úterý, 28. srpen 2012

Liteňské návraty

Napsal(a) 

Liteňské návraty, foto Dita Hradecká Liteňské návratyfoto: Dita Hradecká

V malém středočeském městečku nedaleko Karlštejna stojí pozdně barokní zámek, který svou historií poutá pozornost milovníků opery. Najdete ho v Litni a je s ním zásadně spjat život slavné operní pěvkyně Jarmily Novotné. Světoznámá sopranistka a filmová herečka zde žila na začátku 30. let, kdy se na rodinné panství provdala za velkostatkáře a podnikatele Jiřího Daubka, známého mecenáše umění. Novotná měla navzdory složitosti doby skvělou zahraniční kariéru. Byla ale také dvojnásobnou maminkou, a právě o dětství, restituci a smutném osudu liteňského panství HARMONII vyprávěl její syn Jiří Daubek mladší, jenž do Prahy přijel ze Spojených států. V současné době pomáhá novým majitelům liteňského zámku pátrat po odkazu své matky a budovat nový hudební festival, který se poprvé uskuteční o víkendu 8. a 9. září. Přehlídka vzdá svou dramaturgií hold Jarmile Novotné a zároveň podpoří mladé hudebníky stojící na prahu profesionální kariéry. V době jejího konání by se měl znovu otevřít i zámecký areál.

Liteňské návraty, foto Dita Hradecká Liteňské návratyfoto: Dita Hradecká
Liteňské návraty - Jarmila Novotná a Jiří Daubek st. v Litni Liteňské návraty - Jarmila Novotná a Jiří Daubek st. v Litni
Vraťme se nejprve k sopranistce Novotné. Jako jedna z nejvýznamnějších operních osobností české historie si vybudovala renomé v Evropě i v zámoří. Po Emě Destinnové působila teprve jako druhá Češka v newyorské Metropolitní opeře. Její osud však poznamenal nástup nacistů k moci, nejprve před Hitlerem prchala z Berlína, pak po anšlusu Rakouska z Vídeňské státní opery a nakonec z rodného Československa těsně před válkou se i s celou rodinou (syn Jiří se narodil v Londýně, dcera Jarmila v Praze) díky angažmá v Met přestěhovala do Spojených států. To definitivně ovlivnilo její další profesionální dráhu. Novotná byla celý život velkou vlastenkou a propagátorkou české kultury v zahraničí. Za druhé světové války například podpořila Čechoslováky vydáním Lidických písní, v nichž ji na klavír doprovodil její obdivovatel, tehdejší exilový ministr zahraničí Jan Masaryk, předsedala i československé divizi Červeného kříže v USA. „Milovala svou českou zemi, českou hudbu a vše české také podporovala,“ vypráví čtyřiasedmdesátiletý syn, který žije v New Yorku.

Liteňské návraty - Jarmila Novotná s Václavem Havlem Liteňské návraty - Jarmila Novotná s Václavem Havlem
Liteňské návraty - film Poznamenaní Liteňské návraty - film Poznamenaní
Jiří Daubek mladší se narodil v roce 1938 v Londýně a jeho kmotrem byl v té době ještě jako československý velvyslanec ve Spojeném království Jan Masaryk, na něhož si Jiří trochu vzpomíná i z pobytu v New Yorku, kdy k nim Masaryk chodíval na večeře. „Moje matka byla hodně podporována také samotným prezidentem, z čehož zůstala bohatá korespondence. Všechny tyto dokumenty mám doma a právě je dávám dohromady. Nemám však originály, co psala ona jemu, ale někdy si opsala i to, co mu poslala,“ vypráví. Zajímavé jsou podle něj i její vřelé vztahy s Masarykovou dcerou Alicí.

V roce 1939 se Daubkovi přestěhovali do Spojených států. Se svojí sestrou Jarmilou vyrůstal Jiří v New Yorku pod dohledem chůvy Milady, díky níž se také děti učily mluvit česky. Jak Jiří vzpomíná, s rodiči se mluvilo převážně anglicky a angličtina převládala, i když děti komunikovaly mezi sebou. „Byli jsme taková ohromně formální rodina. Jarmilka, moje sestra, a já jsme byli tak trochu odšoupnuti a trávili jsme čas převážně s tetou Miladou. Ne že bychom pořád byli s rodiči, jako je to běžné dnes, u nás se vedl ohromně formální život,“ podotkl.

Češtinu si Jiří znovu připomněl až po roce 1990, kdy do Česka jezdil kvůli restituci a musel vyjednávat s místními úředníky, s nimiž se dorozumět anglicky nebylo prý vůbec možné.

Liteňské návraty - portrét J. Novotné z prosince 1947 Liteňské návraty - portrét J. Novotné z prosince 1947
Liteňské návraty - Oktavián Liteňské návraty - Oktavián
Novotná, která ze začátku musela sama živit rodinu a absolvovala náročná turné (například do Jižní Ameriky) své děti na tyto „štace“ pochopitelně nebrala, občas ji doprovázel manžel. „My jsme zůstávali v New Yorku a nikdy jsme nejezdili za jejími angažmá,“ vzpomíná syn. Jeho matka prý vychovávala své děti k úctě k rodičům, ale striktně je držela stranou své kariéry, jíž věnovala značnou část svého času. To, že hudba brala dětem jejich maminku, snad ovlivnilo i přístup Jiřího ke klasické hudbě vůbec a jak nyní připouští, ještě před 20 lety klasice pořádně nerozuměl a nešel se ani podívat do opery.

„Když musíte poslouchat hudbu celé hodiny, obzvlášť v New Yorku, kde nejsou byty velké..., to se nedalo moc vydržet. Ve věku, kdy si člověk nachází cestu k hudbě, jsem ji už neměl možnost poslouchat. Matka přestala zpívat v roce 1956, to mi bylo 18 let, pak odešla do Vídně a já jsem rodiče nevídal. Předtím jsem byl ve škole, takže od svých třinácti let jsem vlastně doma nebyl. Její cvičení jsem poslouchával jen jako dítě a to byl čas, kdy mě to moc nebavilo,“ směje se. V současnosti jej nicméně klasika zajímá hodně, snad i díky dokumentům z rodinného archivu, jež si často prohlíží, a díky své dceři Tatianě, která je nadanou houslistkou a před 22 lety byla v Litni dokonce pokřtěna.

Liteňské návraty - Jarmila při zpěvu, prosinec 1947 Liteňské návraty - Jarmila při zpěvu, prosinec 1947
Liteňské návraty - Jarmila se převléká do kroje, prosinec 1947 Liteňské návraty - Jarmila se převléká do kroje, prosinec 1947
Do poválečného Československa zavítala Novotná dvakrát, rok po osvobození zazářila na koncertu Červeného kříže v Národním divadle v Praze, kde nastudovala dvě operní role a v roce 1947 podnikla po své vlasti koncertní turné. Syn Jiří si na Liteň, kde zámožná rodina Daubkova vybudovala i malý pivovar, lihovar a železniční trať, vzpomíná jen z krátké návštěvy, která se odehrála před rokem 1948. „V Litni jsem tehdy pobýval asi jen dva měsíce, brigádničil jsem v pivovaru,“ uvedl. Náhlý nástup komunistů k moci totiž jeho rodiče donutil odcestovat zpět do Spojených států, a tak se Novotná také vrátila i do newyorského operního domu, kde působila až do roku 1956. Daubkovi museli v Litni nechat všechny cennosti, obrazy i nábytek, které se pak již nikdy nenašly.

V době manželovy nemoci v polovině 50. let ukončila Novotná angažmá v Met a manželé přesídlili do Rakouska, bez dětí. Manžel Novotné Jiří Daubek zemřel ve Vídni v roce 1981, načež se Novotná vrátila do USA za svými dětmi. Do Československa poté dostala překvapivě povolení k návštěvám o rok později. „Ačkoli pak bydlela v New Yorku jen hodinu cesty ode mne, vídávali jsme se jen jedenkrát dvakrát do roka. Nebyl jsem si s rodinou moc blízký, každý jsme si žili vlastním životem. U mé sestry tomu bylo jinak, já jsem ale vyrůstal jako velmi nezávislá osobnost,“ řekl Jiří.

Liteňské návraty - Traviata Liteňské návraty - Traviata
Liteňské návraty - dopis od Bushe Liteňské návraty - dopis od Bushe
Sám se do bývalého Československa jel podívat těsně před rokem 1990. Poté přišly restituce, díky nimž si mohla rodina Daubkova nárokovat svůj majetek. Když se syn Jiří vrátil tehdy ke své matce do New Yorku se zprávou, že jim může být navrácen v restituci zámek, řekla mu: Jiří, ty jsi blázen. „Myslím, že zemřela s vírou v to, že se majetek spravedlivě navrátí naší rodině zpět,“ je přesvědčen. Jarmila Novotná se nakonec nechala v Litni v rodinné hrobce po boku svého manžela pohřbít. V pozůstalosti zdědil syn Jiří bohatý archiv dokumentů, které jeho matka celý život pečlivě shromažďovala. Obsahuje například četnou osobní korespondenci s dirigentem Toscaninim, Janem i Tomášem Garriguem Masarykovými, demokratickými i republikánskými americkými prezidenty. Na souborném zpracování archivu spolupracuje s vedením Metropolitní opery, kde je uloženo také mnoho dokumentů. „To je velkým signálem toho, jak velká osobnost Jarmila Novotná byla, ač její osud nebyl vůbec jednoduchý v tom, že musela opustit republiku, začínat znova,“ přidává se k rozhovoru Ivana Leidlová, současná spolumajitelka liteňského zámku.

Rodině Daubkových byl v restituci vrácen zámek i s jeho areálem, o několik let později i pole a lesy. „Chodil jsem pražskými ulicemi a cítil jsem, že jsem jako doma,“ vzpomíná s dojetím s tím, že cítil velké zadostiučinění. Původně si po návratu do České republiky Jiří představoval, že zde bude pokračovat ve svém americkém byznysu, v Americe obchodoval totiž s kancelářskými interiéry a vyhledával nové obchodní příležitosti. „Snad kdybych byl býval o čtyřicet let mladší, možná,“ říká a připouští, že by o panství nebyl schopen pečovat, znamenalo pro něj jen vzdálené vzpomínky.

Liteňské návraty - dopis od českého prezidenta Liteňské návraty - dopis od českého prezidenta
Liteňské návraty - dopis od Eisenhowera Liteňské návraty - dopis od Eisenhowera
Nyní je již přesvědčen, že se o zámek stará „ten správný majitel“, který ho dokáže zvelebit i udržovat odkaz uznávané rodiny i jeho slavné matky. Jarmila Novotná na Čechy podle syna Jiřího nikdy nezanevřela, přestože se k ní nezachovali vždy nejlépe. „Během války dělala všechno možné, aby vydělala peníze, organizovala různé akce, využila každé příležitosti proto, aby mohla přispět.... Avšak když ztratíme domov, nemůžete být dostatečně šťastni. Myslím si, že těch čtyřicet let stále věřila, že se politická situace v Československu změní a špatná vládní garnitura odejde od moci,“ dodal.

Málo se ví

Zámecký areál v Litni je inspirativní především svým historickým a uměleckým odkazem. Rodina Daubkova patřila k největším mecenášům umění konce 19. a začátku 20. století, v té době se do Litně sjíždělo mnoho významných osobností kulturní scény. Zasloužil se o to především úspěšný průmyslník Josef Šebestián Daubek (1842–1922), otec Jiřího Daubka staršího a vnuk básníka Josefa Šebestiana Hněvkovského. Šebestián byl přítelem a významným zákazníkem malíře Františka Ženíška. Díky němu navštěvovali a zdobili zámek ale i další přední umělci, mimo jiné Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, bratři Mánesové. V domě zvaném Čechovna strávil své dětství spisovatel Svatopluk Čech a právě zde pěvkyně Novotná prožila nejkrásnější léta svého života. Do Litně za ní jezdili hudebníci i diplomaté v čele s Janem Masarykem.

Malíř Ženíšek vytvořil v Litni na konci 19. století úplně první studii opony Národního divadla v Praze i olej Oldřich a Božena. Mimořádně vzácné dílo, první studie opony ND, se ztratilo až při opravách objektu při restituci, zloději tehdy nechali v sále jen rám. V zámku byl za minulé doby internát odborného kovářského a zednického učiliště. V komnatě, kde se nacházela studie opony Národního divadla, měli učni ložnici, a tak aniž by si to zřejmě uvědomovali, byli jedni z posledních, kteří se mohli na vzácné dílo dívat.

Liteňské návraty - dopis od Masaryka Liteňské návraty - dopis od Masaryka
Liteňské návraty - dopis od Toscaniniho Liteňské návraty - dopis od Toscaniniho
Vstříc budoucnosti

Dramaturgie prvního ročníku hudebního festivalu sází na neokoukané pěvecké tváře a hudebníky v čele s vnučkou Jarmily Novotné, hráčkou na barokní housle Tatianou Daubek. Na galavečer přijal pozvání Gonzalo X. Ruiz – světově uznávaný hobojista, profesor na newyorské Juilliard School, který byl v roce 2010 nominován na cenu Grammy. Vystoupí na něm sopranistka Martina Sehylová, která se školí v kolébce opery v Itálii, a mezzosopranistka Alžběta Vomáčková z Pražské konzervatoře. Ta bude i protagonistkou nedělního recitálu za doprovodu pianistky Ouranie Menelaou. Rodinám s dětmi je určeno odpoledne v parku s Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany v rozpustilém aranžmá. Občané Litně a okolí budou mít možnost uctít památku pěvkyně Novotné formou krátké piety, při které se po 18 letech otevře hrobka Daubků (naposledy se tak stalo při ukládání urny s ostatky JN v roce 1994). U této příležitosti zazpívá dětský sbor školy v Litni a sbor Canto carso z Řevnic a návštěvníci si prohlédnou tuto významnou architektonickou památku s Myslbekovou sochou a výzdobou od Maxe Pirnera. Do budoucna pořadatelé – občanské sdružení Zámek Liteň – chtějí vybudovat přehlídku s evropským renomé. „Naše představy jsou dlouhodobé. Nechceme zorganizovat jen jednorázovou akci. Našimi tématy jsou podpora mladých umělců, Jarmila Novotná a navázání na tradici někdejšího bohatého kulturního života v Litni,“ dodala majitelka Leidlová. Zámek by měl být u příležitosti festivalu částečně zpřístupněn veřejnosti, aby lidé viděli krásu barokní stavby, ale i devastaci, kterou po sobě zanechalo čtyřicetileté nešetrné „hospodaření“ minulého režimu. Časem, až se podaří vrátit jej do obyvatelného stavu, by zde mohlo vzniknout kulturní centrum, kde budou soustředěny dokumenty ze života Jarmily Novotné i třeba obrazy, které v době rozkvětu zámku v Litni vznikaly.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.