
Mezinárodně uznávaný titul prima ballerina assoluta patří jen několika balerínám světa. U nás z nich známe například Annu Pavlovou, Galinu Ulanovovou, Maju Pliseckou, Margot Fonteynovou, Alicii Markovou, Olgu Spessivtsevu a Alicii Alonso. Mnohé z těchto jmen již patří minulosti. Ty žijící jsou hýčkány baletním obecenstvem, které si opakovaně připomíná nezapomenutelné zážitky z jejich baletních představení. Stávají se legendami a není snad jediného vzdělaného člověka, který by nikdy neslyšel o Umírající labuti Anny Pavlovové, Julii Galiny Ulanovové, Undině Margot Forteynové, Odettě a Odilii Maji Plisecké nebo o Giselle Alicie Alonso.
Z uvedených jmen se letos těší enormní pozornosti právě Alicia Alonso , oslavující své devadesáté narozeniny. Kubánská tanečnice, která svou aktivní uměleckou kariéru baleríny rozvíjela ve Spojených státech amerických, založila v Havaně roku 1948 stálý baletní soubor, od kubánské revoluce v roce 1959 zvaný Kubánský národní balet – Ballet Nacional de Cuba.
V Londýně ji u příležitosti zahájení anglického turné Kubánského národního baletu, jehož je generální ředitelkou, diváci londýnského Colisea oslavovali 4. dubna v dlouhých „standing ovations“, když po představení Labutího jezera přišla na scénu v doprovodu sólistů – primabaleríny Kubánského národního baletu Viengsay Valdés a hostujícího prvního tanečníka Královského anglického baletu, Kubánce Carlose Acosty.
Ve Spojených státech amerických připravil letos k poctě Alicie Alonso sérii slavnostních představení American Ballet Theatre, v baletním světě důvěrně známý pod zkratkou ABT. V jeho představeních budou hostovat Kubánci, vyškolení na Kubě a působící v současnosti jako sólisté předních světových baletních těles. ABT je vedle Balanchinova souboru New York City Ballet nejvýznamnější baletní těleso USA. U jeho zrodu stál v roce 1939 absolvent prominentní university Princeton, architekt Richard Pleasant, tanečníci souboru Mordkin Ballet a balerína Lucia Chase, která soubor po celá léta finančně podporovala. Plakáty v prosinci 1939 ohlašovaly zahajující sezonu Ballet Theatre v New Yorku neskromným příslibem: „Nejslavnější balety všech dob uvedené díky největší spolupráci v baletní historii.“ Svému slibu soubor dostál, v průběhu let v něm pracovali nejlepší choreografové a tanečníci všech národností z celého světa (Rusové, Britové, Američané, Francouzi, Kubánci).

Z umělecké zkušenosti mezi baletní elitou, která se po zániku Ďagilevova Ruského baletu vydala hledat uplatnění v Americe, se profilovalo umělecké směřování Alicie Alonso. Narodila se a studovala v Havaně, odkud odešla za dalším vzděláním do School of American Ballet v New Yorku. Po prvním angažmá v muzikálech na Broadway roku 1938 vstoupila do Ballet Caravan, předchůdce souboru New York City Ballet, a poté v roce 1940 do Ballet Theatre. Spolupracovala s Michailem Fokinem, Georgem Balanchinem, Leonidem Massinem, Bronislavou Nižinskou, Anthonym Tudorem, Jeromem Robbinsem a Agnes de Mille. Po kubánské revoluci v roce 1959 se Alicie Alonso vrátila na Kubu a spolu se svým manželem Fernandem Alonsem a jeho bratrem Albertem Alonsem věnovala všechno své umění rozvoji baletního umění na Kubě.
Odhodlaní budovatelé baletu našli spojence v Kubánské revoluční vládě a Fidelu Castrovi, který pochopil význam múzického vzdělávání spjatého s pohybem a výtvarným cítěním pro kulturní rozvoj obyvatel Kuby, z nichž do revoluce většina neuměla číst ani psát. Zákon o baletu č. 812 z roku 1960 dal právní rámec pro působení Národní baletní školy – Escuela Nacional de Ballet a profesionálního Kubánského národního baletu – Ballet Nacional de Cuba. Vzdělávací systém od základních uměleckých škol až po školy vysoké vytvořil předpoklady pro systematickou výchovu umělců. Po padesáti letech od kubánské revoluce se nyní odborníci v mezinárodních baletních časopisech, jako Dance Europe, Dance Review, Dancing Times a podobně, zabývají otázkou, jak je možné, že tak malá země jako Kuba s jedenácti miliony obyvatel může produkovat tolik vynikajících baletních umělců a může jimi zásobovat přední baletní soubory světa.
Pozornost světové veřejnosti vzbuzují nejen mimořádné umělecké kvality Alicie Alonso v oblasti baletního umění – její postava Giselle se stala legendou a její choreografické verze romantických a klasických baletů jsou na repertoáru Pařížské opery, Vídeňské opery, Milánské La Scaly a Královského dánského baletu. Alicia Alonso je vynikající organizátorka a diplomat. Díky jejímu úsilí se balet jako významný fenomén múzických umění rozvíjí ve Venezuele, Argentině, Brazílii a Mexiku. Baletní a taneční umělci španělsky mluvících zemí. Latinské Ameriky a Španělska, se účastní iberoamerických uměleckých festivalů a iberoamerických choreografických soutěží.

Festival Internacional de Ballet de La Habana – Mezinárodní baletní festival v Havaně, který Alicia Alonso jako ředitelka Kubánského národního baletu pořádá pravidelně od roku 1960 do dnešní doby, se stal příležitostí k setkáváni baletních umělců všech světadílů. Bez ohledu na proměny politických opon a ekonomických bariér, uměle budovaných mezi občany různých světů, do Havany téměř již čtyřicet let přijíždějí nejlepší baletní umělci jak z Evropy a Asie, tak z Jižní a Severní Ameriky. Vzhledem k americkému embargu a zákazu cestovat na Kubu přijíždějí baletní umělci ze Spojených států amerických do Havany cestou přes Kanadu nebo Mexiko. Český balet v Havaně od devadesátých let chybí. Na Alicii Alonso si vzpomínají u nás již jen pamětníci, kteří její umění mohli v sedmdesátých a osmdesátých letech sledovat na českých jevištích v rámci uměleckých zájezdů Kubánského národního baletu do Československa anebo viděli její inscenaci baletu Marná opatrnost (La Fille mall gardée ) v pražském Národním divadle anebo později v devadesátých letech v provedení Taneční konzervatoře hl.m. Prahy.
Od roku 2008, kdy prvně přijeli do Prahy sólisté Kubánského národního baletu Viengsay Valdés a Rómel Frómeta, aby ve Státní opeře Praha vystoupili na Prague Ballet Gala v baletním koncertu pořádaném Janou Kůrovou a její společností Prague Ballet International, se ledy začaly trošičku prolamovat. Kubánští umělci vystupují každoročně nejen na Prague Ballet Gala ve Státní opeře. Kubánský sólista Joel Carreño z Ballet Nacional de Cuba se nedávno objevil i na prknech pražského Národního divadla, kam ho pozvala na své jubilejní Baletní Gala jako svého partnera v Balanchinově Čajkovského Pas de deux primabalerína Anglického národního baletu Daria Klimentová (10. a 11. 3.).
I když se zážitky z koncertního vystoupení nemohou ani trochu srovnávat s uměleckou působivostí představení celovečerního, skromné umělecké příležitosti k nám zanesly alespoň záblesk uměleckého odkazu, který Alicia Alonso vytvořila na Kubě a ve světě a za který jí letos děkují stovky baletních umělců, které vychovala, a tisíce baletních diváků, jimž darovala své umění.