Jiří Kollert *2. 4. 1974 / klavír

Klavíristovi Jiřímu Kollertovi se v letošní koncertní sezoně otevřely cesty na pražské pódium: nejprve předvedl s orchestrem SOČR Ravelův Koncert G dur s Petrem Vronským (9. 12. 2004), pak sólový recitál v Rudolfinu (19. 3. 2005) a dále se můžeme těšit na recitál v matiné Pražského jara s díly Suka, Martinů a Prokofjeva (HAMU, 14. 5. 2005, 11:00). Více než v Čechách vystupuje totiž Kollert v zahraničí, například ve Francii a v Japonsku. Brno je mu rodištěm i místem konzervatorních počátků. V Praze pak studoval konzervatoř u Emila Leichnera (1989-1995), na HAMU (1995-2000) u něj pokračoval a paralelně jej učil i Miroslav Langer. Z konzervatorních let pochází jeho záliba v hudbě Bohuslava Martinů: "Hudba Martinů je nesmírně bohatá - fantazie a humor jsou pro mě v ní to nejpěknější. Shodou okolností moji rodiče pocházejí z Poličky - to místo na mě zapůsobilo, a dokonce se i zjistilo, že máme s Martinů stejné předky." Jako první skladbu od něho hrál Trio pro flétnu, violoncello a klavír - takové bylo totiž původní složení současného Tria concertante (housle - Ksenia Dohnalová, violoncello - Lukáš Polák). Jako klavírní trio získali první cenu v soutěži B. Martinů (1998), natočili CD, kde kromě jiných znějí i Moravské inspirace J. Kollerta otce. Hudbě Martinů věnoval Kollert své sólové CD, vydané u japonské Exton Octavia Records v roce 2003. U stejné firmy pak plánuje na léto další - se skladbami Josefa Suka. Kromě toho ještě připravuje praktické vydání jeho skladeb pro vydavatelství Zen­on. Česká hudba a impresionismus zní na Kollertových recitálech nejvíce. "Naše hudba může být to nejzajímavější pro cizí publikum, málo lidí od českého pianisty očekává Chopina nebo Beethovena. Ale Debussyho hrají Francouzi jinak, my se musíme pořád zbavovat "slovanských nánosů"? Znalosti o klavírní hře si Jiří Kollert rozšiřoval u mnoha cizích klavíristů. Mezi nejdůležitější patří dvouletá stáž u Avo Kuyumjiana ve Vídni a po HAMU odjel studovat na tři roky do Paříže na Scholu cantorum k Eugenu Indjicovi. "Takovou přirozenost a tak krásný zvuk, jako má Indjic, jsem nezpozoroval u žádného pianisty. Kuyumjian má zase velký temperament a ohromně spontánní projev, jako by z něj přímo tekla hudba." Kollert kromě normálního cvičení na klavír hojně uplatňuje cvičení bez nástroje, pouze v hlavě - v představě. To je sice náročnější na koncentraci, ale zato ekonomické a praktické. Své zkušenosti ze soutěží uplatnil i při spoluzaložení národní soutěže české klavírní hudby v Tokiu, jejíž porotě předsedá: "Česká hudba se dostává i na školy a dochází tak k jejímu šíření. Janáček je dost známý, ale třeba nevěděli o Martinů, že napsal klavírní skladby.� A život mimo klavír? Věnuji se četbě, cestování, jazykům. A protože s mojí japonskou manželkou máme dvouleté dítě, tak mé zájmy směřují tímto směrem."