sobota, 1. leden 2011

Návraty k mariánským skladbám na pražském jaru

Napsal(a) 

Návraty k mariánským skladbám na pražském jaru, foto Petr Dyrc Návraty k mariánským skladbám na pražském jarufoto: Petr Dyrc

Collegium Marianum provede na Pražském jaru tématický koncert s podtitulem Ad Mariam. Název souboru a hudba s mariánskou tematikou spolu nesouvisí tak přímo, jak to na první pohled vypadá. Soubor přijal název školy, která navazuje na středověkou latinskou Týnskou školu a Rečkovu univerzitní kolej „Collegium sanctissimae Mariae“, jednu z nejslavnějších studentských staroměstských kolejí. Rečkova kolej byla založena roku 1438 měšťanem Janem Rečkem z Ledče k povznesení duchovní a vzdělanostní úrovně pražské Univerzity. Hudba s Mariánskou tematikou tedy souboru Collegium Marianum vysloveně sluší. A jak se rodil program jejich nejbližšího koncertu na Pražském jaru? Umělecká vedoucí Jana Semerádová odpovídá:

Podnět přišel od dramaturga Pražského jara, který vyslovil přání, aby na festivalu zazněl program s mariánskou tématikou, která je nám samozřejmě blízká. Pro Pražské jaro jsem vybrala z českých i zahraničních archivů mariánské antifony od Jana Dismase Zelenky pro soprán a alt. Během liturgického roku se zpívají čtyři mariánské antifony. V našem programu zazní Salve Regina pro soprán, která jako by byla napsaná přímo pro hlas Hany Blažíkové. K ní se připojí v dialogu sólový hoboj (Xenia Loeffler) a sólová flétna. Je to velmi pestrá čtyřdílná skladba plná výrazových a tempových proměn. Uslyšíme i další antifonu Alma redemptoris mater, která se hrála v době předvánoční. Ta je napsána pro alt a zazní v podání Markéty Cukrové. Zelenkova hudba s mariánskou tématikou je překvapivě složitě komponovaná, nejsou to žádné jednoduché zbožné písničky. Kromě toho uslyšíme ještě Zelenkovo Letatus sum pro soprán a alt, které se dochovalo v archivu Pražského hradu. Podle Zelenkova vlastního soupisu skladeb by mělo být uchováno i v Drážďanech, tam ale chybí. Díky bohu, že je tady v Praze.

Ale na programu není jenom Zelenka... Nebude chybět skladba italského autora Francesca Bartolomea Contiho, kterou možná někteří znají z naší nahrávky, je to přetextovaná árie O virgo graciosa , která bude takovým centrálním bodem. Program je jinak zarámován skladbami autorů, kteří působili v Německu. Zazní ouvertura od Johanna Friedricha Fasche, které bylo nedávno objeveno a díky spolupráci s anglickým muzikologem Bryanem Clarkem je uslyšíme na Pražském jaru. Je napsáno pro nezvyklé obsazení: dva hoboje, dvě flétny, fagot, smyčce a continuo. Obsahuje několik částí tanečních, kde se střídají sóla dechových nástrojů. A v neposlední řadě se na koncertu představí v sólovém partu houslí Dmitry Sinkovsky, který zahraje Concerto od Georga Philippa Telemanna, které bývá v některých pramenech připisováno Heinichenovi. Je to vícevěté concerto se sólovým partem i pro flétnu, které v „souboji“ s houslemi a dvěma sólovými violami potvrzuje drážďanskou oblibu vícehlasých koncertů.

Návraty k mariánským skladbám na pražském jaru, foto Petr Dyrc Návraty k mariánským skladbám na pražském jarufoto: Petr Dyrc
Jak je to s texty mariánských antifon? Mají svůj přesně daný řád? Ano, vztahují se k liturgickému roku, antifona Alma redemptoris mater už svou náladou předznamenává příchod Ježíše Krista a hovoří o Marii jako matce Spasitele. Salve Regina, ta obvykle vychází z chorální předlohy, a je jednou z nejznámějších mariánských antifon a zpívá se během liturgického roku mimo velká liturgická období. Tím je samozřejmě doba postní, kdy se zpívá Ave regina coelorum, nebo velikonoční, kdy se zpívá Regina Coeli, ta jásavá, kterou najdeme v seznamu děl většiny barokních skladatelů.

Kolik novodobých premiér tedy bude na vašem pražskojarním koncertě? V každém případě Fasch je novodobá premiéra a Zelenkovo Salve Regina. Alma redemptoris Mater a Letatus sum jsme už uváděli dříve – takže dvě premiéry.

Co vám jako souboru zatím přinesla tato sezona? Samozřejmě finanční krize se odrazila i v komunikaci s pořadateli – snaží se buď omezit počet koncertů anebo snížit jejich rozpočet. A tím, že neexistuje žádná stálá podpora ansámblů, není zrovna doba příznivá všem plánům, které máme. Co je ale pozitivní, že všechny projekty, které jsme dělali v posledním půlroce, byly na vysoké úrovni a té kvality jsme dosáhli většinou s českými muzikanty. Často spolupracujeme se zahraničními hudebníky, ale například teď jsme hráli Bachovo Velikonoční oratorium a z ciziny přijeli vypomoci jen dva. Mám radost, že čeští hudebníci dokáží provozovat barokní hudbu na evropské úrovni, což nesmírně oceňují i hudebníci či znalci ze zahraničí.

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.