úterý, 25. červen 2013

Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012)

Napsal(a) 

Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012), foto Noemi Zárubová Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012)foto: Noemi Zárubová

Jak pro současné studenty, tak pro příští generace hudebníků a pro dlouhodobé řešení problematiky profesionálních zdravotních obtíží hudebníků hraje rozhodující roli vzdělávání a školení v oblasti prevence během studia. Řada evropských vysokých hudebních škol začlenila v současné době do svých studijních plánů volitelné, či dokonce povinné předměty z oboru hudební fyziologie.

Projekt Příprava instrumentalisty z psycho-fyziologického hlediska

V letech 2009–2012 provedla autorka článku na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v rámci svého doktorandského studia projekt s názvem Příprava instrumentalisty z psycho-fyziologického hlediska . Jeho cílem bylo mimo jiné zprostředkování aktuálních informací z oblasti prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků českým studentům tak, jak je tomu v současnosti běžné na řadě západoevropských vysokých hudebních škol. Součástí projektu bylo provedení epidemiologické sondy na Katedře klávesových nástrojů HAMU, výuka zkušebních seminářů v oblasti prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků a poskytování individuálních konzultací v oblasti prevence a řešení zdravotních obtíží, souvisejících se hrou na hudební nástroj, v rámci HAMU. Projekt byl realizován za finanční podpory ze strany AMU v rámci studentské grantové soutěže na podporu projektů specifického vysokoškolského výzkumu.

Epidemiologická sonda na HAMU v Praze v roce 2011

Cílem epidemiologické studie byla sonda do problematiky profesionálních zdravotních obtíží studentů vysokých hudebních škol v České republice. Studie měla také pomoci zaměřit obsah zkušebních seminářů z oblasti prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků na aktuální potřeby studentů HAMU.

Studie se v březnu 2011 zúčastnilo čtyřicet studentů Katedry klávesových nástrojů HAMU. Věk dotázaných studentů se pohyboval mezi 19 a 33 roky, průměrný věk byl 24,7 let. Studie se zúčastnili studenti v bakalářských a magisterských studijních programech v oboru klavír, varhany a cembalo. Studenti byli dotázáni formou anonymního dotazníku, jehož východiskem byl Epidemiologický dotazník pro hudebníky lékařky a hudebnice C. Spahn.

Podle této studie trpělo obtížemi, souvisejícími s hrou na hudební nástroj, v aktuální době provedení studie 65 % dotázaných studentů. Celkem 75 % dotázaných studentů mělo s těmito obtížemi vlastní zkušenost již dříve. Zkušenost s obtížemi v současnosti nebo/a zároveň v minulosti mělo 90 % dotázaných studentů. U 60 % dotázaných studentů se jednalo o potíže pohybového aparátu (záda, horní končetiny), 40 % studentů uvedlo obtíže mimo pohybový aparát (úzkosti, tréma, hlasové obtíže).

Většinou se jednalo o obtíže, které trvaly již několik let (37,5 % dotázaných studentů), trvání obtíží po dobu dnů, týdnů či měsíců udalo pouze 7,5 % dotázaných studentů. U 67,5 % dotázaných studentů se tyto obtíže objevily poprvé po ukončení docházky na základní školu a zároveň před zahájením studia na HAMU (to většinou odpovídá době studia na konzervatoři či na gymnáziu). Pouze 2,5 % dotázaných studentů uvedlo, že tyto obtíže začaly teprve po zahájení studia na HAMU, 7,5 % dotázaných studentů zažilo své první obtíže, související s hrou na hudební nástroj, již během docházky na základní školu.

Aktivity s cílem předcházet zdravotním obtížím související s hrou na hudební nástroj provozovalo v době provedení studie 67,5 % dotázaných studentů. Nejčastěji se jednalo o cvičební programy (47,5 % dotázaných studentů), méně často o relaxační techniky (12,5 %), psychohygienická opatření (7,5 %) a další aktivity (15 %).

Diskuse k výsledkům

Procento studentů s aktuálními obtížemi při provedené epidemiologické sondě je srovnatelné s výsledky obdobných studií z jiných zemí. I bez srovnání s vysokoškolskými studenty jiných než hudebně-interpretačních oborů stojí za pozornost velmi vysoké procento studentů, kteří měli vlastní zkušenost s obtížemi, souvisejícími s hrou na hudební nástroj, ještě před dokončením vysokoškolského studia (90 %).

Nejvíce obtíží pohybového aparátu se týkalo oblasti krční páteře, šíje a ramen, dále bederní páteře, zápěstí, ruky, předloktí. Tento výsledek není překvapivý, je-li brána v úvahu zátěž hráče na klávesové nástroje: dlouhé sezení, které může být ještě umocněno židlí nevhodné výšky nebo nevhodného sklonu, nutnost přizpůsobení se pevně dané výšce nástroje a pevně dané výšce pultu na noty při hře z not, jednostranná zátěž horních končetin. Stejně tak bylo možné očekávat vedoucí místo trémy mezi obtížemi mimo pohybový aparát. Aktuálními tématy hudebně-fyziologických seminářů podle tohoto výsledku by pro tuto skupinu bylo aktivní sezení u nástroje, výška a tvar židle, ramena a jejich uvolnění, ruce, jejich dispozice, pohyby rukou na nástroji, uvolnění rukou po zátěži, základní hygiena cvičení na hudební nástroj, kompetentní zacházení s trémou.

Ze sondy vyplynulo, že většina dotázaných studentů na Katedru klávesových nástrojů HAMU již s obtížemi přišla ze středních škol a že se povětšinou jednalo o dlouhodobé obtíže, jejichž doba trvání se počítá na roky. Přinejmenším pro tento vzorek studentů je tak téma zvládání a řešení profesionálních zdravotních obtíží přinejmenším stejně aktuální, ne-li dokonce naléhavější než jejich primární prevence. Téma prevence má naopak v této situaci velký význam jako součást vzdělání těchto studentů jako budoucích pedagogů základních uměleckých škol, konzervatoří a hudebního gymnázia, tak aby bylo možné omezit přenos alespoň některých faktorů, vedoucích k profesionálním zdravotním obtížím, na příští generace hudebníků.

Při dotazu na způsob řešení obtíží a na jejich prevenci vyšlo najevo, že dotázaní studenti jsou ve svém přístupu k obtížím aktivní a že se velká část dotázaných studentů věnuje různým volnočasovým pohybovým aktivitám a cvičebním programům.

Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012), foto Noemi Zárubová Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012)foto: Noemi Zárubová

Cíle a obsah zkušebních seminářů

Smyslem seminářů bylo nabídnout studentům repertoár různých strategií a cvičení, kterými může hudebník sám sobě pomoci, dále podněcovat vlastní aktivitu studentů, podporovat výběr a individuální přizpůsobení nabídnutých strategií a cvičení ve všedním dni podle jejich vlastních potřeb. Semináře měly také za cíl pomoci studentům uvědomit si nároky pracovního dne ve vlastní situaci, rozeznat případná rizika a porozumět souvislostem, které mohou mít v jejich vlastní situaci vliv na vznik a zesílení obtíží. Pojmenování problémů a rizik mělo sloužit jako první krok k jejich prevenci či řešení, podporováno bylo jednání orientované na řešení. K hlavním cílům seminářů patřilo poznat sebe sama, rozeznat své vlastní zdroje pro prevenci, případně řešení obtíží a naučit se vnímat a respektovat jedinečnost sebe sama i jedinečnost ostatních, např. v oblasti tělesné dispozice či ve způsobu učení. Důležitým cílem pro mě bylo též podporovat spolupráci studentů uvnitř skupiny a během seminářů zpracovávat aktuální potřeby, cíle, dotazy a přání studentů.

Nedílnou součástí seminářů proto byly kolegiální diskuze studentů, během nichž měli prostor vyjádřit svoje dosavadní zkušenosti s tématem ze své vlastní praxe, reflektovat své vlastní chování či po přezkoušení vyjádřit svoji vlastní zkušenost s nabídnutými cviky či strategiemi, ať už v rámci jedné hodiny, či s odstupem po delší zkušební době v následující hodině. Během tělesných cvičení a práce s tělem, které zpravidla tvořily nejméně polovinu času, hrálo zásadní roli prohlubování vnímání vlastního těla.

Cviky, které byly během seminářů použity k prohloubení osobní tělesné dispozice u nástroje, k zahřátí, uvolnění a k vyrovnání, pocházely především z oblasti dispokinesis (podle holandského klavíristy a fyzioterapeuta G. Van de Klashorsta), spirální dynamiky (podle švýcarského lékaře Ch. Larsena) a FBL – Funktionelle Bewegungslehre (podle švýcarské fyzioterapeutky S. Klein-Vogelbach).

Zkušební semináře pro cembalovou třídu HAMU 2009 – 2011

Během let 2009–2012 jsem na půdě HAMU provedla dvě série zkušebních seminářů z oboru hudební fyziologie. První série pěti seminářů se konala pro studentky cembalové třídy prof. Giedré Lukšaité-Mrázkové, druhá série proběhla jako rozšíření předmětu Komunikační techniky pro interpretační obory, který vedla prof. Noemi Zárubová.

Pro studentky cembalové třídy HAMU proběhlo celkem pět seminářů z oblasti prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků. Semináře se konaly v rámci interpretačního semináře cembalové třídy s přizváním hostů z dalších tříd klávesové katedry, seminářů se účastnilo až jedenáct posluchačů. Časový rozsah jednotlivých seminářů byl 90 až 120 minut. Jednotlivé semináře byly věnovány vždy jednomu tématu oboru hudební fyziologie. První část prvních čtyř seminářů byla věnována především teoretickému pozadí tématu, druhá část byla pak vyhrazena praktickým cvičením. Teoretický výklad byl vždy ihned přezkoušen v praxi nebo následován souvisejícími cviky. Ke každému semináři obdrželi účastníci v následující hodině hand-out se stručným popisem prováděných cviků.

První seminář byl věnován úvodu do oboru hudební fyziologie, nejčastějším příčinám profesionálních zdravotních obtíží hudebníků a základům hygieny cvičení na hudební nástroj. Druhý seminář byl zahájen otázkou a následnou diskusí účastníků o osobní zkušenosti s konceptem přestávek v uplynulém týdnu, poté následovalo téma sezení u nástroje. Třetí seminář se zabýval tématem ramena u nástroje a uvolnění svalů ramen a šíje a tématem čtvrtého semináře byly ruce hudebníka. Při pátém semináři jsem na přání studentek cembalové třídy pracovala s jednotlivými studentkami u cembala.

Zkušební semináře jako součást volitelného předmětu 2011/2012

V zimním semestru 2011/2012 byl díky podpoře studijní proděkanky HAMU prof. Noemi Zárubové její předmět Komunikační techniky pro interpretační obory rozšířen o část týkající se prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků. Tento předmět se konal jednou týdně po dobu devadesáti minut. Takto rozšířený předmět si v zimním semestru zapsalo celkem dvacet šest studentů z katedry klávesových, strunných a dechových nástrojů a z katedry dirigování.

V průběhu roku se spontánně střídala výuka komunikačních technik (prof. Zárubová) s výukou hudební fyziologie. Východiskem pro tyto hudebně-fyziologické části byly první čtyři výše zmíněné semináře pro studentky cembalové třídy, ke kterým přibylo ještě téma „Nohy a stání u nástroje“. Závěrečná hodina semestru byla věnována praktickému psycho-fyziologickému tréninku veřejného vystupování s nástrojem.

Vzhledem k velkému zájmu studentů o témata hudební fyziologie i s ohledem na závěrečnou evaluaci pokračoval předmět Komunikační techniky pro interpretační obory s rozšířením o témata z oboru hudební fyziologie i v letním semestru 2011/ 2012. V letním semestru si tento předmět zapsalo celkem dvacet jedna studentů. Obsah hudebně-fyziologických částí předmětu byl v letním semestru zcela přenechán spontánním přáním a dotazům studentů. Došlo tak na témata uvolnění šíje, pozice ramen u nástroje – jak instruovat žáky při vlastní výuce, klenba ruky při hře na klávesové nástroje, cvičební strategie. Část hodiny byla též pravidelně věnována praktickému psycho-fyziologickému tréninku veřejného vystupování, při němž se studenti při krátkých „přehrávkách“ učili jak kompetentnímu vystupování na veřejnosti, tak poskytování konstruktivního a konkrétního feedbacku svým kolegům, resp. v budoucnu svým žákům a studentům.

Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012), foto Noemi Zárubová Hudebník a zdraví - O realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU (2009 – 2012)foto: Noemi Zárubová

Evaluace zkušebních seminářů

Obě série zkušebních seminářů byly evaluovány pomocí anonymních dotazníků. V obou evaluacích hodnotili posluchači semináře jako velmi přínosné, vyjádřili svůj souhlas s tím, že prováděná cvičení pro ně měla těsnou souvislost s hrou na hudební nástroj a že cviky, které je zaujaly, mohou provádět nadále sami bez další instrukce. Jednoznačně pak vyjádřili zájem o další obdobné semináře i do budoucna.

Individuální konzultace

Bezplatných individuálních konzultací, které byly součástí mého projektu během doktorandského studia, se zúčastnilo celkem patnáct studentů z klávesové, smyčcové a dechové katedry a katedry dirigování HAMU. V některých případech se jednalo o jednorázové konzultace, častěji však šlo o dlouhodobější případy s několika konzultacemi s odstupem několika týdnů. Se studenty jsem pracovala jak mimo nástroj, tak přímo u jejich nástroje.

Nejčastějšími obtížemi, s nimiž studenti přicházeli, bylo napětí a bolesti v oblasti zad a horních končetin a zvládání trémy. Se studenty jsem pracovala zejména na jejich tělesné dispozici u nástroje (zejména cviky z oblasti dispokinesis), na jejich adekvátní, pro jejich tělo vhodné pozici a pohybech u nástroje, na individuálně vybraných kompenzačních a uvolňovacích cvičeních (zejm. z oblasti spirální dynamiky, FBL – Funktionelle Bewegungslehre, progresivní svalové relaxace podle Jacobsena, protažení), v případě potřeby jsem instruovala provádění automasáže. Podle potřeby jsem využívala i pragmatický odhad individuálních vlastností rukou podle Ch. Wagnera a U. Wohlwender, který nejednou přispěl k vysvětlení obtíží i k výběru vhodných cviků a pohybů u nástroje. Častou součástí konzultací bylo společné hledání individuálního cvičebního plánu a vhodných cvičebních strategií. V mnoha případech byl důležitým tématem i stresový management.

Další aktivity

V únoru 2012 měli studenti a pedagogové HAMU i dalších českých hudebněvzdělávacích institucí možnost navštívit přednášku prof. dr. med. Horsta Hildebrandta, vedoucího oboru Hudební fyziologie a medicíny pro hudebníky z Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku, který na HAMU přijel na třídenní návštěvu v rámci programu Socrates/Erasmus Teachers Mobility. Pro studenty HAMU byl pak v rámci výuky prof. Hildebrandta v Praze připraven ještě praktický seminář a individuální konzultace. Veškerá výuka byla překládána do češtiny. Všech možností studenti využili v hojném počtu. Z grantu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro studenty doktorandského studia bylo pro Knihovnu HAMU zakoupeno osm knih, které dnes v zahraničí patří ke stěžejním titulům z oboru hudební fyziologie a medicíny pro hudebníky.

Závěrem

Během všech výše zmíněných aktivit v oboru hudební fyziologie na půdě HAMU jsem se u studentů setkala s nebývalým zájmem o tuto problematiku. Dokladem je i vysoký počet účastníků seminářů a individuálních konzultací, evaluace seminářů i prodloužení původně plánovaného jednosemestrálního cyklu seminářů na dva semestry na přání studentů. Dotazy a přání ze strany studentů přitom často směřovaly nejenom k tématům, která se týkala přímo jich samotných jako interpretů, ale také k tématům, před která jsou stavěni jakožto budoucí nebo dokonce již i současní pedagogové. Doktorandský projekt byl ukončen v červnu 2012.

O širším zájmu o praktické možnosti prevence profesionálních zdravotních obtíží hudebníků u nás svědčí mimo jiné i četné semináře na toto téma na dalších školách, které dosud proběhly například na Konzervatoři Pardubice, na klavírním oddělení Pražské konzervatoře, na Hudební škole hl. m. Prahy/Gymnáziu J. Nerudy v Praze, na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a v ZUŠ v Jablonci nad Nisou.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.