pondělí, 23. červen 2003

Naši zlatí hoši budou mít operu

Napsal(a) 

Někdy může marginální zpráva vzbudit doslova salvu smíchu. Posuďte sami na příkladu výjevu ze života našeho operního rodinného stříbra. Dne 18. března mě uhodil do očí výrazný titulek ve sportovní rubrice MFDnes: "Díky Naganu bude hokej v opeře." Triumf našich hokejistů na olympijských hrách v Naganu, který se zdá být jakoby už z dávnověku, inspiroval vedoucí manažery Národního divadla k objednání hudebně scénické básně o hokeji, která bude "naše zlaté hochy z Nagana" z roku 1998 opěvovat. Autorem hudby je Martin Smolka. Světová premiéra svěžího dílka se prý odehraje 8. dubna 2004 a my se můžeme těšit, že ve Stavovském divadle budou čeští operní pěvci zpívat v rolích Haška, Jágra, Růžičky, Hlinky a kdoví koho ještě. Už se na to těším. Konečně bude v opeře legrace. Jako analogii vidím zážitek z teenagerovských let, kdy jsme museli povinně jít do Národního na operu Deset dní, které otřásly světem . Při pohledu na zpívajícího Lenina jsem se chvíli bavil, chvíli mě bylo nevolno. MFDnes cituje několik seriózních veličin, které asi myslí svoje slova vážně. Šéf opery ND Jiří Nekvasil říká, že "vítězství bylo výjimečnou inspirací... Zajímá nás, kde se hokej a opera spojují." Další perlu dal médiím všanc režisér projektu Ondřej Havelka: "Když jsem se s dílem seznámil blíže, došlo mi, že to téma je hodné opery a opera je hodná toho tématu." Pan Havelka se také ptá: "I v hokeji se křičí, proč by to nemohlo být v opeře?" Podle MFDnes se na libretu podílel populární herec a "moderatizér" Jaroslav Dušek a výtvarníkem scény a kostýmů bude bývalý designér Pražského hradu Bořek Šípek. Martin Smolka tímto opusem příští rok zajímavě oslaví svoje 45. narozeniny. Nezbývá nežli doufat, že jeho původní tvůrčí východisko - hudební minimalismus - se šťastně projeví minimálními výrazovými prostředky. Kéž by žadný puk nezasáhl přihlížející diváky nebo nedejbože některého z naganských hrdinů. Nemohu se zbavit pocitu, že je to celé přece jenom myšleno jako pořádně ulítlý happening a už se těším, jak divadlo naplní alkoholem patřičně posilnění hokejoví fanoušci s vlajkami, bubny a houkačkami. Pánové Dvořák a Nekvasil tak konečně našli ten pravý způsob, jak oslovit široké masy a navěky tak vyřešit krizi v opeře. Už jenom čekám, jestli velká trojka Smolka-Havelka-Dušek dostane v říjnu 2004 z rukou prezidenta řád za zásluhy (nebo snad řád za hrdinství?). (lub)

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.