Dalibor Bárta vystudoval hudebně – nástrojařskou školu v Kraslicích a Konzervatoř v Roudnici nad Labem a v Plzni. Jako instrumentalista se pohybuje napříč žánry. Je členem Pigeon saxophone quartet, se kterým realizoval nahrávku Concerta Grossa Zdeňka Lukáše. Spolupracuje s Plzeňskou filharmonií nebo Karlovarským symfonickým orchestrem, je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu v Plzni (jako autor hudebních pořadů a příležitostně i jako hudební režisér). Působí také jako pedagog na ZUŠ Třemošná (klarinet, dudy, orchestrální hra), kde založil a vede orchestr Tremolo, se kterým získal nejvyšší ocenění na celostátní soutěži orchestrů v Litvínově (Zlaté pásmo – 2010, Zlaté pásmo a titul Absolutní vítěz – 2014), natočil několik CD a pro který instrumentoval desítky skladeb. Dalibor Bárta v rozhovoru pro Plzeňský deník říká, že „Tremolo je nadšení a energie.“ V sobotu 1. června si je budete moct poslechnout v rámci ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR.
Jaká je aktuální role ZUŠ v dnešním světě, společnosti a kultuře? Myslím si, že role základního vzdělání v jakémkoli oboru, tedy nejenom v tom uměleckém, by měla být pro společnost rolí klíčovou. Na ZUŠ jde především o dlouhodobou práci s dětmi, které poznávají a seznamují se nejen se světem hudby, ale s kulturou obecně. Pozice těchto škol by měla být veřejností vnímána jako něco, co není samozřejmé, ale svým způsobem unikátní.
Může a má se to změnit? Jak? Je potřeba důležitost a výjimečnost ZUŠ neustále připomínat, třeba i akcemi jako je ZUŠ Open. Pokud chceme podporu veřejnosti, musíme být vidět a slyšet.
Jaké pozorujete trendy, co do oblíbenosti nástrojů, hudebních schopností či technologií? Řekl bych, že je to v přímé úměře s tím, co konkrétní ZUŠ nabízí a jak schopné učitele má ve svých řadách. Asi nebudu sám, kdo si posteskne, že chybí zájem o nátrubkové nástroje, alespoň tedy v našem regionu. Obecně, ale vnímám mnohem větší zájem o studium na ZUŠ než kupř. před dvaceti lety, kdy jsem začínal učit. Řekl bych, že se za tu dobu stal velmi oblíbeným nástrojem saxofon, a to jak u chlapců, tak u dívek. Vývoj hudebních technologií se samozřejmě dotkl i naší ZUŠ a nemůžeme si jej vynachválit. Používáme notační software, nahrávací software, interaktivní tabule a mnohé další.
Jaký je hlavní repertoár vašeho orchestru? Náš repertoár vychází z možností nástrojového obsazení a dotýká se všech žánrů. Od skladeb napříč historickým vývojem jazzu, muzikálových či filmových melodií, ale částečně i hudby tzv. „vážné“. V posledních letech jsme oslovili vybrané hudební skladatele, aby přispěli do našeho repertoáru původními kompozicemi. V letošním roce na podzim z nich velká část spatří světlo světa na připravovaném CD k 15. výročí založení orchestru.
Jak podle vás formuje mladé lidi hra v orchestru? Obecně mám problém s tím někoho nebo něco formovat. Jako každá kolektivní (týmová) práce má i ta orchestrální svoje klady i zápory. Dává možnost žákům poznávat hudbu napříč žánry, učí je pohotovosti, vystupování na veřejnost, je zde pochopitelně větší motivace k samostatné přípravě.
Co připravujete v rámci vašeho vystoupí na letošním ZUŠ Open? S orchestrem Tremolo nabídneme posluchačům výběr z nově připravovaného CD a představíme naše sólisty.
