Hommage světové baleríny

Mezinárodně uznávaný titul prima ballerina assoluta patří jen několika balerínám světa. U nás z nich známe například Annu Pavlovou, Galinu Ulanovovou, Maju Pliseckou, Margot Fonteynovou, Alicii Markovou, Olgu Spessivtsevu a Alicii Alonso. Mnohé z těchto jmen již patří minulosti. Ty žijící jsou hýčkány baletním obecenstvem, které si opakovaně připomíná nezapomenutelné zážitky z jejich baletních představení. Stávají se legendami a není snad jediného vzdělaného člověka, který by nikdy neslyšel o Umírající labuti Anny Pavlovové, Julii Galiny Ulanovové, Undině Margot Forteynové, OdettěOdilii Maji Plisecké nebo o Giselle Alicie Alonso.

Z uvedených jmen se letos těší enormní pozornosti právě Alicia Alonso , oslavující své devadesáté narozeniny. Kubánská tanečnice, která svou aktivní uměleckou kariéru baleríny rozvíjela ve Spojených státech amerických, založila v Havaně roku 1948 stálý baletní soubor, od kubánské revoluce v roce 1959 zvaný Kubánský národní balet – Ballet Nacional de Cuba.

V Londýně ji u příležitosti zahájení anglického turné Kubánského národního baletu, jehož je generální ředitelkou, diváci londýnského Colisea oslavovali 4. dubna v dlouhých „standing ovations“, když po představení Labutího jezera přišla na scénu v doprovodu sólistů – primabaleríny Kubánského národního baletu Viengsay Valdés a hostujícího prvního tanečníka Královského anglického baletu, Kubánce Carlose Acosty.

Ve Spojených státech amerických připravil letos k poctě Alicie Alonso sérii slavnostních představení American Ballet Theatre, v baletním světě důvěrně známý pod zkratkou ABT. V jeho představeních budou hostovat Kubánci, vyškolení na Kubě a působící v současnosti jako sólisté předních světových baletních těles. ABT je vedle Balanchinova souboru New York City Ballet nejvýznamnější baletní těleso USA. U jeho zrodu stál v roce 1939 absolvent prominentní university Princeton, architekt Richard Pleasant, tanečníci souboru Mordkin Ballet a balerína Lucia Chase, která soubor po celá léta finančně podporovala. Plakáty v prosinci 1939 ohlašovaly zahajující sezonu Ballet Theatre v New Yorku neskromným příslibem: „Nejslavnější balety všech dob uvedené díky největší spolupráci v baletní historii.“ Svému slibu soubor dostál, v průběhu let v něm pracovali nejlepší choreografové a tanečníci všech národností z celého světa (Rusové, Britové, Američané, Francouzi, Kubánci).

Hommage světové balerínyPro Alicii Alonso, která v americkém souboru působila jako prima ballerina, bylo vytvořeno několik inscenací odlišných žánrů. Zejména dvě dnes patří do zlatého fondu světového baletu: proslulá choreografie čistého klasického tance Theme and Variations od George Balanchina na poslední větu Čajkovského Suity pro orchestr č. 3 z roku 1947 a strhující taneční drama Agnes de Mille na hudbu Mortona Goulda s názvem Fall River LegendLegenda z Fall River z roku 1948 o autentickém příběhu americké vražedkyně Lizzie Borden (zabila svého muže sekerou, protože ji týral). Zaměření na nejlepší díla minulosti a současně úspěšná baletní ztvárnění aktuálních témat současnosti vedlo k určení charakteru Ballet Theatre, který od roku 1957 přijal přívlastek American. Zasloužily se o to takové tituly jako Fancy Free , první práce Jeroma Robbinse z roku 1944 na hudbu tehdy ještě neznámého Leonarda Bernsteina, nebo taneční scéna z texaského ranče Rodeo na hudbu Aarona Coplanda v choreografii Agnes de Mille.

Z umělecké zkušenosti mezi baletní elitou, která se po zániku Ďagilevova Ruského baletu vydala hledat uplatnění v Americe, se profilovalo umělecké směřování Alicie Alonso. Narodila se a studovala v Havaně, odkud odešla za dalším vzděláním do School of American Ballet v New Yorku. Po prvním angažmá v muzikálech na Broadway roku 1938 vstoupila do Ballet Caravan, předchůdce souboru New York City Ballet, a poté v roce 1940 do Ballet Theatre. Spolupracovala s Michailem Fokinem, Georgem Balanchinem, Leonidem Massinem, Bronislavou Nižinskou, Anthonym Tudorem, Jeromem Robbinsem a Agnes de Mille. Po kubánské revoluci v roce 1959 se Alicie Alonso vrátila na Kubu a spolu se svým manželem Fernandem Alonsem a jeho bratrem Albertem Alonsem věnovala všechno své umění rozvoji baletního umění na Kubě.

Odhodlaní budovatelé baletu našli spojence v Kubánské revoluční vládě a Fidelu Castrovi, který pochopil význam múzického vzdělávání spjatého s pohybem a výtvarným cítěním pro kulturní rozvoj obyvatel Kuby, z nichž do revoluce většina neuměla číst ani psát. Zákon o baletu č. 812 z roku 1960 dal právní rámec pro působení Národní baletní školy – Escuela Nacional de Ballet a profesionálního Kubánského národního baletu – Ballet Nacional de Cuba. Vzdělávací systém od základních uměleckých škol až po školy vysoké vytvořil předpoklady pro systematickou výchovu umělců. Po padesáti letech od kubánské revoluce se nyní odborníci v mezinárodních baletních časopisech, jako Dance Europe, Dance Review, Dancing Times a podobně, zabývají otázkou, jak je možné, že tak malá země jako Kuba s jedenácti miliony obyvatel může produkovat tolik vynikajících baletních umělců a může jimi zásobovat přední baletní soubory světa.

Pozornost světové veřejnosti vzbuzují nejen mimořádné umělecké kvality Alicie Alonso v oblasti baletního umění – její postava Giselle se stala legendou a její choreografické verze romantických a klasických baletů jsou na repertoáru Pařížské opery, Vídeňské opery, Milánské La Scaly a Královského dánského baletu. Alicia Alonso je vynikající organizátorka a diplomat. Díky jejímu úsilí se balet jako významný fenomén múzických umění rozvíjí ve Venezuele, Argentině, Brazílii a Mexiku. Baletní a taneční umělci španělsky mluvících zemí. Latinské Ameriky a Španělska, se účastní iberoamerických uměleckých festivalů a iberoamerických choreografických soutěží. Hommage světové baleríny, foto José M. CorreaHavana má pozoruhodné Museo Nacional de la Danza (Národní muzeum tance) a Kuba odborný baletní časopis Cuba en el Ballet. Famózní vliv Alicie Alonso na kulturní rozvoj zemí Latinské Ameriky a baletu celého světa oceňují četné tituly, řády a medaile. Výčet ocenění by zabral celou stránku, připomenu jen nejvyšší oficiální mexický Řád El Aquilla Azteca (1982), Prix Benois de la Danse za celoživotní dílo (2002), Řád čestné legie (Legion d‘Honneur) od francouzského prezidenta Chiraca ( 2003) a Zlatou medaili za zásluhy o umění od španělské vlády (2005).

Festival Internacional de Ballet de La Habana – Mezinárodní baletní festival v Havaně, který Alicia Alonso jako ředitelka Kubánského národního baletu pořádá pravidelně od roku 1960 do dnešní doby, se stal příležitostí k setkáváni baletních umělců všech světadílů. Bez ohledu na proměny politických opon a ekonomických bariér, uměle budovaných mezi občany různých světů, do Havany téměř již čtyřicet let přijíždějí nejlepší baletní umělci jak z Evropy a Asie, tak z Jižní a Severní Ameriky. Vzhledem k americkému embargu a zákazu cestovat na Kubu přijíždějí baletní umělci ze Spojených států amerických do Havany cestou přes Kanadu nebo Mexiko. Český balet v Havaně od devadesátých let chybí. Na Alicii Alonso si vzpomínají u nás již jen pamětníci, kteří její umění mohli v sedmdesátých a osmdesátých letech sledovat na českých jevištích v rámci uměleckých zájezdů Kubánského národního baletu do Československa anebo viděli její inscenaci baletu Marná opatrnost (La Fille mall gardée ) v pražském Národním divadle anebo později v devadesátých letech v provedení Taneční konzervatoře hl.m. Prahy.

Od roku 2008, kdy prvně přijeli do Prahy sólisté Kubánského národního baletu Viengsay Valdés a Rómel Frómeta, aby ve Státní opeře Praha vystoupili na Prague Ballet Gala v baletním koncertu pořádaném Janou Kůrovou a její společností Prague Ballet International, se ledy začaly trošičku prolamovat. Kubánští umělci vystupují každoročně nejen na Prague Ballet Gala ve Státní opeře. Kubánský sólista Joel Carreño z Ballet Nacional de Cuba se nedávno objevil i na prknech pražského Národního divadla, kam ho pozvala na své jubilejní Baletní Gala jako svého partnera v Balanchinově Čajkovského Pas de deux primabalerína Anglického národního baletu Daria Klimentová (10. a 11. 3.).

I když se zážitky z koncertního vystoupení nemohou ani trochu srovnávat s uměleckou působivostí představení celovečerního, skromné umělecké příležitosti k nám zanesly alespoň záblesk uměleckého odkazu, který Alicia Alonso vytvořila na Kubě a ve světě a za který jí letos děkují stovky baletních umělců, které vychovala, a tisíce baletních diváků, jimž darovala své umění.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější