pondělí, 14. leden 2008

Paříž, to je šanson

Napsal(a) 

Paříž, to je šanson Paříž, to je šanson

Pokud vás vaše letní cesty za odpočinkem, za poznáním a za kulturou dovedou do Paříže, otevře se vám nebývale široké spektrum možností, jak se v tomto úchvatném městě kulturně "vyžít": historie, architektura, výtvarné umění a samozřejmě hudba. Pravda, ve většině divadel a koncertních sálů končí sezona přibližně v polovině července, takže chcete-li navštívit Opéru Bastille, Opéru Garnier, Salle Gaveau nebo třeba Théatre Chatelet, musíte se do Paříže vypravit až v září, ale proč si při toulkách kouzelným městem nad Seinou nepřipomenout, že to nebyla (a není) jen klasická hudba či opera, které profilovaly Paříž jako důležité centrum hudebního života? Pro mnohé, a to nejen pro Francouze, je totiž Paříž kolébkou a Mekkou hudebního žánru, vonícího poezií i divadlem, kterému se říká šanson .

Budete-li mít jen trochu času na to, abyste vedle tradičních a "povinných" pařížských turistických cílů vnímali i génia loci formovaného jmény jako Chevalier, Piaf, Montand, Brel, Brassens, Aznavour, Bécaud, zajděte na Montmartre nebo do čtvrti "levého břehu Seiny" Saint-Germain-des-Prés. Tam totiž dávno před vámi kráčela historie šansonu.

Najít počátek je vždycky velmi obtížné. Kabarety, kde zněly veselé i nostalgické písně, stály na Montmartru už koncem 19. století: le Chat-Noir, le Lapin a Gill, L0˜Eldorado, Folies-Bergere či le Carillon. Roku 1893 se otevřel první koncertní sál Olympia, na jehož prknech tehdy (i o mnoho let později) musel vystoupit každý, kdo chtěl něco znamenat.. Operetami, kabarety a varietními revue žilo město celou první polovinu 20. století. Na pestrobarevných plakátech se skvěla třeba jména Damia, Georgel, Mayol, Polin, Fréhel, Fernandel.. Publikum milovalo všestranné herce-komiky, kteří zazpívají, zastepují a zatančí - zkrátka pobaví. Právě tak ve slavném Moulin Rouge zářil šarmantní muž s hůlkou, ve slušivém smokingu a ve slaměném klobouku - miláček žen Maurice Chevalier. Muži zase obdivovali zpěvačku a tanečnici, kterou proslavily fantastické kostýmy a velmi dlouhé nohy - Mistinguette, a černošskou hvězdu Josephine Baker. Módní kabaret Boeuf sur le Toit zakládá Jean Cocteau, šansony zní i z Casina de Paris, z Bobina. Pod střechami Paříže dál zpívá harmonika, v tančírnách se vedle tanga tančí java a lidé si při práci pobrukují Chevalierovy hity. Jsou tu ale další velká jména: křehká Lucienne Boyer, Georges Milton, Jean Sablon, začínající Charles Trenet či Lys Gauty. Ve 40. letech, v desetiletí swingu, do světel ramp navzdory okupaci a válce přicházejí Edith Piaf, která se stala symbolem šansonu pro celé generace, skvělý herec a vynikající zpěvák Yves Montand, kouzelná Lucienne Delyle, femme fatale Juliette Gréco... Ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés z kroužku intelektuálů, umělců a bohémů kolem Jeana Cocteaua, Borise Viana a dalších štamgastů roste v klubu Tabou legendární bašta existencionalismu - hnutí nespoutaných osobností, které fascinovalo svět. Po válce posílají slávu a věhlas francouzského šansonu do celého světa mimo jiné "básníci šansonu" Jacques Brel a Georges Brassens, Jean Ferrat, Léo Ferré, "pan 100 000 voltů" Gilbert Bécaud i Charles Aznavour, který snad neumí stárnout. Právě tato generace zůstala v mnohém dodnes nepřekonanou.

Ano, i 60. léta měla své hvězdy: Eddie Mitchel, Sheila, Dalida, Sylvie Vartan, popový král Francie Claude Francois, písničkářka Francoise Hardy, charismatický Serge Gainbourg, dodnes zářící "francouzský Elvis" Johnny Hallyday, ale s novým zvukem, playbackem, televizními show a hitparádami už šanson opustil prostředí, ve kterém se narodil, dospěl a naštěstí ještě nezemřel. Je v Paříži stále "cítit". Dáte-li si kávu v některé z kaváren v Saint-Germain, možná budete sedět na místě, kde vybíral Sartre texty pro Juliette Gréco, kde hledal Brel odpověď na otázky po smyslu života... Na Montmartru budete kráčet uličkami, kde si své první franky vyzpíval "vrabčák" Edith Piaf, kde hledal své první angažmá arménský přistěhovalec Aznavour a kde na schodech pod Sacré-Coeur kouřil Yves Montand mnohé ze svých nespočetných cigaret...

Budete-li těmto vjemům otevření, třeba vás dovedou k tomu, že si kromě pohlednic a triček s motivy Paříže najdete čas na nějaký malý obchůdek s deskami, nebo rovnou ten největší - FNAC, vyberete si šansoniéra i dobu, blízké svému srdci, a odvezete si tak kousek tohoto nádherného města s sebou domů. A s tím i pocit, že Paříž a šanson jsou de facto synonymem.

A pokud ve vašich plánech na léto Paříž nefiguruje, dovolte, aby vstoupila ona k vám: až do druhého září bude znít denně jeden šanson z rozhlasových vln stanice ČRo 3 - Vltava. Francouzský i český, od 20. let do současnosti. Vždy v 17:37. Je to jen pár minut, ale i v nich na vás může "dýchnout" atmosféra města nad Seinou, kolébky tohoto nestárnoucího žánru.

Šanson se vrací! Kéž vás osloví a potěší, chers amis!

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.