Jeden z nejslavnějších hostů jubilejní 110. sezony České filharmonie , houslista a dirigent Shlomo Mintz , vystoupil v Praze 15. a 16. prosince. Koncert letos devětačtyřicetiletého izraelského houslisty ruského původu byl vyprodaný, dlouho očekávaný a úspěšný – přesto, nebo právě proto, že byl po všech stránkách konzervativní. Mintz není umělec posedlý tvůrčím neklidem a objevitelským duchem a rád zůstává i u vděčných a populárních kusů. Není ovšem důvod mu to zazlívat, populární a vděčný Mendelssohnův Houslový koncert e moll hraje stále úchvatně, s velkou láskou a stoprocentním nasazením. Má neuvěřitelně lehký a přitom ve všech dynamických polohách znělý tón a není příznivcem velkých kontrastů. Jeho pojetí je jedním slovem „andělské“, což nejlépe vyznělo v druhé větě. A přídavek z jedné z Bachových houslových suit byl rozhodně druhým vrcholem koncertu. Shlomo Mintz v roli dirigenta přistupuje k orchestru jako zdvořilý a laskavý člověk, který má především rád hudbu. V úvodní předehře ke Snu noci svatojánské a Symfonii č. 3 „Skotské“ , která zazněla v druhé polovině, se nedá mluvit o vyhraněné dirigentské koncepci. Komornější obsazení a vycizelované smyčce ovšem daly koncertu lesk i pěknou atmosféru. Byl to jeden z hostů, kterého bychom si měli považovat.
