Na počátku bývá nápad, myšlenka. Těch se zrodí každý den hodně, ale jestli jiskřivě nezavadí o realizátory, kteří je dokáží transformovat do živé substance, jednoduše uprchnou.
Před lety se zrodila myšlenka založit v starobylé Olomouci festival. Jaké jiné téma by svědčilo staletému biskupskému a arcibiskupskému sídlu více, nežli duchovní hudba? S městem jsou spojena jména jako například J. Galluse, P. J. Vejvanovského, H. I. Bibera, W. A. Mozarta. Ulicemi, nádvořími a náměstími Olomouce zněly světské pastorely, lidová sepolkra, v chrámech oratoria…
Tiché kroky mnohých „kleinmeistrů“, vepsané do starých dlažeb města, možná zapadly v prachu zapomnění. Dnešní návštevník města se spíše zastaví u pomníků, upozorňujících na zářivé události, známé snad běžnému současníkovi. Mlaďoučký Wolfgang Amadé Mozart navštívil Olomouc roku 1767, koncertoval tu a (údajně) zkomponoval „Olomouckou“ symfonii . Z dalších epochálních událostí města je dedikace Beethovenovy Missy solemnis arcivévodovi Rudolfu Habsburskému při příležitosti jeho instalace za arcibiskupa olomouckého. Antonín Dvořák spojil svoje dílo (i) s pěveckým spolkem Žerotín a věnoval mu svoje největší oratorium Svatá Ludmila . Výčet jistě nekončí u Leoše Janáčka a jeho geniální Glagolské mše , kterou připsal ke cti olomouckého biskupa Prečana, či „přítomností“ a působením Gustava Mahlera… Olomouc, po staletí sycená duchovnem, uměním, inspiruje i soudobé tvůrce. Všechny, kteří zachytili ve fluidu, v atmosféře města ambici navazovat na kulturní tradici.
Vraťme se však ke zmíněné myšlence, k záměru pořádat festival duchovní hudby, od roku 1994 zvaný a veřejností vnímaný jako Podzimní festival duchovní hudby . Za festivalem samozřejmě stojí celá plejáda organizátorů a podporovatelů. Umělecky festival zaštiťuje dirigent Stanislav Macura, který je už patnáct let spiritus movens celého projektu. Mottem a filozofií festivalu je připomínat odkaz i aktuální vklady tvůrců hudby s duchovní orientací v mezinárodním kontextu v nadkonfesním pojetí. Silnou stránkou projektu je vysoká interpretační úroveň. V průběhu času se tady střídali nejen čeští koncertní umělci, ale hostovala zde řada hudebníků z blízkého i vzdáleného zahraničí. Zvláštní podíl mají slovenští umělci, kteří jsou na festivalu tradičně bohatě zastoupeni. Pozoruhodný je dramaturgický reliéf festivalu. Léty vykrystalizoval do exkluzivní nabídky nejen věkem „otestovaných“ hodnot, ale častokrát i málo frekventovaných, přímo „objevných“ opusů včetně současné tvorby. Jestliže zmiňujeme inspirující prostředí Olomouce, tak jeho synonymem jsou vzácné architektonické historické monumenty.
Jubilejní 15. ročník otevře 20. 9. Český filharmonický sbor Brno a Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem S. Macurou . Se sólisty Z. Kloubovou a J. Sulženkem uvedou kromě jednoho z vrcholných Dvořákových opusů Te Deum méně často uváděné Requiem Gabriela Faurého. Chrám Panny Marie Sněžné je místem konání prvního a posledního festivalového koncertu. Celkem symbolicky se uskuteční pod Macurovým vedením, coby uměleckého ředitele festivalu. Závěr bude 18. 10. patřit Dvořákově Stabat mater (Sbor a orchestr Slezské filharmonie Katovice , sólisté: M. Haan , J. Sýkorová , T. Černý , M. Gurbaľ ). Mužský sbor Bolschoi don Kosaken s dirigentem Ivanem Šalijevem zaznamenal při předcházejícím festivalovém hostování v roce 1997 u posluchačů velký úspěch. Soubor s tradicí, obsáhlou uměleckou biografií a repertoárem se určitě do Olomouce vrací rád. V rámci dvou koncertů se 23. 9. (v Katedrálním chrámu sv. Gorazda) a 24. 9. (v poutním chrámu Očišťování Panny Marie v Dubé nad Moravou) bude komunikovat s auditoriem skrze snad nejpůsobivější složku své umělecké nabídky – programem sestaveným z pravoslavných liturgických zpěvů. Další atraktivní formací jsou Poznanští slavíci , chlapecký a mužský sbor, který patří k renomovaným seskupením tohoto typu. Do Olomouce přijedou s programem (27. 9. chrám sv. Michala), který je atraktivní procházkou polskou sakrální vokální hudbou napříč stoletími. Koncert 4. 10 v chrámu sv. Mořice s Českým filharmonickým sborem , Brněnskou dechovou harmonií a řadou sólistů pod vedením dirigenta J. M. Krygela láká impozantním programem. Výzvou k zamyšlení nad hodnotami zakódovanými v uměleckém i etickém odkazu Miloslava Kabeláče je uvedení jeho 3. symfonie . Jistě to není jen doplněk nebo splátka našeho dluhu k letošnímu stoletému výročí skladatele (1908 – 1979). Umělecký šéf Českého filharmonického sboru Petr Fiala má na horizontu české hudby svoje stabilní místo. Kromě kvalit interpretačních, patří ke kompletu jeho osobnosti dlouholeté kompoziční aktivity. Část jeho díla reflektuje důvěrnou znalost vokální problematiky. K tomuto okruhu patří i dvě skladby z festivalového programu: Píseň sestry Aněžky a bratra Františka a Pocta Janu Sarkandrovi . Předposlední koncert v Dómu sv. Václava 11. 10. poskytne prostor umění slovenských interpretů. V Cimarosově Requiem slibuje zážitek silná interpretační sestava: sólové kvarteto M. Maťašová , T. Kružliaková , Ľ. Ludha a G. Beláček , pěvecká složka souboru Lúčnica , Capella Istropolitana s dirigentem Jaromírem M. Krygelem .
Malé jubileum, dramaturgická nabídka, spolehlivý organizační skelet v diskrétním pozadí a v neposlední řadě spektakulární architektonické „kulisy“ koncertů. Co víc si přát! Všichni, kdo už si léta zaznamenávají data koncertů do svých diářů, s napětím očekávají začátek Podzimního festivalu duchovní hudby. Ti, kteří tak zatím nestihli učinit, mají šanci a záminku Olomouc navštívit. Jistě nebudou litovat.
