čtvrtek, 31. srpen 2017

Harmonický rozhovor s Igorem Františákem, ředitelem Svatováclavského hudebního festivalu

Napsal(a) 

Igor Františák, foto Ivan Korč Igor Františákfoto: Ivan Korč

Původně regionální festivaly, které potvrdily svou stálost a jejichž význam časem přerostl v celostátní, ba mezinárodní, už nemusí úporně bojovat o své místo na slunci a naopak každoročně potvrzují (případně nepotvrzují) svoje renomé. A tak se Concentus Moraviae letos konal po dvaadvacáté, Letní slavnosti staré hudby po osmnácté, Lípa Musica oslaví šestnáctiny a Svatováclavský hudební festival proběhne po čtrnácté. Mezi 4. a 28. zářím nabídnete 35 koncertů. I když některé budou reprízy, přesto je to obdivuhodné číslo.

Napadlo vás někdy zvolnit, i  s přihlédnutím k rozpočtu omezit počet akcí, možná tím pádem přivézt nějakou „hvězdu“ nebo mít víc symfonických koncertů?    Svatováclavský hudební festival si od svého založení vzal jako jeden z hlavních cílů realizovat měsíční maraton duchovní a staré hudby v Moravskoslezském kraji. Tento projekt necentralizuje pouze na Ostravu, ale den po dni svými koncerty zasazenými do nejrůznějších sakrálních prostorů propojuje a oživuje celý náš region. Hned v průběhu prvního ročníku jsme zrealizovali 31 koncertů a toto číslo postupem času narůstalo. Logicky jsem vnímal potřebu náš festival rozvíjet a přinášet kvalitnější a atraktivnější projekty, které s sebou ale přirozeně přinášejí výrazně vyšší ekonomické výdaje. Ve velmi krátkém čase se podařilo festival kvalitou a rozsahem posunout a zařadit mezi nejvýznamnější hudební festivaly v ČR. Přesto je jeho rozpočet stále výrazně podhodnocen, což je zřejmě dáno i lokalitou, ve které jej realizujeme. I z tohoto důvodu občas přemýšlím nad zúžením počtu koncertů. Nakonec však myšlenky nad vyvážením proporcí kvality a kvantity stejně vygenerují minimální počet třiceti koncertů, které chceme přivést i do menších měst a obcí Moravskoslezského kraje, a to vnímám jako prvořadé a smysluplné poslání našeho festivalu… Více symfonických koncertů i hvězd přivezeme – a to i v počtu plánovaných 35 koncertů. V průběhu letošního festivalu uvedeme celkem jedenáct „velkých“ projektů – tím mám na mysli rozsáhlá duchovní díla či symfonické koncerty. Vedle toho vystoupí v komorních projektech významné umělecké osobnosti jako např. legendární hráč na barokní flétnu Barthold Kuijken či mladší generace umělců, jakými jsou houslistka Esther Yoo či cembalista Mahan Esfahani. Jsem si jist, že jejich vystoupení nenechají posluchače na pochybách o tom, že se jedná skutečně o vynikající umělce světového formátu.

Jaký headline byste dal konceptu 14. ročníku? „Koncert v kostele je zážitek!“ Tímto mottem se snažíme našim posluchačům sdělit, že naše koncerty uváděné v kostelích nemusí být „sešroubované či nudné“. Naopak letošní festivalovou dramaturgii, která je vedena třemi stěžejními liniemi: velké vokálně-instrumentální koncerty, programy zaměřené na tzv. poučenou interpretaci staré hudby a komorní a sólové projekty, doplňujeme skvělým crossoverovým projektem Dana Bárty společně s Robert Balzar Triem a Filharmonií Brno. Svatováclavský hudební festival bude rovněž reflektovat významná výročí světových skladatelů (J. Brahms, G. Ph. Telemann, C. Monteverdi), ale také oslavy 500. výročí reformace a odkazu Martina Luthera.

Podobně jako vašich kolegů -  ředitelů festivalů - se ptám, jak jste spokojen s letošním přídělem peněz grantu ministerstva kultury? Spokojen, nespokojen? Líbí se vám grantový systém?    Pokud mám odpovědět jednoslovně – „spokojen“. Letos v rámci grantových řízení získal Svatováclavský hudební festival vysoké bodové ohodnocení, což je také známkou toho, že jej připravujeme a realizujeme kvalitně. Nicméně na každém systému (tzn. i grantovém) je stále co vylepšovat. Upřímně jsem však rád za to, že se grantová politika MK ČR oproti minulým obdobím změnila ve prospěch kultury a je rozhodně transparentnější.

Opava Opava

Festival rozsvěcuje hudbou nejen kostely velké Ostravy, ale i sakrální památky malých obcí moravskoslezského regionu. Povězte mi o nich. Už jsem zmínil, že smyslem našeho festivalu je šířit a přinášet kvalitní hudbu i do míst, která nejsou přirozenými kulturními centry. Jsem upřímně rád, že se za dobu existence Svatováclavského hudebního festivalu kulturní aktivity v našem regionu výrazně zkvalitnily a obohatily celkové kulturně-společenské dění. Právě malá městečka a obce jsou úžasné pro svou neopakovatelnou atmosféru a mnohdy unikátní sakrální prostory, které primárně slouží pouze k bohoslužbě a hudbě se otevírají pouze prostřednictvím Svatováclavského hudebního festivalu či koncertním cyklem Čtvero ročních období, které celoročně realizujeme (letos zrealizujeme celkem 74 koncertů). Pokud mám být konkrétní, tak nádhernými sakrálními prostory je například malý kostelík v Dolním Benešově se svou krásnou akustikou především pro komorní koncerty, „minikatedrála“ (zmenšenina známé katedrály v Kolíně nad Rýnem) v obci Sudice nebo krásný pseudogotický kostel v Kopřivnici.

Tradicí začíná být zarámování festivalu velkými vokálně orchestrálními kompozicemi. Letos Brahmsovo i u nás dobře známé Německé requiem a Berliozovo Dětství Ježíšovo, které tady neslýcháme často. Stejný orchestr a sbor, jiné kostely, jiní dirigenti, většinou neznámí sólisté, u Berlioze navíc s puncem jazykové autenticity…  Ano, je již tradicí, že náš festival zahajujeme a uzavíráme vokálně-instrumentálními koncerty. Jedná se vždy o zásadní koncerty, ale to je asi totožné i s jinými festivaly. Především jsem rád, že se nám letos podařilo zprodukovat uvedení rozsáhlé kompozice Hectora Berlioze Dětství Ježíšovo, kterým navazujeme na předloňské uvedení Berliozovy kompozice Faustovo prokletí se skvělým mezinárodním obsazením. Také letos se představí přední francouzští pěvci pod taktovkou úžasného dirigenta Philippa Bernolda, který na našem festivalu již opakovaně vystupoval. Jsem si jist, že právě zážitek z uvedení díla Hectora Berlioze, kde text hraje zcela zásadní úlohu, bude umocněn „čistou“ francouzštinou renomovaných pěvců-sólistů. Upřímně mě potěšil zájem vedení Filharmonie Brno, že tuto produkci převzali jako svůj zahajovací koncert sezony, který bude zcela netradičně uveden v kostele a ne v koncertním sále.

Mahan Esfahani, foto Bernhard Musil/DG Mahan Esfahanifoto: Bernhard Musil/DG

Zaujalo mě několik „maličkostí“. Praha dosud plně nedocenila mistrovství cembalisty Mahana Esfahaniho a vám zahraje Bachovy Goldbergovské variace. Mohla by to být jedna z cembalových událostí české hudební sezony?   V to upřímně doufám. Mahan Esfahani byl právě za svou nahrávku Goldbergovských variací pro společnost Deutsche Grammophon oceněn světovými kritiky. V roce 2015 se mu dostalo ocenění hudebního magazínu BBC „Objev roku“ a byl nominován hned ve třech kategoriích prestižní soutěže Gramophone Awards, známé jako „Oscar klasické hudby“ pro nejlepšího barokního instrumentalistu, nejlepšího instrumentalistu a znovu pro umělce roku. Věřím, že sólovým recitálem Mahan Esfahani potvrdí, že patří k absolutní světové špičce.

Esfahani však prokáže i svoje umění doprovázeče v prezentaci Bachových cellových sonát. Michal Sťahel bude však hrát na violoncello piccolo. Takže evidentní návaznost na loňské provedení všech cellových sólových suit. To jistě není náhoda. Čeká snad festivalové publikum v dalších letech bachovské kolekce s houslemi nebo s flétnou? Myslím, že právě podobné programy, jako je tento, patří na festivalové koncerty. Jsou dramaturgicky ucelené a posluchačům můžou bezprostředně ukázat srovnání jednotlivých kompozic v průběhu jednoho večera. A zda mám v plánu uvést kompletní houslové Bachovy Sonáty a Partity? Ano, mám! Jen se mi doposud nepodařilo zajistit pro tento nelehký úkol vhodného interpreta.

Párkrát zahraje na festivalu třiadvacetiletá americká houslistka Esther Yoo, jež by klidně mohla být hostem třeba Pražského jara. Bude participovat na provedení Beethovenova Trojkoncertu a nabídne recitál s velmi zajímavým programem. Jak jste k ní našel cestu a jaké bylo vábení Ostravou? S Esther Yoo jsem se setkal zhruba před pěti lety, a to prostřednictvím Miloše Vávry, který mě na tuto vynikající houslistku upozornil. Od té doby jsme společně zrealizovali dva rozsáhlé projekty a letos se festivalovému publiku představí hned na dvou samostatných koncertech. Na prvním zazní slavný Beethovenův trojkoncert a druhým se stane sólový houslový recitál, na který se již nyní velice těším.

Esther Yoo, foto Marco Borggreve Esther Yoofoto: Marco Borggreve

Nelze přehlédnout, že se Dolním Benešovem 7. 9. mihne flétnista Barthold Kuijken, jenž se kdysi podílel na konstituování zájmu o historicky poučenou interpretaci barokní hudby. S cembalistou Ewaldem Demeyerem zahrají sonáty rodiny Bachů. Co myslíte, jaké to bude? Nemá se milovník baroka bát, že očekávání z velkého jména nebude naplněno?   Kdepak! Barthold Kuijken stále patří ke světové špičce a naopak si myslím, že nyní (kdy se výlučně věnuje pouze koncertování – ukončil svou pedagogickou činnost) je ve skvělé „hráčské“ kondici. Navíc program, který bude u nás prezentovat, je skutečně mimořádně atraktivní. Přestože se jedná o komorní koncert, jsem si jist, že to bude jeden z nejzajímavějších koncertů letošního festivalu. Navíc tímto projektem chceme společně projevit poděkování a úctu nedávno zemřelému Rudolfu Tutzovi z Innsbrucku, který nám byl opravdu blízký a patřil k absolutní špičce nástrojářů, věnujících se stavbě historických dřevěných dechových nástrojů. Barthold Kuijken bude na obou festivalových koncertech hrát právě na jeho nástroje.

Nepřekvapilo mě, že připomenete lutherské výročí reformace, ale překvapila mě forma a obsah. Proč byla Mendelssohnova symfonie doplněna aranžemi? Tento program jsme koncipovali společně s vedením Janáčkovy filharmonie pro Slezskou evangelickou církev a.v., která letos tímto koncertem v Evangelickém kostele v Českém Těšíně oslaví významný svátek, který výrazným způsobem změnil běh historie. Koncepce tohoto koncertu reflektuje odkaz Martina Luthera, kterému významní skladatelé hudební historie vzdali hold. K tomu jsme byli značně limitováni prostorem kostela a proto nebylo možné využít sbor společně s velkým symfonickým orchestrem. Vedle Mendelssohnovy Reformační symfonie tedy zazní Nun komm der Heiden Heiland Johanna Sebastiana Bacha v orchestrální aranži slavného dirigenta Leopolda Stokowského a Čtyři vážné zpěvy Johannese Brahmse. Provedení Brahmsových písní se ujme skvělý německý barytonista Henryk Böhm, který již na našem festivalu vystupoval před několika lety a zanechal skutečně mimořádný dojem.

Koncert Janáčkovy filharmonie 7. září je zajímavý jak spojením Lisztovy Dantovské symfonie a Pärtovy klavírní Lamentace, což může patřit mezi vrcholy festivalu, tak hostováním estonského dirigenta Risto Joosta. Povězte mi něco o něm? Proč právě on?  Janáčkova filharmonie Ostrava je od samotného počátku SHF pravidelným hostem festivalu. V posledních letech jsme se snažili ukázat JFO v netradičních programech a myslím, že to bylo dobré rozhodnutí, ve kterém budeme jistě i v budoucnu pokračovat. Jednak se snažíme uvádět méně známá díla, ale především JFO spojovat s významnými světovými dirigenty, sólisty či sbory. V případě letošního koncertu byla volba estonského dirigenta Risto Joosta ve vztahu k Pärtově hudbě zcela přirozená. Sólového klavírního partu se ujme mladý ruský klavírista Lukas Geniušas, který je mimo jiné také laureátem Čajkovského soutěže v Moskvě. Myslím, že se společně budeme mít na co těšit.

Risto Joost, foto Mait Jüriado Risto Joostfoto: Mait Jüriado

Spojení Dana Bárty a Filharmonie Brno určitě nebylo jednoduché. To, že se koncert zcela vymyká z hlavního proudu festivalu, je jistě záměr… Ano, tento speciální projekt Dana Bárty s Robert Balzar Triem a Filharmonií Brno je doplněním tradičních programových řad našeho festivalu. Tento crossoverový projekt měl svou premiéru minulý rok v Brně a jsem rád, že jej budeme moci letos u nás uvést. Doufám, že osloví nejen mladé publikum, ale také všechny milovníky kvalitní muziky. Novinkou letošního festivalu je rovněž rozšíření doprovodného programu o promítání filmů s muzikologickými úvody, workshopy pro děti, besedy s umělci a výstavy fotografií, které přinesou ohlédnutí za uplynulými ročníky.

Jak moc je mladý Ostrava Youth Orchestra, jenž se pokusí zvládnout nástrahy Rossiniho Stabat Mater, a kdo jej tvoří?   Jedná se o zcela nový orchestr propojující studenty Fakulty umění Ostravské univerzity a Janáčkovy konzervatoře Ostrava. A právě náš festival zažije debut tohoto „mládežnického“ orchestru, který bude řídit zkušený italský dirigent Paolo Gatto. Jsem si jist, že se Rossiniho Stabat Mater vydaří, a to také díky hvězdnému obsazení mladého sólového kvartetu v čele s talentovanou sopranistkou Veronikou Holbovou či mimořádně úspěšným polským basistou Damianem Suchozebrským. Věřím, že hudební entusiasmus a mladistvá energie přispěje ke skvělému výsledku. Tento koncert bude zaznamenávat televize Noe, takže se následně budeme moci přesvědčit o tom, zda bude atmosféra tohoto živého koncertu přenositelná také prostřednictvím televizní obrazovky.

Festivaly, které jsem na počátku zmínil vedle vás, mají ambici přinášet objevy, alternativní  pohledy na hudbu, premiéry… Jak je tomu u vás? To je logický postup každého organizátora podobného projektu, jakým je i Svatováclavský hudební festival. Vedle hvězdných jmen či rezidenčních umělců, kteří jsou již místnímu publiku dobře známí, se snažíme každoročně uvádět nové neznámé umělce a netradiční programy, které jen zřídkakdy zaznívají na běžných koncertech v rámci komorních či symfonických řad. Jeden z důležitých úkolů našeho festivalu vidím v prezentaci neznámých duchovních skladeb především české historie, a to všech slohových období. V letošním roce to bude například objev barytonisty Tomáše Krále, který v novodobé premiéře uvede zcela neznámé skladby nalezené ve vratislavském archivu. Zazní ovšem také druhá část Zelenkových nešpor v nastudování Ensemble Inégal či velkolepé Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, jejichž nahrávky byly nedávno oceněny prestižním francouzským časopisem Diapason d´Or.

Otázka, nad níž se budete ošívat. Pět koncertů, které by si občan nebo návštěvník Ostravy neměl nechat letos ujít.  Je těžké jednoznačně odpovědět, protože všechny koncerty připravuji tak, aby byly něčím jedinečné a zajímavé a to jak pro posluchače, tak i pro mě samého. Nicméně pět koncertů dle mé volby v časové ose festivalu: 6. září -  Ostrava-Mariánské Hory – kostel Panny Marie Královny: Collegium 1704;  9. září - Ostrava-Michálkovice – Husův sbor     a 10. září Bílovec – kostel sv. Mikuláše: Philharmonia Octet a jejich hosté; 15. září - Frýdek-Místek – kostel sv. Jana a Pavla a sobota 16. září - Ostrava-Mariánské Hory – kostel Panny Marie Královny: Komorní orchestr L’armonia terrena;  19. září - Orlová – kostel Narození Panny Marie a středa 20. září - Frýdlant n. Ostravicí – kostel sv. Bartoloměje: Ensemble Tourbillon;   26. září - Ostrava-Stará Bělá – kostel sv. Jana Nepomuckého: Hana Blažíková  a Collegium Marianum.

V roce 2018 oslavíte patnáctiny. Nemine vás otázka, jaké budou a na které velké vokálně orchestrální kusy se můžeme těšit?    V tuto chvíli uvedu alespoň tyto tři různorodé vokálně-instrumentální projekty: Leoš Janáček – Amarus, Glagolská mše, Robert Schumann – Ráj a Peri, Martin Kumžák – Oratorium Svatý Václav.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.