sobota, 28. květen 2011

Je krásné vidět zpěváka, že je na jevišti rád

Napsal(a) 

Je krásné vidět zpěváka, že je na jevišti rád, foto Libor Sváček Je krásné vidět zpěváka, že je na jevišti rádfoto: Libor Sváček

Oscarový režisér Jiří Menzel, který o sobě upřímně říká, že není operní fanatik a nemá rád vážné umění, inscenuje v divadlech u nás a v zahraničí především komedie. V létě se vrátil před Otáčivé hlediště, kde v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov nastudoval s českým a zahraničním týmem Mozartovu operu Don Giovanni , kterou pro repertoárový provoz obnovil na podzim v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V jižních Čechách se cítí spokojeně a uvolněně, protože v souboru činohry i opery má řadu dlouholetých přátel...

Ve své divadelní dráze jsi vždy důvěřoval dramaturgům, ale jsou režiséři, kteří mnohdy navrhnou divadlu dílo, které by chtěli realizovat. Co tě vede k tomu, že si inscenace děl sám nevybíráš? Kdybych začal přemýšlet, že chci režírovat nějaké dílo, položil bych si hned otázku, proč zrovna tento kus a ne jiný. Nikdy jsem nebyl ten, kdo by si diktoval výběr svých režií. Vždy mám chuť pracovat, když mi ředitel s dramaturgem divadla nabídnou konkrétní dílo, o kterém se domnívají, že bych ho uměl inscenovat. Když uznám, že jejich návrh mi opravdu vyhovuje, tak mne práce baví. Také Smetanovu operu Dalibor mi v italském Teatro Lirico di Cagliari nabídli a dopadla slušně. Jsem nájemný režisér. Rád mám ale hlavně veselá díla.

Čím tě nadchla režie Mozartovy opery Don Giovanni? Opera Don Giovanni má hezké melodie a pěkné árie, které se nádherně poslouchají. S pěvci jsem ji secvičil, ale nesnažil jsem jim příběh během zkoušek vyložit. Nejsem umělec, který by vyjadřoval své pocity. Vždy mi bylo protivné, aby se dělala inscenace s nějakým posláním.

Proč jste nehráli finální Mozartovu a da Ponteho moralitu? Chtěli jsme zvolit pražskou verzi, která se většinou hraje. Moralitu jsem viděl inscenovanou jen jednou, část z ní jsem také chtěl realizovat, ale už bylo pozdě.

Z čeho pramení tvůj zlehčující vztah k opeře? K opeře i vážné hudbě přistupuji tak, že nejsem zatížen pověrami. Myslím, že člověk by se neměl tvářit, že dělá umění. Na operu se dívám jako laik, který občas poslouchá hudbu a něco o ní ví, ale nejsem operní fanatik. Na všech inscenacích, které jsem viděl, mi vadilo, že se opera hrála smrtelně vážně, a já nemám rád vážné umění.

Když jsem si prohlížel několik zahraničních inscenací opery Don Giovanni na videu, nelíbilo se mi, že z nich vyčnívá režisér, který působí silnějším dojmem než Mozartova genialita. Pro mě byla režie této opery osobní výzvou. Mozart byl přece také veselý člověk. Kompozice se mi líbí, i když jsou v ní vážné situace ve výstupech s Donem Ottaviem a Donnou Annou, ale Don Giovanni je rošťák a Leporello ještě větší a Zerlina s Masettem jsou hravé děti.

Při práci mi velmi pomohl Míla Veselý, umělecký šéf opery Jihočeského divadla, který se mnou režijně spolupracoval. S operou má velké zkušenosti, hudbu umí poslouchat a hodně mne naučil.

Co jsi se od něj během zkoušek naučil? Já například nemám rád, když se děj zastaví. A on mi říkal: „Tady se bude tleskat.“ V činohře i ve filmu nesnáším, když se nic na place neděje. Ať se tleská, ale nesmí se přestat hrát. Míla Veselý zná dobře regule oper.

Vybírali jste společně obsazení našich a zahraničních operních pěvců? Výběr zahraničního obsazení probíhal bez mé přítomnosti, protože nerozumím pěveckým nárokům, ale myslím, že všichni cizinci i naši pěvci byli skvělí. Členové poroty byli pracovníci z vedení Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov a Miloslav Veselý s oběma dirigenty Antoniem Allemandim a Martinem Peschíkem. Od nich jsem dostal finální obsazení, které mi nevadilo, takže jsem seznam pěvců přijal. Jsem zvyklý podobným způsobem režírovat i v zahraničí, kde si také nemohu diktovat, koho bych chtěl z interpretů. V cizině většinou o obsazení rozhodne intendant, který dobře ví, co divadlo potřebuje.

V čem bylo pro tebe přínosné pracovat s cizinci? Se zahraničním týmem se mi pracovalo výborně, protože pěvci byli velmi vstřícní. Líbilo se mi, že uvítali můj režijní styl. Představitelé Dona Giovanniho a Leporella se u toho dost bavili a dotáhli své výkony dál, než jsem si představoval. Řek Aris Argiris nastudoval roli už víckrát, a i když měl v sobě nanesené požadavky mnoha režisérů, choval se při zkouškách otevřeně. Američan Eric Jordan, který hrál Leporella, byl úžasný. Rád jsem je pozoroval, jak spolu hrají, zpívají a opravdu mi jejich souhra dělala radost. Je přece krásné, když vidíte herce nebo zpěváka v jakékoliv roli, že je na jevišti rád. A to je ten důvod, proč svou roli hrají, a ne že si ji jdou jen odzpívat.

Při letních zkouškách na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově a na počátku nové sezony v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, jsi nechtěl, aby zpěváci hráli s afektem... Když je afekt předstíraný, tak je to znát. Ať se člověk soustředí na hudbu a moc nehraje. Je to ošklivější, když se předstírá. Hlavně jsem chtěl, aby kluci byli veselí. Třeba Don Giovanni je zlomyslný, ale nemá v sobě tragický rozměr, protože neví, co ho čeká. Dokonce jsem chtěl, aby Donna Anna své emoce příliš neprožívala. Jana Kačírková, která ji zpívá v obsazení Jihočeského divadla, měla pro můj záměr úžasný cit a uměla mu dát na jevišti přesnou míru.

Opera Don Giovanni byla napsána ve vrcholném klasicismu. V Jihočeském divadle jste ji přenesli do replik kulis zámeckého barokního divadla. Nevadí ti dobový scénický rozpor? Je mi to jedno a myslím, že barokní řešení je lepší než hrát operu třeba v secesi. Když je v blízkosti zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, tak se inspirace nabízela. Scénické řešení je čisté a k Mozartovi se hodí.

V kamenném divadle jste nechali stejné kostýmy jako na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Byl to již od začátku záměr výtvarníka? Výtvarník Tomáš Kypta je velmi šikovný a kostýmy už zamýšlel tak, aby se daly použít v přírodě i na jevišti v Českých Budějovicích. S pěknou scénografií Jaroslava Milfajta je vše barevně krásně vyladěné. Moc jsem z toho šťastný.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.