pondělí, 31. srpen 2015

Jiří Vodička se stal novým koncertním mistrem České filharmonie

Napsal(a) 

Jiří Vodička, foto Richard Sklář/Supraphon Jiří Vodičkafoto: Richard Sklář/Supraphon

Od září 2015 došlo v primech České filharmonie k zásadní změně. Po delším hledání se vedení orchestru a umělecká rada rozhodli přijmout na post koncertního mistra houslistu Jiřího Vodičku. Stane se „parťákem“ Josefu Špačkovi. Skupina prvních houslí tak bude kompletní. O volbě řekl HARMONII generální ředitel České filharmonie David Mareček toto: „Konkurz na koncertního mistra jsme vyhlašovali celkem dvakrát. První konkurz skončil bez vítěze, ve druhém vytipovala konkurzní komise do závěrečného klání čtyři vynikající adepty. V abecedním pořadí to byli Ermir Abeshi, Jan Fišer, Olga Šroubková a Jiří Vodička. Každý, kdo se rozhodne nést svoji kůži na trh a riskovat v otevřeném konkurzu, si zaslouží velký obdiv, zvlášť když se jedná o úspěšné sólisty či komorní hráče. Při konkurzu na koncertního mistra hlasuje každý hráč orchestru, což odpovídá nejen významu, ale především odpovědnosti, kterou post koncertního mistra přináší. Ve finálovém hlasování se orchestr jasně vyslovil pro Jiřího Vodičku, který nastoupí v září tohoto roku. Věřím, že Jiří Vodička bude pro Českou filharmonii posilou a že bude dobrým partnerem Josefu Špačkovi.“ Před nástupem do České filharmonie odpověděl Jiří Vodička HARMONII na několik otázek.

Jak probíhal konkurz do nejlepšího českého orchestru? Konkurz byl dlouhý a náročný. První kolo bylo anonymní - za plentou a na repertoáru byl Mozartův houslový koncert. V kole druhém byl houslový koncert s orchestrem a dále sólové orchestrální party. Po vyhlášení výsledků ve druhém kole se jevila jako nejlepší možnost pro orchestr, vzhledem k prestiži tohoto místa, vyhlásit kolo třetí, které probíhalo účastí každého finalisty druhého kola na koncertech s Českou filharmonií.  S Českou filharmonií jsem hrál v Bad Kissingenu na dvou koncertech začátkem července. Byl jsem poslední soutěžící v této sérii několika programů. Poté následovalo hlasování orchestru, které tedy dopadlo v můj prospěch a tentokrát definitivní místo a smlouvu na rok.

Jiří Vodička, foto Richard Sklář/Supraphon Jiří Vodičkafoto: Richard Sklář/Supraphon
Opustíte Smetanovo trio nebo se pokusíte o souběh? Změní to nějak váš život?  Jistě mne čeká velmi náročná sezona, ale vzhledem k tomu, že místo koncertního mistra je polovičním úvazkem tutti hráče v orchestru je veliká šance, že se s kolegou Josefem Špačkem domluvíme tak, abychom mohli splnit své koncertní závazky. Takže se Smetanovým triem pokračujeme a brzy nás čeká turné po Jižní Americe a natáčíme další CD pro Supraphon.

Jaké budou vaše povinnosti v České filharmonii? Mé povinnosti vyplývají ze statutu koncertního mistra, stejně jako pro mého kolegu Josefa Špačka. Dělíme se tedy o koncertní sezonu společně. Čeká nás mnoho krásných koncertů v abonentní řadě, ale zároveň několik koncertních turné po světě. Těším se.

Budete i nadále učit na Pražské konzervatoři? Na Pražské konzervatoři zůstávám i nadále, byť jen s malým úvazkem. Pedagogická činnost mne vždy bavila a nerad bych s ní končil.  Výhodou je, že Pražská konzervatoř sousedí s Rudolfinem, takže to mám kousíček.

Co si myslíte o České filharmonii? Českou filharmonii vnímám jako orchestr světového jména a kvality. Ať už za dob Václava Talicha či Václava Neumanna. I dnes se tento orchestr v čele s Jiřím Bělohlávkem řadí přes velikou konkurenci mezi top orchestry světa. Mám radost, že mohu být jeho součástí.

Velký profilový rozhovor s Jiřím Vodičkou, který vyšel v letošní lednové HARMONII si můžete přečíst zde.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.