Jak byste charakterizoval vaše stálé posluchače? Náš posluchačský fundament zůstává dlouhodobě nezměněn – k stálým příznivcům patří milovníci umění a vážné hudby. Podle průzkumů by se měl jejich průměrný věk pohybovat nad padesát let, ale začíná se nám dařit zaujmout i mladší ročníky. Myslím, že zejména po posledních programových změnách začínáme výrazněji oslovovat produktivní generaci nejen třicátníků, ale i dvacetiletých. Většinou jde o vysokoškolsky vzdělané lidi. A se slovy Jaroslava Rezníka, že záleží především na kvalitě, a ne na kvantitě, mohu jenom souhlasit. Náš okruh jako součást veřejnoprávního rozhlasu nemůže v žádném případě stavět na „číslech“ a soutěžit v poslechovosti s komerčními stanicemi.
Nicméně posluchače potřebujete nějak „motivovat“. Čím se vám například podařilo „přilákat“ střední a mladší generaci? V první řadě kvalitními hudebně-slovesnými pořady. Příkladem může být kulturně-společenský deník Ranní ladění , v kterém zní menšinová hudba a přináší též informace o výstavách, koncertech, recenze filmů nebo knih. Právě tato dynamická relace si našla příznivce mezi mladšími posluchači. V programové struktuře se objevil i dopolední jazzový koncert v podobě pořadu To všechno je jazz . Doposud zněl u nás tento žánr zejména v nočních hodinách, ale řekli jsme si, že právě „poslouchatelný“ smooth jazz by mohl klidně znít dopoledne. Mladé lidi určitě zajímá i pořad World and Ethno Music . Celkově se nám podařilo denní vysílací proud výrazně zdynamizovat.
A co nejmladší generace? Zajímavostí je pořad Autor na dnes . Přístupnou formou v něm představujeme autory z tak zvané povinné četby pro maturanty. Studenti si mohou na našich stránkách najít i „maturitní knihovnu“ se záznamem textů a v průběhu roku tak „proberou“ prakticky všechny důležité autory. Jsem zvědavý, jakou bude mít projekt odezvu, ale věřím, že to bude pro „náctileté“ posluchače zajímavé setkání s naším rádiem a že se i díky němu budou k nám v budoucnosti vracet.
Specifické vysílání vaší stanice je potřebné zajistit redakčním zázemím. Daří se vám získávat kvalitní lidi, schopné dosáhnout požadovanou uměleckou úroveň? Potenciál na Slovensku určitě je. A řadu výrazných osobností najdeme i mezi našimi interními redaktory. Ať jsou to spisovatelé – například Gabriela Rothmayerová, Ján Uličiansky, Peter Holka nebo Ján Tužinský, a nebo odborníci z hudebních kruhů. Za všechny zmíním skladatele a znalce hudby 20. století Hanuša Domanského, svéráznou interpretku lidových písní Zuzanu Mojžišovou, anebo dnes už publicistickou hudební legendu Vladimíra Brožíka s často kontroverzními, ale vždy originálními názory. Na druhé straně právě v oblasti hudby intenzivně spolupracujeme s externisty. Například jazz pro nás recenzují Peter Lipa nebo Juraj Bartoš.
Chybí něco ve vaší aktuální programové nabídce nebo co byste chtěli v budoucnosti napravit? Naše programové schéma samozřejmě nikdy nebude pevně dané a beze změn. Snažíme se například stále podrobněji mapovat slovenskou literární scénu. Zatím se nám úplně podle našich představ nedaří vše realizovat v oblasti humoru a satiry. Na Slovensku totiž máme několik „základních“ humoristů, kteří se vyskytují prakticky všude… Přemýšlíme, jak oslovit zejména mladší generaci nadějných humoristických autorů. Spolupracujeme i s Vysokou školou múzických umení v Bratislavě nebo s Filozofickou fakultou Univerzity Komenského, takže doufám, že i v tomto žánru se nám časem podaří prorazit kvalitou.
K novinkám, které charakterizují vaši stanici, se zařadil i Klub Rádia Devín… V tomto směru jsme si dovolili inspirovat se pražskou Vltavou. Myslím, že naši posluchači stojí o to, abychom pro ně podobné zázemí vytvořili. Prostřednictvím klubu jim poskytujeme nejen informace o vysílací struktuře, ale zejména pohled do naší „kuchyně“ a možnost zjistit, jak pořady vznikají, přibližujeme jim náš tým. Magazín klubu má ambice stát se dokonce jistou kulturní platformou, zahrnující diskuse o umění, kultuře, jejím současném stavu. Otevíráme jej především směrem do externího prostředí, abychom pro veřejnost vytvořili prostor, v němž najdou to, co je z oblasti kultury zajímá. Máme uzavřené smlouvy s významnými slovenskými kulturními institucemi, které našim členům poskytují zajímavé výhody a člověk, který kulturou skutečně „žije“, je určitě ocení.
Jak funguje spolupráce Rádia Devín se zahraničím? Naše programy se v zahraniční konfrontaci rozhodně neztratí. Například na festivalu Prix Bohemia Radio 2004 získala Gabriela Horečná zvláštní uznání za program o integraci Romů. Tradičně kvalitní jsou nahrávky Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu a pravidelně velký zájem je o záznam koncertů z Bratislavských jazzových dní. Takže spolupráce funguje a Evropa si z naší nabídky určitě má co vybrat.
