O nové etapě Pražské komorní filharmonie

O nové etapě Pražské komorní filharmonie

Pražská komorní filharmonie prošla v průběhu loňské sezony celkovou obměnou managementu. V konkurzu na nového ředitele orchestru zvítězil v červnu 2006 původem kontrabasista a dlouholetý hráč Pražské komorní filharmonie, pan Radim Otépka, který od doby založení orchestru (1994) působil zároveň jako inspektor orchestru a zástupce členů orchestru Pražské komorní filharmonie v otázkách autorsko-právních.

Před vaším nástupem do funkce ředitele PKF v červnu loňského roku proběhlo v médiích několik zajímavých rozhovorů s panem Kasparem Zehnderem, který se na počátku loňské koncertní sezony stal novým šéfdirigentem orchestru. Z jeho rozhovorů bylo patrné, že měl s orchestrem velké plány a jasné umělecké představy. Pana Zehndera jste jako šéfdirigenta jistě dobře znal ještě jako orchestrální hráč. Jak si s ním rozumíte dnes v roli ředitele orchestru?

Je pravda, že jsme si museli při nástupu do mé funkce vyjasnit určitá stanoviska a názory. Ale myslím, že vztah, který spolu máme nyní, je opravdu hodně přátelský a jsem velmi rád, že je rovněž založen na vysoké profesionalitě. Věřím, že oboustranné. V záležitostech manažersko-administrativních nacházíme společnou řeč v řešení jakékoliv otázky, tady je to bezproblémové. Co se týká umělecké oblasti, máme oba některé odlišné představy v otázkách vytváření dramaturgických plánů sezon a koncertů. Ale je to spíše otázka společného hledání „správné míry“. Kaspar Zehnder se jako umělec snaží do PKF přinést prvky, které jsou velmi netradiční a výjimečné. Rád by je zařadil do dramaturgie díky svým zkušenostem ze zahraničí, ale narážíme zde na problém, že tyto prvky jsou zatím na poměry a vkus českého publika opravdu velmi nezvyklé. Rozhodně jsem pro nestandardní přístupy, a to nejenom v otázkách dramaturgie. Ale zároveň jsem přesvědčený, že implementaci zahraničních vlivů spolu s netradiční dramaturgií nemůžeme našemu publiku servírovat hned, ale po částech. V následujících letech to naši posluchači poznají sami, protože naše abonentní řady chceme jednu vedle druhé postupně dramaturgicky obměňovat. Všechny hudební zajímavosti či novinky by měly být ve finanční rovnováze příjmů a výdajů, musí být umělecky přínosné pro hráče a zároveň dostatečně atraktivní a zajímavé pro publikum. Moje pozice jako ředitele je dbát, aby všechny tyto tři aspekty byly v rovnováze.

Pokud budete takto krůček za krůčkem postupovat, bude ještě za několik let v dramaturgii PKF místo pro klasický repertoár?

Samozřejmě! Přál bych si sice pokračovat v trendu, který PKF před mým nástupem již započala – „být vždy kousek vpředu před ostatními orchestry“, ale přes všechny zaváděné novinky chceme dostát tomu, že PKF je svým charakterem orchestr haydnovského typu s víděnským obsazením. Hudba 17. a 18. století je z tohoto hlediska základním pilířem našeho repertoáru a PKF je navíc v interpretaci této hudby opravdu skvělá. Tento základní charakter vtiskl orchestru již v době jeho vzniku pan Jiří Bělohlávek a my budeme v tomto směru dále pokračovat. I zde nás ale čekají dramaturgické změny. Rádi bychom tento typ hudby více koncentrovali do jedné koncertní řady. Pro tento účel jsme vybrali abonentní cyklus „Objevy/Oratoria“, který se pravidelně koná v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze a jehož název se rovněž změní na „PKF – Classics“. Rádi bychom zde prezentovali výhradně skladby, které jsou PKF skutečně vlastní – od komornějších skladeb po velké symfonie klasického období. Již zmíněnou netradiční dramaturgií v jiných cyklech chceme na druhou stranu publiku ukázat, že jsme schopni skvěle zahrát i hudbu jiného období, než jaká by se od nás očekávala.

Zatím jsme si povídali hlavně o postupných změnách v oblasti dramaturgie. Jak se ale PKF mění, či od vašeho nástupu již změnila, v celé oblasti manažersko-administrativní?

Dramaturgie samozřejmě není celý život orchestru. My jsme se ve svých úvahách věnovali rovněž otázkám, jakým způsobem zatraktivnit vše, co se kolem PKF děje. Celý management cítil, že je potřeba znovu přehodnotit také vizuální stránku naší prezentace. Udělat zásadní krok ve změně vizuálu orchestru, kterým se prezentujeme v našich propagačních materiálech, v tiskové inzerci, na plakátech, citylightech a v různých mediích. Chtěli jsme kompletně změnit celkovou image orchestru – ještě více podtrhnout, že PKF je orchestr velmi mladý, vždy se snaží být v něčem neobvyklý a stále něčím překvapuje. Ze všech nápadů byla nejvíce nosná myšlenka oslovit velmi známého fotografa, který by nám pomohl ojedinělým způsobem oživit fotografie orchestru. Z mnoha vybraných jmen fotografů jsme nakonec oslovili paní Sáru Saudkovou, která s projektem souhlasila.

Jak focení probíhalo a čím jsou fotografie zajímavé?

Samotnému focení předcházelo několik schůzek, ve kterých jsme celý koncept připravovali. Paní Saudková měla zcela specifické představy o tom, jak by fotografie měly vypadat. Její nápady ale spíše spadaly do kategorie odvážných uměleckých fotografií. Chvíli nám trvalo, než jsme společnými diskusemi našli tu správnou podobu, která by nám ve výsledku přinesla požadované oživení a originalitu a byla akceptovatelná oběma stranami. V současné době již proběhla druhá vlna focení. První fotografie jsme nafotili na podzim roku 2006. Tyto fotografie jsou již nyní používány v našich programech, ale je možné je shlédnout i na našich webových stránkách.

Podařilo se vám během vašeho půlročního působení zavést ještě nějakou další novinku, která zasáhla do života PKF?

Ano, spolu s novou image jsme zároveň chtěli ještě více podtrhnout aktivity, kterými si PKF již v minulosti získala velkou popularitu. Celková péče o výchovu naší nejmladší generace už dlouhodobě patří k našim hlavním činnostem. K oblíbenosti orchestru v minulých letech velmi přispěla abonentní řada koncertů pro rodiče s dětmi. Již jako orchestrální hráč jsem často přemýšlel, jak by bylo možné tyto koncerty zatraktivnit a ještě více hudbu dětem přiblížit. Nyní ve funkci ředitele jsem se na aktivity pro děti zaměřil cíleně. Napadlo mě, že můžeme navázat úzké kontakty s nejmladším publikem podobně, jako pečujeme o naše dospělé publikum v rámci našeho Klubu Philharmonia. Už na podzim jsme přišli s nápadem založit dětský klub, kterému jsme posléze dali název „Notička“. Podařilo se nám pro klub získat také dostatek financí ze stran sponzorů, a tak jsme mohli pro děti okamžitě začít plánovat různé aktivity. Klub povede velmi zkušená a osvědčená pedagožka a první setkání by se mělo konat již nyní v březnu. Za rok by se dětská setkání měla konat celkem čtyřikrát. Chceme dětem ukázat, že hudba je něco víc, než si pouze sednout do hlediště a poslouchat. Přejeme si, aby děti věděly, co koncertu předchází. Budeme organizovat výlety do měst, kde se narodili naši přední skladatelé, ukážeme jim netradiční nástroje. Máme v plánu vytvořit malý dětský orchestr a rovněž děti posadíme mezi dospělé orchestrální hráče, aby viděli příkazy dirigenta a prožili si, jak vlastně taková zkouška probíhá. Je pro ně připraveno mnoho her, soutěží a dárků. K dnešnímu dni máme už 43 malých členů a další děti se nám hlásí.

Na příkladu založení klubu Notička je také vidět, že každý dobrý nápad musí mít i dobré finanční zdroje, aby se mohl úspěšně realizovat… Jak dalece je PKF i v dnešní době závislá na sponzorech a jak velkou roli v celkové úspěšnosti orchestru hrají finanční zdroje z privátního sektoru?

Finanční zdroje z privátního sektoru tvoří v celkovém rozpočtu přibližně celou třetinu a orchestr pro realizaci svých uměleckých plánů tyto zdroje samozřejmě nutně potřebuje. Sponzoři se bohužel v dnešní době orientují spíše na sponzorství určitých projektů. Musíme se jako orchestr na jednu stranu velmi hlídat a stále vylepšovat naši uměleckou úroveň, na druhou stranu je v této situaci o to více nutná celková koncepce orchestru, promyšlený marketingový přístup a péče o celkovou image orchestru. Tak, aby orchestr byl na přední světové úrovni z hlediska své umělecké úrovně, ale aby byl zároveň atraktivní pro sponzory. Právě na tuto otázku kladu nyní po svém nástupu velký důraz. Zvažujeme angažování nové PR manažerky, se kterou budu do budoucna velmi úzce spolupracovat. Věřím, že PKF na sebe brzy upozorní svou změnou, tedy nejen z hlediska našich programů, ale díky své celkové prezentaci. Ale úspěšnost PKF nedělá pouze dostatek financí a vystupování na světoznámých pódiích. PKF dosáhla svého úspěchu nejenom díky dobré práci organizačních a realizačních složek svého managementu, ale především díky umění našich hráčů. Umělecká kvalita, píle, vůle na sobě pracovat a týmový duch orchestru je ta skutečná hybná síla, která PKF vede dál.

V posledních letech začalo přijíždět do Prahy stále více světových hvězd operního nebe a téměř vždy v Praze vystupovali výhradně za doprovodu PKF. Je to náhoda anebo cíleně pracujete na tom, aby PKF byla vyhledávaným partnerem významných pěveckých osobností?

Ano, pracujeme na tom opravdu cíleně. I když musím podotknout, že to je také výsledek dlouhodobé spolupráce s agenturou Panart, která tyto koncerty zahraničních pěveckých hvězd u nás pořádá. Před koncem sezony 2005/2006 jsme opět doprovázeli například Jennifer Larmore a právě včera (27. 2. 2007 pozn. aut.) jsme v Praze koncertovali s Rolando Villazónem, kterého jsme doprovázeli již na podzim roku 2005 a v srpnu 2006 na festivalu ve španělské Pereladě. PKF vystoupila jako partner José Cury, Luciana Pavarottiho, Ramona Vargase, Dmitrije Hvorostovského, Natalii Dessay. Přáli bychom si být považováni za hlavní partnery světových pěveckých hvězd u nás i v zahraničí.

Přiznám se, že když jsem se zajímala o diskografii PKF, počet 80 natočených a vydaných CD za pouhých 12 let existence orchestru mne doslova šokoval. Jaké jsou nejzajímavější nahrávky PKF z poslední doby a na jaké nové tituly se můžeme těšit?

V letošním roce by měly vyjít dva CD, které jsme v loňském roce natočili pro vydavatelství Harmonia Mundi s Jiřím Bělohlávkem v pražském Rudolfinu. Na prvním bude nahrávka houslového koncertu L. v. Beethovena s Isabelou Faust. Druhé CD bude věnováno hudbě B. Martinů a jeho produkce trvala téměř rok. Vzniká nejenom jako předzvěst oslav výročí B. Martinů, ale zároveň jako zajímavý dramaturgický počin vydavatelství Harmonia Mundi. Je totiž prvním ze série nahrávek rozsáhlého projektu vydavatelství Harmonia Mundi, s nímž má PKF dlouhotrvající spolupráci a pro které budeme i v budoucnu nahrávat další vybraná díla B. Martinů. V minulém roce nám opět vyšly nahrávky u společností Deutsche Grammophon a Naxos; pro společnost Sony jsme například natočili titul „Many voices of Steven Mercurio“. Jedná se o nahrávku, na níž se podílelo mnoho světových hvězd, jakými jsou Andrea Bocelli, Rolando Villazón, Marcello Giordano a další. V červnu 2006 jsme pro vydavatelství EMI natočili výběr Matoušových pašijí J. S. Bacha a výběr ze slavných Mozartových operních árií se sopranistkou Hyunah Yu a dirigentem Shuntaro Sato. Nemohu nevzpomenout pro nás velmi významnou a pravidelnou spolupráci s firmou Supraphon, která v roce 2006 vydala celkem tři naše tituly a na další máme podepsány smlouvy pro rok 2007. Nejnovější nahrávka vznikla přibližně před měsícem ve spolupráci s americkou firmou Music Fine Production a toto CD vyjde ještě letos. Natáčeli jsme skladby Paula Schoenfielda, konkrétně Čtyři paraboly pro klavír a orchestr. Je to velmi náročné dílo, ale výsledek je podle amerických producentů velmi dobrý, tak se necháme překvapit.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější