujících skladbu) v obchodně-komunikačním řetězci. Podle ředitele DDEX K. Joshiho se sešli zástupci Googlu, skupiny Apple, operátora Omnifone, Nokia, Orange a další. Cílem je, aby standardní formát metadat byl kódován v určitém mezinárodním standardním formátu přímo v hlavičce nahrávky. Při konzultaci s ředitelem české OSA R. Strejčkem jsem se s údivem dozvěděla, že při přenosu metadat vypadávají i jména autorů, která se pak v OSA doplňují z významné části ručně(!). Ostatně tento podivný povrchní přístup je trendem – vždy je nejvíc vidět ten, kdo je na konci – interpret, herec (velkým písmem), pak editor, režisér. Autora hudby, textu či scénáře v pop music nebo v titulcích filmů kolikrát hledáme marně i s lupou.

A jsme u té „pěny“: Množí se poskytovatelé služeb službám, tzv. agregátoři dat, ti, co nabízejí sdílení dat, tvůrci mobilních aplikací (Apps) a aplikačních rozhraní pro hudbu (API), marketingoví a PR poradci. Konference byla převážně věnována nástrojům e-marketingu, který se zaměřuje na interoperabilitu, B2B a B2C servis, to jest obchodování mezi firmami a obchodování zaměřené na zákazníka. Nedávno se vynořil termín „mrak“ (SoundCloud – http:soundcloud.com). Slouží především menším firmám, které na server zabezpečeným způsobem nahrají nějaký obsah a zadají jednoduchým způsobem distribuci sdílení do velkých sítí dle vlastní volby. To vše je praktické, ale celá pyramida jaksi stojí na špici. Dole jsou autoři, mnohdy takřka neviditelní, a pod nimi ještě ti, co nás živí, například zrovna v dané chvíli stávkující francouzští zemědělci neregistrovaní v oborové organizaci (většina) s heslem „máme hlad“...

Ještě vloni řada přednášejících zdůrazňovala kvalitu obsahu jako zásadní, letos se akcent přenesl na důležitost investorů a korigování dramaturgie vkusem fanoušků (například metoda úspěšného producenta, jinak průměrného zpěváka D. Guetty), s tím, že se někteří odvážili tvrdit, že o obsah a publikum se nemusíme strachovat. Lépe je na tom klasická hudba a jazz, která více dbá na samotnou kvalitu hudby i metadat, a v mnohých zemích zájem spíše vzrůstá díky tomu, že si klasická hudba kritickým způsobem osvojuje i e-marketing. O hodnotové stabilitě této produkce svědčí právě i předpremiéry IMZ. Marketingovým „pěnám“ čelil letos například zástupce Warner Music nebo prezident IMZ Ch. Hunt, kteří zdůrazňovali potřebu soustředění a vnitřních zdrojů.

Česká expozice patří k menším, ale velmi dobře navštěvovaným, nejvíce samozřejmě během ohlášeného takzvaného Českého dne (tentokrát 25. ledna). Pracovní schůzky probíhaly neustále a zájem měl pragmatický charakter. Vzhledem k poměrům na mezinárodním trhu, účastní se veletrhu jen skuteční zájemci s profilovanou představou. Stanoviště bylo k dispozici i dalším českým účastníkům dle jejich uvážení. Uplatnily se dovezené syntetické publikace IDU – Czech Music Guide, CD antologie, protože všeobecný přehled o české hudební kultuře a trhu je stále nedostačující. Rychle upoutal i nový sampler IDU Czech Contemporary Jazz, protože jazzová komunita hojně využívá MIDEM k navazování kontaktů; letos se účastnila nově i Berklee College of Music.

K největším expozitorům patří tradičně Německo, Francie, Velká Británie, USA, Kanada, severské státy, Španělsko, Japonsko. Marketingově se od loňského roku velmi poučila expozice a prezentace čínská včetně koncertní části. Jejich vizuální styl byl letos moderní, nabídka CD i dramaturgie koncertu zajímavá, protože těžila z multietnických kořenů této země. Z konferenční části zaujala, jako vloni, především takzvané Akademie s dobře připravenými přednáškami s konkrétními příklady, v koncertní části spíš jednotlivci například z prezentace Vibes pohodová poněkud retro skupina Revolver, z britské Jonathan Powell – multiinstrumentalista a zpěvák, „měkký“ rocker Fife Dangerfield, akustický jazzový kytarista Garrick Davis, který má velký zájem o českou scénu, obecněji čínský večer.

Více na www.midem.com včetně vlastní prezentace nahrávek na youtube.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.