První koncert nové sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava se odehraje 11. září od 19 hodin v Gongu. K jeho názvu Hudba biografu jistě není nutno nic dodávat. Snad jen to, že zazní opravdu skvělá muzika z filmů Titanic, Fantomas, Mission, Piráti z Karibiku a dalších pecek a že programem bude posluchače provázet Ondřej Brousek. Orchestr bude řídit Jan Kučera, dirigent, hudebník a skladatel, kterému jsme položili pár otázek.
Koncert Hudba v biografu se odehraje v Gongu. Měl jste už příležitost navštívit tento prostor? Byl jsem zde na Galakoncertu z děl Richarda Wagnera, Janáčkovu filharmonii řídil můj kolega Robert Jindra a provedení monumentální Wagnerovy hudby v monumentálním prostoru bylo velmi sugestivní. U multifunkčních hal tohoto typu může být akustika problematická, přece jen to není symfonická koncertní síň, ale zde jsem byl zvukem příjemně překvapen. Koncertní sál ovšem není jen otázka akustiky, publikum by se tu mělo cítit dobře a chtít se sem vracet. To můžou pokazit zdánlivé maličkosti jako nekonečná fronta u šaten či horší dostupnost. Je to zkrátka souhrn mnoha faktorů a já bych přál ostravskému publiku, aby byly všechny složky luxusní.
V jakém nejbizarnějším prostoru jste doposud vystupoval? Dirigoval jsem například symfonický koncert na francouzské pláži, kde jsme hráli filmovou hudbu. Za šplouchání moře při západu slunce byl působivý Titanic, po setmění pak měla zajímavou atmosféru hudba k filmu Čelisti… Dost bizarní byl i silvestrovský megakoncert pod nejvyšší budovou světa Burj Khalifa v Dubaji, v ulicích města bylo přes milion lidí a větší ohňostroj už asi nikdy neuvidím.
Vraťme se k Hudbě biografu. Podle čeho jste vybíral skladby, které zaznějí? Chtěl jsem, aby to byla především hudba všeobecně známá, proto zazní skutečné hity světové i české filmové hudby. Jsou zde ale i melodie, které se z koncertního podia zas tak často neozývají. Jsem například rád, že se podařilo zařadit skvělou hudbu Dalibora C. Vačkáře k pohádce Pyšná princezna. Rozvíjej se poupátko všichni dobře známe, ale jsou zde i další vedlejší témata, která známe spíš podvědomě a přitom důvěrně. Symfonické suity z melodií ze starých českých filmů jsem psal na objednávku České filharmonie už v roce 2003. Tehdy jsem měl při výběru volnou ruku, aranže se snad povedly a já o té doby tyto směsi provedl téměř se všemi českými orchestry.
Hudba ke kterému filmu Vás osobně nejvíce oslovila? Je jich víc. Co se týče českého filmu, měl štěstí na vynikající skladatele, kteří svou hudbou dotvořili vizuální složku a dali jí nový rozměr. Filmová hudba může fungovat i bez filmu, ale filmu bez hudby bude vždy něco důležitého scházet. Obdivuji například Zdeňka Lišku, ve filmu Spalovač mrtvol zazní podle mého nejzásadnější melodie v historii české kinematofrafie. A například téma Luboše Fišera k filmu Petrolejové lampy je zas nejdojemnější. Obě ukázky v Gongu s Janáčkovou filharmonií Ostrava zahrajeme.
