úterý, 2. červenec 2002

O strunách smyčcových nástrojů - 5. část

Napsal(a) 

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Hraju na violu a používám standardní sadu s hliníkovým a stříbrným opředením. Po chvíli hraní mám bříška prstů levé ruky zcela černá.... Co s tím? (P.V., Ostrava)

Potíž bude asi v tom, že Váš pot je lehce agresivní (to nebylo v minulosti nic úplně neběžného) a reaguje s měkkým hliníkem. Čisté hliníkové opředení strun již většina výrobců nahrazuje slitinami hliníku s příměsemi dalších kovů, které již tento subjektivně nepříjemný efekt nemají. Pokud Vám taková změna nepomůže a hliníkové slitiny Vám budou způsobovat tyto problémy i nadále, doporučuji přejít na struny stejné nebo podobné koncepce s chromovým nebo stříbrným opředením. Stříbro je vůči téměř všem charakterům potu inertní, i u chromu se však velmi zřídka vyskytují alergické reakce.

Pořídila jsem dceři starší půlové housle a potáhla v obchodě zakoupenými celými strunami (jiné jsem nesehnala) a podle slov učitele se na housle se nedá hrát, mám prý nechat zvýšit kobylku. (J.Š., Praha)

Zde jste nastolila dva zásadní problémy najednou, tedy délku strun a výšku strun od hmatníku. Bylo by především dobré si housle prohlédnout, zda jsou v dobrém stavu, ve správné menzuře (rozměrech a poměrech), se správným sklonem krku a tvarem hmatníku, s patřičně dlouhým (krátkým) struníkem a mnoha dalších detailech - nejlépe Vám poradí s malými nástroji zkušený houslař, kterých je jen v Praze alespoň deset. Pokud je nástroj v pořádku, zvolte si typ strun, který nejlépe vyhovuje Vašim potřebám (kovové či nylonové jádro) a rozhodně si zakupte struny půlové, ne celé! Každá struna je opřádána při určitém tahu a tedy různé délky musí mít různé napětí, aby totožně reagovaly. Natáhnete-li dlouhé struny na kratší nástroj, vystavujete se dvěma nebezpečím, že Vám totiž struny hned prasknou, protože navíjíte strunu na kolík ne koncem struny, vždy označeným barevnou bavlnkou, ale částí opředené struny, která díky své konstrukci nesnese takový zkrut v tahu. A pokud struna náhodou vydrží její doladění na žádanou výšku, budete zcela jistě nespokojena s její tvrdostí, spíše tedy s měkkostí. Při správném potahu a stejných menzurách strun a nástroje by měla být kobylka na vrchní E struně cca 4 mm nad koncem hmatníku a G struna cca 6 mm, struny by měly mít příjemný dohmat a neměly by drnčet i při větším zabrání smyčcem o hmatník (uvedenou vzdálenost však berte jenom jako velmi informativní, neboť zde záleží především na tvaru hmatníku a z vlastní zkušenosti víme, že jen velice málo malých nástrojů je v dobrém technickém stavu). Nejste-li si jistá, doporučuji Vám obrátit se na houslaře.

Hraju na houslích tvrdou modifikaci spodních dvou strun a ve studiu mi řekli, že to dnes nějak nemá barvu. (P.Š., Praha)

Ano, z fyzikálních pouček o kmitání dovodíme, že čím tvrdší (napjatější, pevnější) struny, tím ostřejší zvuk a naopak, čím měkčí, tím barevnější. Pevnější struny jsou výhodnější pro silný a průraznější tón bohatší na alikvoty (hrajete-li sólový koncert před orchestrem), tato vlastnost je však ve studiu někdy na závadu (zvukový efekt při snímání mikrofonem je ve zvuku chudý a placatý), neboť zde je spíše důležitější barva a vyrovnanost v celém spektru nástroje. Co poradit? Zkusit střední nebo měkkou tvrdost, možná ale, máte-li kobylku upravenou na tvrdší potah, budete si muset nechat udělat kobylku trochu vyšší. Někdo to řeší tak, že má více nástrojů, uzpůsobených na ten který způsob hry či užití, někdo má připravené a již předepnuté struny a jinou kobylku, které přibližně den před výkonem vymění. V tomto případě však apeluji na nebezpečí pádu duše či problémů s kolíčky, které si neumí každý hráč na místě opravit už jen proto, že nemá s sebou potřebné náčiní...

Mám novou violu s korpusem 42,5 cm, struník posunut nad korpus na maximum a opředení strun mi končí ještě před pražcem v 1. poloze. Mohu odstranit onen jeden centimetr bavlnky z opředení? (K.M., Plzeň)

Nouzově to udělat můžete, ale pozor, opředení brzy skončí, neboť konec struny, který se navíjí na kolíček je konstruován zcela jinak. Raději vraťte struník do jeho původní a správné polohy, abyste nezkracoval nehrající, avšak rezonující délku strun mezi kobylkou a struníkem, kde platí "čím delší, tím lepší". Všichni dobří výrobci nabízí tři až čtyři délky violových strun, pro rezonanční délky zhruba 38, 39.5, 41 a 43 cm. Tyto struny by měly být běžně k dostání a pokud momentálně nejsou, není problém je objednat na velikost každého existujícího nástroje.

Koupil jsem na nové manufakturní violoncello sadu dobrých kovových strun s chromovým opředením a mám pocit, že nástroj ve spodcích jen hučí a je tupý a neznělý. U mého minulého nástroje jsem takový pocit neměl. (J.P., Plzeň)

Na dálku Vám poradím těžko. Nespadla Vám duše při výměně strun a neusadil jste ji jinam? Nemáte posunutou kobylku? Pokud je vše v pořádku, vězte, že každý nástroj je jiný a musíte se proboxovat k ideálnímu kompromisu, většinou poznatelnému pouze zkoušením a testováním. Pokud je nástroj v pořádku a je ve spodkách tupý a neznělý, zkuste potáhnout G a C strunami s ostřejším barevným spektrem, opředené stříbrem nebo ještě lépe wolframem. Tato výměna může udělat divy a můžete přijít s tím, že po výměně budou zase vrchní struny hubené nebo plechové. Postupnými kroky se tak v nejlepším případě dostanete po dvou výměnách ke zdárnému výsledku. Každopádně navštivte mistra houslaře, který Vám poradí, uvidí-li nástroj osobně.

Koupil jsem synovi tovární cello a podle slov učitele má "vlka". Můžeme se ho zbavit? (M.K., Chrudim)

Z toho si nic nedělejte, vlka - tedy na nástroji většinou alespoň jeden nejasný, zastřený, neznějící či udušený tón - najdete i na mistrovských a sebedražších violoncellech. Potíž je, že bez zásadního zásahu do materiálu (vyškrabání desek apod., což je v 99% případů holý nesmysl) se jej úplně nezbavíte, maximálně jej pomocí odvlkovače (speciálního závaží, které se namontuje za kobylku na strunu) posunete jinam, kde Vám bude méně vadit. Odborníci houslaři, znalí tohoto problému, Vám ochotně v této věci pomohou. Někdy Vám ale může pomoci jen malé posunutí duše nebo jiný druh strun.

Jsem členem amatérského smyčcového kvarteta, kde hraji 2. housle. Mám starší housle kopie Steiner a používám stejné nylonové struny jako primárius na Metelkovi, tónově jsou však mé housle značně slabší a neznělé. Pomůže mi výměna strun? (V.P., Náchod)

Těžko říci na dálku, asi byste určitě našel jiný potah, který by mohl více vyhovovat. Musíte ale vědět, že housle, továrně vyráběné mnohou manufakturou v průběhu posledních dvou století podle modelu Jakoba Steinera, mají vysoké klenutí desek a jejich tón nebývá silný a průrazný, spíše jen slabší a barevný. Pokud se chcete přiblížit síle a barvě konstrukčně moderního nástroje s plochými deskami (se znělejším a ostřejším tónovým charakterem, vycházejícím z jeho konstrukce), budete muset užít struny s vyšším tahem, spíše kovové nebo střeva s vyšším obsahem drahých kovů v opředení (stříbro, zlato, wolfram), nástroje s vysokým klenutím ale nemají velké tahy rády. Obraťte se na dobrého houslaře, který může po prohlédnutí nástroje posoudit, zda může dosáhnout zvukových parametrů, jak je očekáváte.

NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH RAD

- Ujistěte se, že Vám kolíčky dobře a spolehlivě fungují - nespoléhejte jen na dolaďovače.

- Ujistěte se, zda nemáte příliš vysokou kobylku - zvyšuje tlak a struna má větší lomení.

- Ujistěte se, že máte zářezy na kobylce a v horním pražci plynulé a bez jakýchkoli hran, nečistoty a třísek.

- Měkkou tuhou (tužkou) naneste silnou vrstvu do drážek kobylky i horního pražce.

- Natahujte jen struny v délce, předepsané na nástroj. Struna nesmí být navíjena na kolíček kovovým vinutím.

- Strunu před natažením protáhněte mezi prsty a ujistěte se, zda není mechanicky poškozena.

- Struny natahujte opatrně, dbejte, aby se nezaseklo vinutí na pražci a na kobylce. Pozor na mechanické poškození opředení.

- Struny nepřetahujte přes jejich správnou výšku konečného ladění.

- Při použití dolaďovače na kuličku dbejte, aby byla struna usazena volně - nikdy ji do dolaďovače netlačte.

- Při natahování struny E se smyčkou použijte plastovou podložku na dolaďovač. Není větší hrozbou pro tenkou smyčku než třecí plocha s hranou dolaďovače.

- Užíváte-li střevové struny a nehrajete-li delší dobu, povolte struny o cca 1/4 tónu. Vyschnou-li struny příliš, jejich pnutí vzrůstá.

- Vyhýbejte se příliš nárazovým teplotním a vlhkostním výkyvům.

- Vyhýbejte se chemicky agresivnímu a prašnému prostředí.

- Struny nečistěte žádnými chemickými přípravky. Nejlépe je po hraní otřete suchým kapesníkem.

- Používejte kvalitní kalafunu ne starší než 1 rok. Po této době pryskyřice vyprchá, nemaže a jen práší. Dobrá kalafuna musí být vazká a lehce lepit.

- Používejte na smyčci dobré žíně a dbejte na dobré a vyrovnané potažení.

- Když cokoli nevíte, zeptejte se někoho, kdo učitě ví, a ne jen možná ví. Předejdete tak omylům a hlavně a především Vašim finančním ztrátám.

(Autor je ředitelem firmy České hudební nástroje)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.