úterý, 26. květen 2009

MIDEM 2009 - Střízlivá pragmatická flexibilita pro kvalitní nabídku i posilování pseudopotřeb

Napsal(a) 

MIDEM 2009 - Střízlivá pragmatická flexibilita pro kvalitní nabídku i posilování pseudopotřeb, foto Zdeněk Maršík MIDEM 2009 - Střízlivá pragmatická flexibilita pro kvalitní nabídku i posilování pseudopotřebfoto: Zdeněk Maršík

Letos se konal 43. ročník největšího hudebního veletrhu a konference ve francouzském Cannes relativně brzy, a to 16. – 2. 1. 2009, takže nejen díky úsporám vystavovatelů, ale také v důsledku časnosti termínu se účastnilo o pětinu méně lidí, než je obvyklé (přibližně 8 000), z asi 80 zemí. Přijeli ovšem především ti, kteří měli seriózní zájem a jasné záměry. Podobný dojem vzbuzovali i návštěvníci české expozice (R. 2936), kteří se zajímali nejen o distribuci svých produktů u nás, ale také nabízeli relativně nová teritoria pro distribuci naší, zejména klasické hudby a jazzu. Také letos podpořilo českou expozici prostřednictvím Institutu umění Ministerstvo kultury. Stánek kofinancovaly další společnosti – tradiční organizační partner C.E.M.A, dále Arco Diva Management, Concetus Moraviae International Music Festival a RGM Entertainment. Stánek sloužil i dalším 16 českým účastníkům jako možné kontaktní místo a úložiště materiálů. Česká expozice mimo jiné uvedla úspěšně takzvaný special screening dokumentu Magdaléna (portrét M. Kožené, režie S. Havelka, ČT – CEMA 2008), nový spot Martinů Revisited (režie O. Sommerová), skicu Špalíček (režie Kaňková) ad.

Jako vždy i letos bylo přidružené MIDEM.net významnou konferenční a diskusní platformou k aktuálním problémům současného hudebního dění všech žánrů s účastí významných šéfů nadnárodních korporací a nezávislých poradců s přidruženými summity mezinárodních asociací právníků v umění (IAEL), manažerů v umění (IAMA), nezávislých vydavatelů (IMPALA). Proběhly tradiční předpremiéry hudebních filmů IMZ (letos už přesáhlo celkové číslo 400), udílení cen. Kromě toho se zde samozřejmě koná řada koncertů všech žánrů a národní koncertní prezentace (letos ruská, japonská, korejská, polská, tradičně britská).

V koncertní a soutěžní části popu dochází, zdá se, spíše k zploštění, zvukovému přezvučení (nejhůře dopadla „Ruská noc), k narůstající infantilizaci zejména shows a soutěží (NRJ). Také marketingové modely jsou občas sporné (například podpora prodeje přidanými reality hrami, soutěžemi s fanoušky, prodejem neužitečných produktů a podobně), přičemž samotná hudební kvalita je často efemérní. Je také s podivem, že ekologický aspekt na MIDEM nezahrnuje limity na hlučnost koncertů. V klasické hudbě a jazzu se kvalita naopak tříbí. V Classical Awards to někteří zdůvodnili především tím, že menšinové žánry se dlouhodobě nalézají v obtížných podmínkách, které spíše kultivují a neobracejí se prioritně v podstatě na dětské a pubertální publikum. Vcelku se daří také downloadovému prodeji klasické hudby firmou Orchard (vznikla 1997, u nás zastupuje Arco Diva), která má zastoupení už ve 29 zemích s katalogem více než 1 milionu skladeb. Podobně u jazzu roste downloadový prodej. Posluchačům vyhovuje možnost kupovat jednotlivé skladby, kombinovat si je do vlastních tracklistů, možnost flexibilnějších cen a pohodlnost nákupu. Oba žánry přitom zdůrazňují nárok spotřebitelů na kvalitní zvuk, přesné katalogy a takzvaná metadata, propojení na on-line prodej koncertních vstupenek. U nás brzdí tento typ prodeje především nedůvěra v elektronický platební styk. Předností konferenčního mezinárodního setkání je, že nahlíží v diskusích problémy všestranně a že je to akce velmi komplexní. Tento segment MIDEM by si zasloužil svými tématy minimálně samostatný článek, zde jen stručně.

Dynamika vývoje technologií a v návaznosti stoupajících nových příležitostí i rizik je taková, že každoročně nutí celý systém právní, manažerské i marketingové správy k rychlejším nebo novým krokům. Stále více přitom sílí hlasy, že v tomto směru by z toho nejvíce měli získávat umělci a koncoví uživatelé a nikoli právníci a prostředníci, přičemž jak u umělců, tak u uživatelů by měla vzrůst kompetence a možnost volby. Největší technologický tlak na právní a manažerské řešení vytvářejí mobilní služby (Play Now u Sony Ericsson, Comes With Music u Nokia, nabízející více než 5 milionů tracků), platformy You Tube a My Space Music, kde se každou minutu nahrává cca 13 hodin hudby, obecně nejrychleji narůstající trend nabídky relativně nízkého časového předplatného pro nelimitovaný download servis bez DRM. Nové, stále lépe strukturované komunitní weby mají i sociální důsledky a možnosti. Jedním z velkých témat byly právě přednosti a rizika zapojení komunitních platforem i fanoušků do aktivního marketingu.

Objem hudby, která se distribuuje i produkuje, roste díky Internetu i globalizaci geometrickou řadou a starý systém správy práv a licencí nestíhá vyřizovat agendu zejména u pouze zastupovaných autorů a u licencí. I ze strany Evropské komise jsou tyto organizace tlačeny k uzavírání multiteritoriálních licencí, interoperabilitě a transparentnosti systému správy. Zatím dochází k uzavírání vzájemných smluv s providery, operátory, vydavateli a distributory, k řadě dílčích bilaterálních či trojstranných smluv na panevropské licence mezi největšími organizacemi. Všichni zdůrazňují, že právě velké společnosti mají nástroje pro dobré průhledné databáze, viceprezident Universal Music Group Publishing dokonce volá po globální databázi. Jiní navrhují globální licence (platba podobně jako u rozhlasu či TV), aby se řešení plateb autorům a vlastníkům licencí přeneslo mimo odpovědnost uživatele.

Digitalizace a Internet umožňují také žádoucí přímější kontakt umělce a spotřebitele. Jako modelové řešení posloužila například folková zpěvačka Jill Sobule, které zkrachoval vydavatel, a ona získala přes web přímo od fanoušků 80 000 USD pro produkci nového CD; takto pracuje už více solitérních umělců. Na druhé straně tohoto přístupu je takzvaná 360stupňová marketingová péče o umělce u velkých společností (koncertní turné, nahrávání, branding, PR), ta může omezovat práva umělce a snižovat pružnost trhu.

Z nového propojení MySpace Music do joint venture s tzv. 4 Majors vydavateli byli zklamaní takzvaní nezávislí. Velcí jim „vyjídají“ talenty. Sdružení nezávislých IMPALA se tak v důsledku obrací na Evropskou komisi, aby podobně jako u filmu nebo malých podniků poskytla podpůrný program pro malé nezávislé vydavatele, kteří obtížněji konkurují.

Sále více platí zřejmě rozumné stanovisko agenta Faithless: Flexibilita a komunikace bude klíčová.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.