pátek, 14. březen 2003

Pavel Kühn tvořil dějiny

Napsal(a) 

Pavel Kühn tvořil dějiny Pavel Kühn tvořil dějiny
Zhodnocení přínosu a odkazu v prvním letošním týdnu - v neděli 5. ledna ve věku 64 let - zesnulého sbormistra Pavla Kühna se s určitostí dočkáme v nejbližší budoucnosti. Tím spíše, že v jeho osobě ztratila česká hudební veřejnost nad jiné výjimečný a v mnoha ohledech dokonce nezastupitelný zjev. V průběhu pětačtyřiceti let své sbormistrovské činnosti nejenže dokázal plodně a důstojně navázat na dědictví svých rodičů - zakladatelů Kühnova dětského sboru i dnešního Pražského filharmonického sboru prof. Jana Kühna a Markéty Kühnové, ale sám ho tvořivě rozvinul v oblasti, díky které jeho působení s vlastním Kühnovým smíšeným sborem vděčí česká hudba posledního půlstoletí o nezanedbatelný přírůstek v oboru původní vokální tvorby.

Jakkoli byl od mládí vychováván a sám od počátku samostatné umělecké dráhy nejvíce tíhnul k tradicím a cappellové sborové literatury období vrcholného a pozdního romantismu (vedle Smetany a Dvořáka mu učarovali především Brahms, Reger a Richard Strauss), Kühnovým nejvlastnějším polem působnosti se nakonec stalo provozování nových, nezřídka právě jeho mimořádnými sbormistrovskými schopnostmi i interpretačním mistrovstvím jeho pěvců inspirovaných skladeb soudobých skladatelů. První vrstvu této kategorie přitom překvapivě tvořili starší autoři z generace vrstevníků a přátel jeho otce. Bohuslav Martinů ještě na samém sklonku života stačil věnovat mladému začínajícímu sbormistrovi a jeho nově vzniknuvšímu tělesu poslední ze čtveřice svých "poličských" kantát Mikeš z hor , jejíž světovou premiéru uvedl Pavel Kühn na vůbec prvním samostatném koncertu Kühnova smíšeného sboru 18. června 1959 v pražské Maltézské zahradě. Obdobně přispěl do repertoáru tělesa půvabným cyklem Pět lidových písní jiný dávný rodinný přítel a Pavlův průvodce na mladistvých toulkách Krkonošemi Václav Trojan. S jeho hudbou se budoucí sbormistr ovšem setkal už předtím jako dvanáctiletý sólista dětského sboru rodičů při nahrávání soundtracku k Trnkově filmu Bajaja a rok po otcově smrti, kdy se společně s Českou filharmonií, Karlem Ančerlem a dětským i smíšeným sborem ujal nahrávky Trojanova hudebního doprovodu k jinému památnému filmu Jiřího Trnky Sen noci svatojánské .

Spřízněnou duši - přes věkový rozdíl dvaadvaceti let - nalezl v mladém umělci také Jan Rychlík. Pavel Kühn s oblibou uváděl jeho puškinovské sbory v přetlumočení Emanuela Frynty (po skladatelově smrti si je vybral i na první profilovou desku svého sboru pro Panton) a v roce 1962 se od něho dočkal dedikace Rychlíkových Šibeničních madrigalů na texty Christiana Morgensterna.

Zcela svébytnou a samostatnou kapitolu tvořily Kühnovo přátelství a umělecká spolupráce s brněnským Janem Novákem. Výjimečný autor, ročník jednadvacet (a shodou okolností i literární hrdina stejnojmenného románu Karla Ptáčníka) a jediný český žák Martinů věnoval v roce 1966 svému tehdy teprve osmadvacetiletému příteli nejdříve skladbu Testamentum pro sóla, smíšený sbor a čtyři lesní rohy na vlastní, satiricky vyhrocený latinský text. Kromě Kühnova podílu na nahrávání Novákovy hudby k filmům Karla Kachyni k ní o rok později přibyl - rovněž na skladatelovy vlastní texty zkomponovaný - madrigalový cyklus Exercitia mythologica . Jeho oficiální premiéra v říjnu 1968 už proběhla bez autorovy účasti, když Jana Nováka s manželkou zastihly právě během společného zájezdu s Kühnovým smíšeným sborem v Itálii srpnové události a rozhodli se setrvat v emigraci. Přesto se Pavel Kühn stačil ještě spolupodepsat pod nezapomenutelnou premiéru Novákova oratorního díla Ignis pro Ioanne Palach , k níž došlo 15. dubna 1969 v Rudolfinu, doslova několik dnů před historickým stranickým plénem, které spustilo osudná kola "normalizace".

V bezprostředně předcházející atmosféře dočasné politické oblevy se Pavel Kühn se svým sborem podílel na množství realizací vynikajících filmových hudeb včetně nejdůležitějšího domácího autora tohoto oboru Zdeňka Lišky a jeho stěží docenitelného příspěvku Vláčilovým historickým freskám Marketa Lazarová a Údolí včel , v němž sborové vokální hlasy tvořily rovnocenný vklad k umění režiséra, hereckému mistrovství hlavních představitelů i kameramanů Bedřicha Baťky a Františka Uldricha. Podobného ražení byly ovšem také Kühnovy nahrávky jiných Liškových filmových hudeb tohoto období včetně Herzova Spalovače mrtvol .

Z ostatních českých skladatelů, jejichž vokální tvorba vznikala v úzké součinnosti s Pavlem Kühnem a jeho pěvci, ho poutal nejbližší vztah k Luboši Fišerovi. Oba se potkali během společných studií na AMU a když v roce 1958 začal Pavel Kühn samostatně pracovat zprvu jen s komorním ansámblem odrostlých dívek z Kühnova dětského sboru, byl to právě Luboš Fišer, který mu věnoval první skladbu zkomponovanou pro toto těleso - Tři sbory na verše českých básníků , vzdávající hold osobnostem Mikoláše Alše, Boženy Němcové a Karla Hynka Máchy. V roce 1961 se Pavel Kühn ujal i nastudování Fišerova prvního hudebně dramatického díla, opery Lancelot , kterou poté opakovaně natočil pro Čs. rozhlas i televizi. Později, když se Fišer už jako renomovaný autor začal věnovat rovněž filmové hudbě, stal se Kühnův smíšený sbor také na tomto poli společně s Filmovým symfonickým orchestrem jeho nejčastějším partnerem. Řadu jeho samostatných vokálních skladeb pro toto těleso, určených ke koncertnímu provozování, otevřely v roce 1966 památná Caprichos na slova Goyových nápisů k obrazům stejnojmenného cyklu, jakýsi vokální protějšek Fišerovy nejvýznamnější orchestrální skladby tohoto období rovněž inspirované výtvarným uměním - 15 listů podle Dürerovy Apokalypsy pro komorní a velký smíšený sbor a dva dirigenty. V roce 1970 vytvořil skladatel pro Kühnův smíšený sbor jiné neobyčejně expresivní dílo, v němž zhudebnil pět tisíc let starý sumerský text Nářek nad zkázou města Ur . V průběhu dlouholeté spolupráce obou umělců vznikly konečně ještě další dvě drobnější, nicméně výsostně vokálně cítěné Fišerovy skladby Per Vittoria Colonna na báseň Michelangela Buonarottiho a Róže podle královéhradeckého rukopisu. Také jejich opakovaným provedením propůjčil Pavel Kühn své svrchované umění, které české sborové interpretaci bude po jeho odchodu tolik chybět.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.