středa, 4. leden 2012

Kolik stojí hvězda

Napsal(a) 

Kolik stojí hvězda Kolik stojí hvězda

Poslední čtyři roky slyším stále více mluvit o krizi – ekonomické, finanční, civilizační, sociální; přidal bych i kulturní. V takovéto složité době nabývají i v hudbě na důležitosti otázky, jak sehnat peníze a kolik co stojí. Finance se shánějí těžko – stát je omezen rozpočty, sponzorů nepřibývá a skutečných velkých mecenášů je jako šafránu. Orchestry, divadla a festivaly přicházejí s různými formami klubů a přátel (vlastně filantropů), výzvami k altruismu, benefičními galakoncerty na podporu vlastní činnosti a speciálními akcemi, jež nemají s činností konkrétní organizace pranic společného. Například Pražská komorní filharmonie začala v říjnu pomocí ankety zjišťovat, jestli by její příznivci měli zájem o benefiční ples a kolik by byli ochotni za něj utratit. Ples je lidovější forma zábavy nežli benefiční koncert a vstupní investice nemusí být tak vysoká. Je možné, že za čas budeme svědky i plesů FOK, ČF, ČNSO...

S formou galakoncertu se světovou hvězdou à la USA přišel před několika lety festival Struny podzimu (Jarní Gala pro Struny podzimu 2012 bude patřit jazzové hvězdě Dianně Reeves). Myslel jsem, že nikdo nebude mít odvahu jej následovat, ale mýlil jsem se. Akademie klasické hudby Vladimíra Darjanina tři roky udělovala v rámci festivalu Dvořákova Praha Cenu Antonína Dvořáka (dosavadními laureáty jsou Josef Suk, Ivan Moravec a Jiří Kout), jež obnáší působivý artefakt ze skla a několik tisíc eur. V roce 2012 ji od podzimního festivalu oddělí a hodná z ní učinit jarní událost, a to uspořádáním galakoncertu v honosném Španělském sále Pražského hradu dne 31. března 2012, hostováním světové hvězdy a přímým přenosem části večera v České televizi. První hvězdou bude čínský pianista Lang Lang, jenž zahraje hudbu Bacha, Schuberta a Chopina. Protože se vše bude dít v rámci benefice pro Dvořákovu Prahu, tak budou muset zájemci řádně odlehčit svému bankovnímu kontu. Do předprodeje bylo uvolněno 500 vstupenek a každá má cenu 10 000 Kč. O tom, kdo cenu dostane, rozhodne nově ustavená Rada akademiků. Mezi jejich 15 členy jsou například ředitel České filharmonie David Mareček, dirigenti Petr Altrichter a Jakub Hrůša, klavíristé Ivan Klánský a Martin Kasík, pěvkyně Libuše Márová nebo harfistka Jana Boušková. Volbu Lang Langa chápu. Je vynikajícím pianistou, mediálně komunikativní a má zajímavý etnický i marketingový potenciál. Pakliže bych však chtěl v Praze zažít klavírní genialitu, pak bych přál Pražanům Krystiana Zimermana, Maurizia Polliniho, Marthu Argerich nebo třeba Jevgenije Kisina. Každopádně Struny podzimu mají z mediálního hlediska vážnou konkurenci.

Milovníky klasické hudby však více než benefiční koncerty, ples opery nebo orchestru zajímají ceny vstupenek. V době, kdy všichni musíme platit dluhy, které jsme nezpůsobili, si více než kdy jindy všímáme, kolik nás co stojí. Mám přítele, který je milovníkem krásného zpěvu. Má průměrný plat kolem 20 000 a rád by slyšel hvězdy, které zná pouze z desek, rádia a televize. Kolik myslíte, že si jich může dovolit? Odpoví vám prostý výčet (uvádím vždy cenu nevyšší cenové kategorie): Plácido Domingo byl v srpnu 2011 za 8280, Cecilia Bartoli stála v říjnu téměř 5000 Kč, Vivica Genaux 1200, Magdalena Kožená 2500. Listopad 2011: Mojca Erdmann a Sondra Radvanovsky – 3200; prosinec: José Carreras: 6800; leden 2012: Kate Lindsey – 2400, Jonas Kaufmann – 4995; duben 2012: Rolando Villazón – 4995. Můj přítel místo aby dal téměř polovinu svého platu za amplifikovaný poslech zestárlého tenoristy v O2 Areně s generačně blízkou megahvězdou české pop music zůstal doma a poslouchal Vltavu. Ceny normálních koncertů jsou úplně jiné. Oponent připomene, že orchestry jsou dotovány státem, krajem či městem. To je jistě pravda, ale silní sponzoři orchestrům chybí a přitom umělecká úroveň přinejmenším není horší. Za novoroční koncert České filharmonie s výbornou Bernardou Fink dá milovník klasické hudby nejvíce 600 Kč, listopadový recitál Dagmar Peckové na FOKu byl za 800 Kč.

Hvězda jistě něco stojí, a dokud jí to zpívá, tak chce svoje umění patřičně zpeněžit. Kdyby aspoň bylo ono umění vždy reálné a posluchač se ocitl v sedmém nebi! Nicméně se vůbec nedivím lidem, kteří si stěžují a dodávají, že by sice rádi slyšeli živě Jonase Kaufmanna, ale že si to nemohou dovolit. Ano, žijeme ve společnosti ovládané principy trhu, nabídky a poptávky, ale mnoho skutečných milovníků hudby, kteří dokáží rozpoznat kvalitu a vážit si jí, má smůlu. Zůstávají ante portas. A to je škoda nejen pro pořadatele, ale i pro sponzory.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.