pondělí, 18. leden 2016

O Adèsově Sprosté Vévodkyni s Marko Ivanovićem: Opera o sebedestrukci a skandálnost jako zástupný prvek

Napsal(a) 

Marko Ivanović, foto ND Brno Marko Ivanovićfoto: ND Brno

Skandální náměty a pobuřující momenty k umění patří, ačkoli s měnící se dobou a lišícími se uměleckými, potažmo hudebními žánry se míra skandálnosti podstatně liší. Historie opery si několik svých titulů s explicitně pobuřujícími motivy  - Modrovousův hrad, Lady Macbeth Mcenského újezdu nebo Lulu - náležitě hýčká, ale snad nikdo se dosud neodvážil využít v opeře potenciál skandálního námětu v takové míře jako britský soudobý skladatel Thomas Adès.

Veřejné mínění Velké Británie v 60. letech 20. století opakovaně vířily milostné aféry Vévodkyně z Argyllu Margaret Campbell, přezdívané jako Sprostá Vévodkyně. Během jejího rozvodu s Vévodou z Argyllu Ianem Campbellem zaplnily stránky britských deníků fotografie, na kterých Margaret samospouští zachytila sama sebe při orálním sexu s neznámým mužem, jehož identita (na snímcích bylo pouze tělo bez hlavy) dodnes nebyla odhalena, ačkoli pátrání věnovali mnozí spoustu energie. Díky scéně s fellatiem se dostalo nadměrné pozornosti i komorní opeře Powder Her Face, kterou Thomas Adès zkomponoval v roce 1995 na námět milostných zhůvěřilostí Vévodkyně z Argyllu.

Powder Her Face byla taky prvotním impulsem k setkání se skladatelem Marko Ivanovićem, současným šéfdirigentem brněnské opery, který uvede Adèsovu operní provokaci v české premiéře 29. ledna v brněnské Redutě. Rozsáhlý rozhovor o prvním roce v brněnské opeře, kultivování mládeže i sebe sama a o společenské angažovanosti skladatele v dnešním čase bez hodnot otiskneme v únorové HARMONII, povídání o Powder Her Face můžete číst teď a tady.

Marko, z čí hlavy vzešel nápad na uvedení Adèsovy Powder Her Face v Brně? Z mojí. Thomase Adèse znám jako autora už řadu let a jako skladatel je mi velmi blízký. Jeho způsob přemýšlení o muzice, nedogmatické pojímání hudby v tom nejširším slova smyslu. Je jedno, jestli to je hudba znějící romanticky, moderně, jestli je tam jazz, rock, pop. Hudba je hudba a pokud je kvalitní, dobrá, proč to nepoužít. To je asi způsob přemýšlení blízký celé naší generaci. Když mě Jiří Heřman oslovil, ať vyberu nějaký moderní titul, ihned mě napadl Adès. Podíval jsem se, co psal a Powder Her Face mě upoutala po všech stránkách.

Z oper jste měl na výběr pouze dvě, Powder Her Face a Bouři, která je provozně dost náročná. Ano, ta by byla mnohem komplikovanější a ani jsem ji tenkrát neznal. Až poté, co jsem vybral Powder Her Face, jsem si uvědomil, jak je ta věc skvělá po všech stránkách. Libreto, hudební jazyk, instrumentace. Moje nadšení zatím nesdílejí všichni, kteří jsou v tom namočení, ale postupně se to šíří... Zkoušky s orchestrem jsou náročné, ale muzikantům se to líbí. Adèsův orchestrální part není nějak netypicky traktovaný, ale pro hráče nadměrně náročný, především pro dechy, extrémní výšky, extrémní hloubky v rychlém sledu po sobě. Hráči dokonce zvažovali, že by si jeden part rozdělili. A stejně tak to mají i zpěváci, basovou roli nám vrátili čtyři zpěváci, to je prostě závod o zlatou hlasivku. Pamětně, intonačně i rytmicky se jedná o jednu z nejtěžších věcí, kterou jsem kdy dirigoval. Je to působivé, poučené a pro mě poučné. A z dramatického hlediska každá ta replika okamžitě evokuje význam, se kterým byla napsaná. To, co mě baví u Janáčka, funguje i tady.

Ze zkoušky na Powder Her Face, foto ND Brno Ze zkoušky na Powder Her Facefoto: ND Brno
Jak bude vyhovovat akustika Reduty? Nebude to příliš zvukově předimenzované? Nebudeme hrát v tradičním sále, ale v červeném Mozartově a rozvržení bude netradiční, pódium uprostřed, publikum na stranách na dvou protějších elevacích a v podstatě kolmo k tomu orchestr. Zpěváci musí tedy hrát ne čelem, ale na dvě protější strany.

Jinými slovy už tak těžkou věc jste jim ještě ztížili. Ano, ale myslím, že by ten výsledek mohl být hezký, pokud se nám to podaří dotáhnout zdárně do konce. V té skvělé instrumentaci jsou i různé zdánlivé hlouposti, bizarní věci jako třeba rybářské navijáky, ale vždy mají opodstatnění. Na druhou stranu v té opeře najdete dojemná místa, stejně jako v Bouři.

Třeba poslední scéna. Ta je přenádherná, jeden z nejkrásnějších kusů vůbec. Byli jsme za Adèsem ve Vídni, kde Bouři dirigoval. Když jsem ji poslouchal, říkal jsem si, ano, i v dnešní době má smysl tvořit operu. Už se mi dlouho nestalo, aby mě poslech soudobé hudby takhle dostal.

A co ten skandální námět v Powder Her Face? Ten právě funguje skvěle jako upoutávka, ale není to prvoplánová záležitost. Celá opera je o umírání, pomíjivosti, sebedestrukci. O dnešní době, o lidech, kteří nevědí, co s penězi, co s časem, nejsou schopni si připustit, že tyhle věci pominou. Skandálnost je zástupný prvek, znak prázdného znuděného života. V libretu je tolik významových rovin, které atakují diváka každou replikou. Prvoplánová skandálnost se tomu rozhodně nedá vyčítat.

Ale světová média si jí všímala hodně. Ano, tady se podařilo udělat skvělou věc, která má zároveň určitý bulvární efekt.

Marko Ivanović, foto ND Brno Marko Ivanovićfoto: ND Brno

Myslíte, že to byl z jeho strany kalkul? Nejsem si jistý, ale možná trochu ano. Vzhledem k tomu, že ve skladbě samotné je tolik škodolibých citátů. Všichni přijdou kvůli jedné scéně, která by se dala dělat klidně decentně, dokonce ani žádná scénická poznámka u toho omílaného orálního sexu není.

Ale i ve zpěvu je často dost jednoznačně naznačeno, co se právě odehrává. Ano, stejně jako v Lady Macbeth Mcenského újezdu, kde je scéna, která mohla svého času působit skandálně. Ostatně podobnou "sprosťárnu" jsem slyšel jako interpretaci hornového sóla v druhé větě Janáčkovy Sinfonietty, což napadlo kdysi profesora Škampu a já jsem to pak využil při našich edukativních programech.

Oba skladatelé toho mají společného víc. Zjistila jsem, že Adès dokonce napsal o Janáčkově klavírním díle studii (Nothing but pranks and puns / Nic než žerty a hříčky). To ani nevím, ale teď točí komplet klavírního Janáčka a říkal, že jeho snem je inscenovat Výlety páně Broučkovy s Janem Švankmajerem! Nevím, do jaké míry má Švankmajer zkušenost s divadelním provozem, přece jen je to filmový tvůrce, ale je to zajímavý nápad. A dokonce slíbil, že přijde na jednu z repríz, což by bylo skvělé, při nejmenším bychom s ním udělali debatu.

Do konce sezony je naplánováno pět repríz, ale už čtyři večery jsou vyprodané. Bude se hrát Powder Her Face i v příští sezoně? Zatím jsou na příští sezonu naplánovány čtyři reprízy. Kapacita sálu je sice malá, ale i tak máme velkou radost. Doufám, že do jisté míry zafungovala ta skandálnost (smích). A věřím, že to bude stát za to.

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se několik dobrodružných let učila, jak hudbu slyšet a jak o ní psát.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.