Housle na Pražské konzervatoři

Příští rok vyvrcholí oslavy 200 let existence Pražské konzervatoře, školy, která měla zásadní vliv na dějiny hudební kultury v našem státě. Toto význámné jubileum připomene HARMONIE několika důležitými materiály. Nejrozsáhlejším a dle mého soudu v české populárně odborné publicistice unikátním projektem bude seriál, který reflektuje dějiny houslové hry na Pražské konzervatoři a legendární houslisty, kteří vzešli z této školy nebo s ní byli spjati. Autorem cyklu je houslista Jaroslav Foltýn , pro řadu čtenářů jméno neznámé.

Pochází z Českého Těšína. Na brněnské konzervatoři jej učil houslista Viktor Nopp, žák Otakara Ševčíka, který byl pro Jaroslava Foltýna vzorem a jehož odkaz kreativně rozvíjel a propagoval. Na AMU byl jeho pedagogem František Daniel. Jaroslav Foltýn se už během studií věnoval komorní hře jako člen Českého komorního orchestru. Po absolutoriu působil jako sólista, byl členem Dvořákova kvarteta, Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Od roku 1976 začal učit na Pražské konzervatoři. Zájem o progresivní metody houslové výuky ho přivedl ke studiu západních i východních pedagogických škol a též interpretace. Několik desítek let patří mezi naše nejlepší a nejúspěšnější pedagogy a je to i jeho zásluha, že má houslové oddělení Pražské konzervatoře stále výbornou úroveň. Více než 20 Foltýnových žáků získalo v renomovaných soutěžích první ceny. (V posledních letech zvlášť zaujaly úspěchy Josefa Špačka a Matouše a Šimona Michalových.) Jeho žáky byli sóloví i komorní hráči, kteří dnes působí nebo působili ve Škampově kvartetu, M. Nostitz kvartetu, Apollon Quartet, Kubelíkově kvartetu, v Českém nonetu, jsou koncertními mistry českých orchestrů atd. Málo doceněná je jeho práce editorská a metodologická: je autorem Metodiky houslové hry a revize dosud nevydaných materiálů Otakara Ševčíka (op. 4, op. 24).

Sdílet článek: