Martinské slavnosti klavíru – 11. 11. – 6. 12. 2011 – pod záštitou mons. Tomáše Halíka

Hned v úvodu nás napadá otázka: proč vlastně vzniká další festival? Praha přece nabízí tolik koncertů, že je někdy dokonce i obtížné se v nabídce orientovat. Martinské slavnosti klavíru nabízejí hned několik odpovědí.

Festival pozval ty nejlepší české klavíristy mladší generace. Budeme tak mít příležitost slyšet a porovnat během relativně krátkého časového období umění několik vůdčích osobností našeho (event. středoevropského) interpretačního umění.

Na koncertech zazní mimo jiné skladby, které české publikum prakticky nemá možnost slyšet – autoři jako Ljapunov, Blumenfeld, Godowský se totiž v běžných klavírních recitálech téměř vůbec nevyskytují. Festivalové programy navíc kombinují díla těchto skladatelů se skladbami slavnými, v některých případech dokonce notoricky známými. Je možné, že prezentace oněch nehraných skladeb v sousedství slavných vyvolá řadu otázek. Proč se tito skladatelé nestali slavnými, ale byli to právě jejich kolegové? V každém případě jsou tyto kompozice velkým objevem pro pořadatele festivalu i samotné klavíristy.

Festivalové koncerty budou probíhat v akusticky velice zajímavém a inspirativním prostředí historického sálu Novoměstské radnice (sál má dřevěnou podlahu i strop), do kterého letos v červnu přibylo nové koncertní křídlo. Zda se Martinské slavnosti stanou skutečnou oslavou klavíru, nechť posoudí sami návštěvníci.

Zahajovací koncert prvního ročníku festivalu je naplánován na pátek 11. 11. 2011. Sólistou večera bude klavírista Martin Kasík a hned první tóny večera budou patřit jednomu z oněch neprávem opomíjených autorů – Felixi Blumenfeldovi. Martin Kasík z jeho tvorby vybral dvě etudy. Dále zazní Sen láskyŠpanělská rapsodie Ference Liszta, Janáčkův cyklus V mlháchDruhá klavírní sonáta Sergeje Rachmaninova.

Záměrem festivalu je představit vedle českých klavíristů také zahraniční hosty. Letos přijal pozvání slovenský klavírista Ladislav Fanzowitz , českému publiku možná povědomý jako jeden z vítězů Chopinovy soutěže v Mariánských lázních. Tento pianista je známý především pro svou virtuózní a technicky dokonalou hru. Zajímavým rysem jeho osobnosti je jeho náklonnost k jazzové a swingové hudbě. S velkou chutí spolupracuje s předními slovenskými jazzovými hudebníky, mimo jiné také se swingovým orchestrem Hot Serenaders, letos dokonce založil vlastní jazzovou kapelu Fats Jazz Band. Program recitálu Ladislava Fanzowitze v úterý 15. listopadu bude na české zvyklosti skutečně netradiční. V první části koncertu zazní oblíbený Mephisto Waltz č. 1 Ferenze Liszta, druhá část bude zcela věnována Sonátě e moll Leopolda Godowského. Je otázkou, zda toto dílo u nás vůbec někdy koncertně zaznělo. Sonáta je pětivětá a trvá přes 50 minut.

Recitál Karla Košárka v úterý 29. listopadu je v jistém smyslu výjimkou z festivalového konceptu uvádění málo známých autorů, neboť na jeho programu figurují pouze slavná jména: Prokofjev, Šostakovič a Musorgskij. Nicméně v případě Prokofjevovy Druhé sonáty a výběru z 24 preludií a fug Dmitrije Šostakoviče je splněn požadavek pořadatelů festivalu na interpretaci řídce koncertně uváděných skladeb.

Závěrečný večer festivalu 6. prosince bude patřit Ivu Kahánkovi . Do programu zařadil vedle děl Liszta (Sonáta h moll ), Chopina (Scherza b mollcis moll ) a Prokofjeva (Sonáta č. 3 ) také dvě z Transcendentálních etud Sergeje Ljapunova. Transcendentálních etud zkomponoval Ljapunov celkem 12 a celý opus věnoval Ferenci Lisztovi. Ivo Kahánek zahraje v úvodu svého recitálu Lisztovu koncertní etudu Šumění lesa a bude určitě velice zajímavé porovnat ji s etudami Ljapunovými.

Festival Martinské slavnosti klavíru má ještě jednu důležitou zvláštnost. Uskuteční se totiž bez jakékoli přímé finanční podpory ze státního či veřejných rozpočtů. Organizátoři chtějí dokázat, že i za podmínek, kdy veškeré finance pocházejí ze soukromých zdrojů, ať už jde o příjem z tržeb za vstupenky, dary soukromých nadací nebo peněžní podporu firem a jednotlivců, lze zrealizovat kulturní akci prezentující skutečnou uměleckou elitu. Je ovšem zřejmé, že taková organizace vyžaduje značné úsilí a především nadšení všech zúčastněných – umělců, pořadatelů a publika, bez jehož zájmu existence kulturních projektů vlastně ztrácí smysl… Více na www.martinskeslavnosti.cz

Sdílet článek: