Gramo anketa 2002

1. Snem každé firmy je co největší podíl na trhu. Jak je to u vás a jak jste spokojeni s distribucí vašich produktů?

2. Co považujete za největší úspěch vaší firmy v oblasti klasické hudby v roce 2001?

3. Milovníci klasické hudby si často stěžují na vysoké ceny. Jsou vytvořeny skutečně reálně? Nebylo by možné být v cenové strategii pružnější a co pro to dělá vaše firma?

4. Je gramofonový průmysl v oblasti vydávání klasické hudby stále v krizi? Jestliže ano, jaké vidíte řešení?

5. Jak reagujete nebo budete reagovat na nová média a nové způsoby šíření hudby (MP3, internet) a jaký zvukový nosič má podle vás v horizontu dvaceti let šanci na největší úspěch?

6. Jak je možné v České republice řešit nelegální kopírování hudby? Myslíte, že nosiče typu DataPlay, jenž je přímo opatřen protipirátskou technologií, jsou řešením tohoto problému?

7. Na jakou prioritní novinku v klasice se nejvíce těšíte v roce 2002?

JANA GONDOVÁ

Supraphon – ředitelka

1. Supraphon se specializuje na vážnou hudbu a mluvené slovo a v obou oblastech má přesvědčivě nejvyšší podíl na trhu. S distribucí jsme spokojeni, nicméně spolupráce mezi vydavatelstvím a distribuční firmou vyžaduje stálou péči.

2. Naším největším úspěchem v roce 2001 bylo vydání novodobé premiéry Janáčkovy první opery Šárka. Tato nahrávka nejen měla výborný komerční úspěch, ale byla i ohodnocena řadou skvělých recenzí a článků a byla nominována na dvě velmi prestižní mezinárodní ceny.

3. Tato otázka již byla zodpovězena nesčetněkrát. Supraphon se snaží na domácím trhu udržet takové ceny, jaké si myslíme, že jsou únosné pro zákazníka. Důkazem naší vstřícné cenové politiky je i fakt, že jsme ceny již několik let nezvyšovali.

4. O krizi v oblasti vydávání klasické hudby se mluví už také dlouho. Supraphon si svou pozici na trhu udržuje a dokonce se nám podíl na trhu jak v ČR, tak v zahraničí zvětšuje. Je potřeba, aby firma byla pružná, reagovala na změny na trhu, poskytovala zákazníkům to, co chtějí, ale přitom nesmí ztratit svou vizi a slevit na obsahu nebo kvalitě svých nahrávek.

5. Nová média sledujeme pozorně a jsme ochotni cokoliv vyzkoušet. Koneckonců Supraphon vydal první komerční evropský nosič DVD. Je ale potřeba, aby byla vytvořena a hlavně dodržována nová legislativa chránící zájmy umělců a vydavatelů.

6. Nelegální kopírování hudby je velkým problémem a žádné jednotlivé opatření ho nevyřeší. Nosiče typu DataPlay jsou skvělé, ale je řada dalších řešení a možná kumulace nových technologií kopírování alespoň omezí.

7. Hned na začátku roku vydáváme nahrávku orchestrálních děl Antonína Dvořáka s Českou filharmonií pod taktovkou Sira Charlese Mackerrase.

MILAN ZÝKA

Universal Music – umělecký ředitel

1. Universal Music si nemůže v žádném případě stěžovat na malý podíl na trhu, ba právě naopak. Podle výsledků garantovaných IFPI činil např. za měsíc říjen náš podíl na celkovém trhu 28,4%, v klasické hudbě jsme dosáhli 24,9%. Kumulované výsledky za leden až říjen 2001 pak činí 30,2% na celkovém trhu a 21,8% v klasické hudbě. Vzhledem k tomu, že nejdůležitější dva měsíce roku jsou v tomto okamžiku ještě před námi a my na ně připravujeme k vydání nejdůležitější tituly, dá se očekávat, že náš podíl na trhu se ještě zvýší.

2. Největším úspěchem ani ne tak Universal Music, jakož spíše naší exkluzivní umělkyně, je určitě prestižní ocenění Magdaleny Kožené na letošních Grammophone Awards. Tento fenomenální úspěch je velkou satisfakcí naší firmy, protože jsme to byli právě my, kdo Magdalenu před šesti lety prosadil do firmy Deutsche Grammophon a od vydání Bachových árií jde Magdalena od úspěchu k úspěchu. Většina jejích nahrávek obdržela i zlatou desku za prodej v České republice, což nás obzvláště těší. Doufáme, že se tak stane i u novinkového alba s áriemi Mozarta, Glucka a Myslivečka.

3. Ceny, za které se u nás prodávají nahrávky na CD a MC, jsou skutečně reálně podloženy náklady na jejich pořízení. Vyšší ceny u nových nahrávek jsou způsobeny několika faktory, ale zásadním u klasické hudby zůstává vlastní nahrávání. Jeho extrémní finanční náročnost je tím hlavním důvodem, proč vzniká v Čechách tak málo nových nahrávek, a pokud vzniknou, proč jsou ve vyšších cenových relacích. U zahraničních nahrávek je to podobné. Na tento trend zvyšujících se cen nových titulů reagujeme vydáváním stále většího počtu titulů v tematických řadách za přijatelné ceny. Naší nejúspěšnější řadou je speciální česká edice „Poklady klasiky“, která přináší špičkové nahrávky z katalogů firem DG, Decca a Philips Classics za velmi dobré ceny.

4. Pokud rozumíme krizí to, že několik let za sebou stále klesá prodej hudebních nosičů, pak je to jev stále trvající. Mohli bychom vyjmenovat řadu faktorů, ale tím zásadním je vypalování CD, které navazuje na českou tradici přehrávání elpíček na kazety. V nejbližší době budou zavedeny do výroby nové principy ochrany CD před vypalováním, několik titulů s touto ochranou je již v současnosti na trhu.

5. Velká šance se nyní připisuje formátu DVD, ať již v audio nebo video formě. Šíření hudby internetem zatím naráží především na legislativní problémy, ale jeho využívání i u nás je již otázkou nejbližší doby.

6. Viz bod 4.

7. Určitě se těšíme na nové album Magdaleny Kožené, na nové klasické album Andrey Bocelliho, novou řadu archivních nahrávek Johna Eliota Gardinera a také na spoustu titulů ve formátu DVD video, což jsou skutečné lahůdky pro milovníky klasické hudby.

EMIL BARTOVIČ

Warner Music – ředitel

1. Člověk by neměl být spokojen, aby neusnul na vavřínech. Myslím si však, že distribuce našich produktů odpovídá našim možnostem (ne-li je převyšuje), čemuž odpovídá i náš docela vysoký podíl na trhu s klasickou hudbou.

2. Rožšíření všeobecné povědomosti o (pro většinu z nás) nových umělcích jako jsou Filippa Giordano, Fazil Say či Jennifer Larmore.

3. Sami asi znáte nákladovost nahrávek, zvláště co se týká projektů klasické muziky. Největší náš problém však je životní úroveň a ekonomická situace České republiky jako takové. A to se pak cenové strategie dělají těžce, zvláště když se řítíme do Evropské unie.

4. Snad mi prominete můj názor, když řeknu, že ano (ale to platí všeobecně i o hudebním průmyslu celkově). Řešením by mohlo být omezení počtu vydávaných nahrávek. Projekty vážné hudby by pak měly být směrovány k mladým lidem tak, aby zaujaly a přitáhly jejich pozornost. Mám tím na mysli nejen obsah nahrávky (ve smyslu tzv. crossoveru), ale i způsob její propagace (proč např. nepropagovat klasickou nahrávku stylem jak se propaguje populární hudba?).

5. Já vidím MP3 a internet jako nový způsob jak přiblížit lidem (zvláště těm mladším) hudbu a levněji. V tomto způsobu šíření hudby vidím i největší budoucnost hudebního průmyslu, který tomuto faktu bude muset přizpůsobit své budoucí obchodní modely. Bohužel je v tom zainteresováno více subjektů (umělci, autoři, nakladatelé, výrobci software či hardware apod.), takže se může zdát, že hudební průmysl momentálně nereaguje pružně.

6. Nelegální kopírování nebude nikdy možné vyřešit. Jde o to tuto trestnou činnost omezit na nejmenší možnou míru. V tom případě nosiče typu DataPlay nebo DVD-Audio mohou být dobrým řešením.

7. Já mám klasickou muziku spojenou nejen s audio zážitkem, ale i s vizuálním zážitkem. Já potřebuji vidět, jak virtuózně a emociálně umělec ovládá svůj nástroj či hlas. Takže se těším na každá DVD, která naše firma čas od času uvádí na trh. Příští rok to konkrétně (kromě jiných) bude i záznam opery Turandot z veronské Arény.

VLADIMÍR KOČANDRLE

Monitor/EMI – ředitel

1. Distribuci si provádíme převážně sami, takže stěžovat bychom si mohli jen sami na sebe. Jsme druhá největší firma na trhu. To je realita. Konkrétně v oblasti klasické hudby vidím hlavní problém v tom, že skupina nadšenců ochotných kupovat poměrně drahé novinkové nahrávky je velice malá. A proto se mohou objevit jen v pár obchodech. Je tedy CO distribuovat, ale není KAM.

2. Úspěšné zavedení nové řady Encore, která uspokojí i náročného posluchače v širokém repertoáru, a to všechno za slušné ceny.

3. Vysoké ceny se týkají převážně oněch již zmiňovaných nový nahrávek. Jejich pořízení je mimořádně nákladné, což se nemůže neodrazit v ceně. Na trhu je ovšem celá řada sérií obsahujících neméně kvalitní snímky se stejně hvězdným obsazením. Jsou prostě jen o pár let starší. Tak jako například náš známý Red Line nebo nejčerstvěji Encore. Zvuková kvalita je dokonalá a ceny jsou v tomto případě naopak mimořádně atraktivní.

4. Ano, hudební průmysl je v oblasti klasické hudby již nějakou dobu v permanentní krizi. Vznikají neustále nové a nové nahrávky určitého okruhu repertoáru, který nijak zásadně neroste. A jsou pořizovány za vyšší a vyšší ceny. Řešení dosud nenašel nikdo na světě, tedy ani já ne.

5. V oblasti multimediální strategie jsme závislí na vývoji dohod na nadnárodní úrovni. Já osobně největší šance dávám možnosti kopírování hudby ze serverových bank za jistou formu předplatného. V oblasti fyzických nosičů nechci dělat jasnovidce, protože situace se mění takřka před očima. Myslím ale, že klasické CD ještě nějaký ten pátek přežije.

6. V oblasti oprávněné ochrany originálních nahrávek jsem opatrným optimistou. Vcelku věřím v úspěch ochranných software typu Cactus Data Shield izraelské firmy Midbar a podobným systémům. Ten úspěch samozřejmě nikdy nebude stoprocentní.

7. Ještě před začátkem nového roku jsme začali pracovat na nové verzi Toscy. Obsazení hlavních rolí Roberto Alagnou a Angelou Gheorghiu je více než výmluvné.

ZBYNĚK KNOBLOCH

Sony Music Bonton – ředitel

1. Pokud jde o klasickou hudbu, jsme pupeční šňůrou svázáni se Supraphonem, takže sleduji market-share firmy an block. Co se týká pouze Sony Classical, tak se spíš věnujeme jednotlivým projektům, než celé šíři distribuce katalogu Sony Classical právě z důvodu, že Supraphon v rámci Bontonu má na starosti klasickou hudbu a vede si velmi dobře.

2. Nejvíce mě oslovil „crossover“ projekt Vangelise Mythodea. Je to nádherná muzika.

3. Co se týče zahraniční produkce, musíme dodržovat minimální ceny stanovené ze zahraničí, klasickou domácí hudbu neprodukujeme, ale natočit opravdu dobrou desku například se symfonickým orchestrem či operu je velice drahé, náš trh je velmi malý a ceny jsou vzhledem k nákladům přiměřené.

4. Těžko odpovědět, během svého jedenáctiletého působení v Bontonu či Sony jsem nezaznamenal nějaký boom ve vydávání klasické hudby, zájem mě připadá více méně konstantní.

5. Otázky 5 a 6 bych spojil, neboť jsou téměř o tomtéž. Jakmile se za hudbu z internetu začalo muset platit, zájem o tento přenos velmi uvadl, dle mého názoru největší problém hrozí ve vypalování CD, které zubožuje jak firmy, tak interprety. Ideální nosič bude ten, který bude nemožné, či obtížné zkopírovat, ať se bude jmenovat jakkoliv.

7. Těším se na tu, která nepůjde zkopírovat a prodá se jí aspoň 50 000 nosičů, radost bude mít jak firma, tak interpret.

PETR BĚLOHLÁVEK

BMG Ariola – Classical manager

1. V současné době není prioritou naší firmy co největší fyzický podíl na trhu, ale zejména profitabilita námi vydávaných projektů. S naší distribucí, která je zajišťována přímo z našeho evropského skladu ve Francii a která je minimálně na stejné úrovni jako u ostatních velkých vydavatelů, jsme spokojeni.

2. Budeme-li za největší úspěchy brát nejúspěšnější a nejpovedenější tituly bude, to určitě album Caruso 2001 – původní nahrávky velkého Carusa, které byly díky zázrakům techniky spojeny s novými instrumentálními nahrávkami symfonického orchestru a vyčištěny od všech nečistot a vad stáří tak, že zní, jako by je Enrico Caruso nazpíval nyní. Dalším úspěšným titulem, tentokrát domácí provenience je nahrávka kompletu pěti klavírních Beethovenových koncertů s Janem Simonem a Pražskou komorní filharmonií, řízenou Jiřím Bělohlávkem. Velmi úspěšná jsou naše DVD s nahrávkami oper, např. Turandot a Carmina Burana .

3. K tomuto je třeba říci, že náročné projekty v oblasti vážné hudby jsou skutečně finančně velmi nákladné a pokud se na ně nenajde sponzor, není možné je prodávat za nízkou cenu. Samozřejmě si uvědomujeme, že máme-li se snažit klasickou hudbu přiblížit co největšímu okruhu posluchačů, je třeba hledat cesty jak dosáhnout přijatelné ceny. V této oblasti je naše firma dosti aktivní, vlastníme např. superbudgetovou značku Arte Nova, která vydává široké repertoárové spektrum nových nahrávek v prvotřídní technické kvalitě a s kvalitními interprety a nedávno vznikla u BMG Classics nová série „Sound Dimension“, kam jsou zařazovány kvalitní nahrávky vážné hudby s velkými umělci současnosti.

4. Zatím nevíme o tom, že bychom někdy oficiálně mluvili o krizi. Gramofonový průmysl kopíruje poptávku, která existuje, a podle toho se musí přizpůsobit naše produkce, není možné, abychom vydávali CD „na sklad“. Proto se raději soustřeďujeme na méně četné, ale kvalitní projekty jako např. zmíněné Beethovenovy klavírní koncerty s Janem Simonem a také jsme se snažili přiblížit symfonickou hudbu posluchačům jiných žánrů pomocí symfonické nahrávky muzikálu Hamlet (Hamlet Symphony) s Českým národním symfonickým orchestrem a „neklasickými“ sólisty jako Janek Ledecký, Daša, Petr Kolář aj.

5. Nebráníme se novým médiím, pokud jsou ovšem legální. Není snadné předvídat co bude za 20 let, podle našeho názoru má určitě šanci systém stahování hudby za úplatu „Music on Demand“ pomocí satelitu nebo televize.

6. Nejlepším řešením by samozřejmě bylo dosažení takové ekonomické úrovně obyvatelstva, aby se z CD a dalších hudebních nosičů místo luxusního zboží stalo zboží denní spotřeby. Různá vznikající protipirátská software samozřejmě podporujeme.

7. V roce 2002 se určitě těšíme na nové album Jevgenije Kissina s Musorgského Obrázky z výstavy a dalšími skladbami tohoto autora a v oblasti „crossover“ bude určitě zážitkem nové album skupiny The Chieftains s největšími hity jejich 40 leté kariéry.

VÍTĚZSLAV JANDA

2HP Production – spolumajitel, producent

1. Přestože nejsme vydavatelstvím, které usiluje o největší díl z koláče, zákonitostem trhu podléháme. Po špatných zkušenostech s „najatými distributory“ se o veškerý obchod (tedy i zahraniční) staráme sami. Největší problémy však bohužel vidím ne u nás (na tom by se dalo pracovat), ale na straně finálních prodejců hudebních nosičů. Velká neinformovanost a často neochota věnovat se něčemu netradičnímu způsobuje, že se některé tituly nedostanou k zákazníkům, kteří však o nich vědí a mají o ně zájem.

2. Vzhledem k mé osobní zainteresovanosti na produkci ARTA Records je úspěchem každý nový titul, který vyprodukujeme. (U vlastních dětí těžko dát některému přednost.)

3. Nemyslím si, že by naše ceny byly pro koncového zákazníka vysoké. To je spíše otázka pro velké nadnárodní vydavatelské domy.

4. Nevím přesně jakou krizi máte na mysli. Přehlcenost trhu? Pak se krize dotýká asi všech obchodních společností, nejenom těch hudebních. Všeho se přece vyrábí nadbytek.

5. Budoucnost vidím v nějakém druhu pevné paměti (čipy) bez mechanického pohybu. Ale ještě pravděpodobnější je vzdálenější horizont hudebních knihoven, ze kterých si každý vybere a pustí to, na co bude mít právě náladu. Postupně odpadne potřeba skladovat cokoli doma.

6. Nemyslím si, že se dá kopírování nějak zásadně ovlivnit. Spíše je třeba to přijmout jako fakt. Kopírovalo se ostatně i v minulosti, ale magnetofonové kazety nikomu nevadily. (V naší zemi je kopírování navíc zapříčiněno právě vysokými cenami některých firem. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí by si rádo pořídilo originál nahrávky, ale mají-li si vybrat, půjdou za stejnou cenu radši ve čtyřech na velmi dobrou večeři.)

7. Nerad bych užíval moderní pojmy hudebního show-businessu. Takže žádná „prioritní novinka v klasice“. Ale pokud vás zajímá, na co se těším, pak – spíše než na nové desky – na pěkný koncert nějakého zahraničního souboru, který jsme u nás ještě neviděli, a na překvapení domácí scény. Stále například postrádám na poli naší „staré hudby“ (ale nejenom té, 20. století na tom není lépe a o operních domech se ani nezmiňuji) opravdu secvičený a zažitý program, kdy je z interpretů cítit nadšení a pohoda, kdy všechno ladí a z pódia navíc vane ještě cosi nehudebního.

Mimochodem, myslím si – a to je možná souhrnná odpověď na celou vaši anketu, že nastal čas na živou produkci. Ty konzervy přestávají být zajímavé, je jich moc a neumějí zachytit atmosféru. Mluvím sice trochu proti vlastní práci, kterou v posledních letech dělám a baví mne, ale tak to je a je třeba se s tím vyrovnat. Ostatně sám se občas vyskytnu tváří v tvář pobavenému publiku, takže vím, o čem mluvím. Moc bych všem hudebníkům přál, aby stoupla obliba koncertů.

LIBOR MATHAUSER

Rosa – ředitel

1. Náš podíl na trhu není velký, zejména v oblasti vlastní produkce vážné hudby. Nutno podotknout, že v této oblasti vydáváme pouze 2 – 4 tituly ročně. V oblasti distribuce zahraničních firem (Hänssler, Christophorus) je situace podstatně lepší, ale ke spokojenosti máme přesto daleko.

2. Zahájení ediční řady „Unique Gems“ s repertoárem, který není běžný (premiére recordings apod.) a je svým způsobem unikátní. V prosinci vyšly první dvě alba: Musical Treasures from Kroměříž Chateau a Organ Music of Renaissance in Bohemia .

3. Cena každého CD je závislá na množství prodaných nosičů. U naší vlastní produkce se vzhledem k malému množství prodaných nosičů náklady vložené do nahrávky nikdy nevrátí! Snažíme se – podobně jako ostatní – řešit tuto skutečnost pomocí sponzorů. Levná CD (budget series) si mohou dovolit pouze velké firmy, a to ještě u starších nahrávek, které by již měly být „zaplaceny“. Již v minulosti se říkalo, že firmy dotují produkci vážné hudby ze zisků z hudby populární. Dle dosavadních vlastních zkušeností mohu říct, že na produkci CD s vážnou hudbou se vydělat nedá!

4. Myslím že ano. Obrovská nadprodukce, téměř vše již bylo mnohokrát nahráno, trh je „přehřátý“. Řešení? Drastické omezení produkce, snižování nákladů, sponzoring… !?

5. Je jasné, že prodej „klasických“ nosičů (především CD, MC jsou již pro klasiku minulostí) se značně sníží, i když si myslím, že zcela nezanikne. Největší budoucnost vidím v šíření hudby pomocí internetu (= datové přenosy).

6. Především zásadní změnou legislativy. Dokud bude pořízení si kopie pro svoji vlastní potřebu legální, tak nemáme šanci, protože dnes má téměř každý přístup k počítači a vypalování vlastních CD ze zapůjčených se stalo samozřejmostí. Je to – nebo by to mělo být – totéž jako u počítačových programů! Všichni výrobci (vydavatelé) přece produkují CD pro „vlastní potřebu“ koncových zákazníků! A pokud se týče nejrůznějšího kódování – jsem pesimista, protože „české ručičky“ dokáží vymyslet neuvěřitelné věci a dokáží „obejít“ téměř všechno! Nicméně systémy „copy prohibit“ jsou lepší než nic – i když se ale dají snadno a v mnoha případech velmi kvalitně obejít přes analogový výstup a záznam.

7. Nevím zatím o ničem, na co bych se měl vyloženě těšit (kromě toho, až konečně zavřou alespoň pár „tunelářů“).

EVA JINDROVÁ

Music Vars – ředitelka, producent

1. S pokrytím českého trhu jsem spokojená. Naše nahrávky jsou téměř ve všech obchodech v republice. Je to jednak díky velice schopným obchodníkům ve firmě, jednak spolupracujeme se dvěma kvalitními distribučními firmami.

2. Spolupráce s FOK a vydání světové premiéry titulu František Doubravský – Missa pastoralis .

3. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Finanční náklady například na titul symfonického díla se špičkovým orchestrem a dirigentem jsou nesmírně vysoké. Je to částka, které hluboce převyšuje náklady např. na titul populární hudby. Množství prodaných nosičů je však podstatně nižší. Také se do ceny započítávají režijní náklady firmy, náklady na propagaci atd. Všechny tyto skutečnosti mají samozřejmě vliv na cenu. Kupující by si měl uvědomit i to, že celá cena nejde vydavateli, ale že značná část zůstává prodejcům. Myslím, že máme jednu výhodu oproti velkým vydavatelstvím, můžeme pružněji reagovat a nemáme tak vysoké režijní náklady. Snažíme se, aby se naše nahrávky pohybovaly v cenové kategorii, která je únosná pro všechny posluchače.

4. Slovo krize je myslím příliš silné. Situace je samozřejmě obtížnější než byla třeba před pěti lety, ale o nahrávky klasické hudby je stále zájem. Velkou podporou může být nekonvenční přístup špičkových umělců, u nás například Pavel Šporcl.

5. O nových médiích samozřejmě uvažujeme, ale v současné době je hlavním nosičem stále klasická kompaktní deska. V horizontu dvaceti let si netroufám předvídat. Kompaktní deska během dvou let téměř zlikvidovala černé desky, které byly na trhu desítky let. Příští nosič může být ještě rychlejší.

6. Celoplošné zlikvidování nelegálního kopírování není možné. Kopírovalo se, kopíruje a bude se kopírovat i v budoucnosti. V současné době je to mnohem jednodušší díky dokonalým technologiím, které jsou finančně velice dostupné. Gramofonový průmysl v tomto ohledu zaspal a začal se bránit až pět minut po dvanácté.

TOMÁŠ BECK

Classic – ředitel

1. Máme větší podíl na trhu než „velké“ firmy, a to není špatné. Samozřejmě, že usilujeme o stále větší podíl a rádi bychom se dostali na první místo. Doufám, že se to podaří.

2. Získání dvou významných zahraničních vydavatelství do distribuce (Alia Vox, Naive) a rozšíření naší nabídky o několik dalších zajímavých firem (Ondine, Koch a Olympia).

3. Nedá se jednoznačně tvrdit, že ceny jsou vysoké. Není tomu tak vždy. Například nahrávky Naxosu jsou určitě cenově přijatelné pro každého a navíc jeho katalog nabízí více než 2 500 nahrávek, jež v posledních letech vykazují nadprůměrnou a mnohdy i špičkovou kvalitu. Také většinu námi distribuovaných nahrávek od značek Hyperion, Harmonia Mundi France, Opus 111 aj. patřících do kategorie tzv. „full price“ prodáváme za ceny o několik desítek procent nižší, než jsou ceny konkurenčních nahrávek od tzv. velkých vydavatelství. Přitom se jedná o stejnou cenovou kategorii. V zahraničí tomu tak není. Tam jsou ceny téměř totožné. Bohužel výši ceny v tuzemsku také dost výrazně ovlivňuje 22% DPH, která je jedna z nejvyšších v Evropě.

4. Částečně ano. Myslím si však, že řešení je ve vydávání zajímavých nových titulů s neotřelou dramaturgií. Tento způsob se poměrně dobře osvědčuje „menším“ firmám (mezi ně jsou např. řazeny i ty, jež mají katalog o více než 1 000 titulech). Podmínkou je však vyspělý trh. Tím myslím dostatek dobře informovaných zákazníků, kteří jsou ochotni přijímat nahrávky stojící mimo „střední proud“. Samozřejmostí je přiměřený dostatek finančních prostředků. Obojího (zákazníků i prostředků) je u nás zatím pohříchu málo. Prezentace klasické hudby v tisku, rozhlase i televizi je bohužel téměř žalostná.

5. Technická kvalita MP3 je zatím dost mizerná a pro opravdu kvalitní reprodukci nepoužitelná. To se asi časem změní, ale myslím, že bude snad ještě pořád dost posluchačů, kteří dají přednost dobře vybavené nahrávce na CD nebo SACD či DVD s obsáhlým bookletem v atraktivním obalu. Pokud bych věděl, jaký nosič bude mít budoucnost, byl bych jistě jedním z nejlépe placených lidí na světě. Souboj SACD a DVD se zdá zatím nerozhodný a na českém trhu spíše legrační než tvrdě konkurenční. Zcela jistě zvítězí ten, k němuž se přikloní co nejvíce vydavatelů s největším počtem položek v katalogu. Jako výhradně distributorská firma jsme do velké míry závislí na postoji námi zastupovaných firem. Pokud ony budou nakloněny také jiným způsobům šíření hudby, než jenom prostřednictvím zvukových nosičů, pak nevidím problém v provozování dalších distribučních kanálů.

6. Určitě je to jedna z dobrých možností. Také by bylo záhodno, aby instituce mající v popisu práce boj proti tomuto jevu, začaly s „právně osvětovou činností“ na tomto poli. Ale ať si k tomu proboha nezvou „hvězdy“ české popmusic. To je slušně řečeno velmi nešikovné.

7. Vzhledem k tomu, že všechna námi zastupovaná vydavatelství vyprodukují každý měsíc dohromady okolo stovky nových titulů (mám na mysli pouze klasickou hudbu), tak je těžké označit vyloženého favorita. V tomto počtu se vždy najde několik desítek mimořádných titulů, ze kterých mám radost. Za všechny uvedu alespoň jeden. Debussyho Pelleas a Melisanda s Anne Sofie von Otter a Bernardem Haitinkem vyjde na značce Naive počátkem roku a bude jistě patřit k atraktivním novinkám roku 2002.

JIŘÍ ŠTILEC

Arco Diva – ředitel

1. Každý vydavatel se snaží o to, aby byl jeho produkt nabízen a posléze prodáván vždy a všude a neměl by být spokojen nikdy – to je samozřejmě bonmot, takže ve skutečnosti jsme s firmou Classic Music Distribution, která se o naši distribuci stará, spokojeni. Neznamená to však, že si jen vzájemně klepeme na rameno, v takovém vztahu musí být i napětí a vzájemně užitečný tlak. Využíváme tradiční formy distribuce a je neuvěřitelné, že stále ještě nalézáme nové a nové. Náš podíl na trhu stále roste s počtem titulů, které pravidelně vydáváme a s jejich atraktivitou, o níž usilujeme. Budeme dělat vše pro to, aby se náš podíl zvětšoval, ale stoprocentní podíl na trhu se zárukou a monopolem mne neláká, zmizela by potřeba soupeřit a neustále hledat něco nového, kterou považuji za velmi důležitou.

2. Největším úspěchem je neustále propojování různých, často na první pohled velmi vzdálených aktivit, kterému říkám komplexní producentství a trvale rostoucí počet sponzorů, kteří nám pomáhají vydávat nákladné tituly v oblasti klasiky.

3. Cena je jedna z nejdůležitějších kategorií v oblasti prodeje nosičů s tzv. vážnou hudbou, absence dostatečně bohaté střední vrstvy nevytváří velký prostor pro její případné zvýšení. Očekávám spíše snahu ještě více cenovou hladinu snížit – bude to i otázka konkurenčního boje a schopnosti takové procesy „ufinancovat“ a „dofinancovat ztrátu“. Uvažujeme o všech těchto aspektech a zvažujeme nejrůznější varianty jako součást účinné obchodní strategie. V žádném případě nechystáme v oblasti klasické hudby a mluveného slova zdražení.

4. Možná, že v krizi je celý svět, ale dějiny nás poučují, že takové momenty, kdy se svět a s ním velké říše a lidé v nich dostali do krize, byly zároveň počátkem něčeho nového. Řešení hledáme ve firmě každý den a odpověď se snažíme přinášet každým novým projektem. Jsem typ, kterého krizové situace nesmírně přitahují a lákají, těším se, že to, co přijde, bude přinejmenším jiné, když ne lepší než to staré… Řešení je relativně stále stejně jednoduché: Skvěle prezentovat a „prodat“ skvělý nápad, „strefit“ se do nálady publika a doby – a pak je jedno, zda to bude na voskovém válečku, na CD nebo přes internet nebo úplně jinak, jak si ani nedovedeme představit. Věřím v sílu myšlenky.

5. Jediná cesta pro naši společnost byla a je vrhnout se rychle do všeho nového, co přichází. Vidím v tom velkou šanci, ale neumím odhadnout vývoj v horizontu dvaceti let.

6. Legislativa, její dodržování s příslušnými dopady v trestně právní oblasti, trpělivá výchova, vysvětlování – nesmírně dlouhá a nejednorázová cesta, odmítání krádeže a okrádání jako obvyklého a často obdivovaného způsobu života, to vše souvisí s celkovou společenskou atmosférou – bude to potřebovat dvě až tři generace.

7. Těším se na všechny projekty, zejména na nové a mladé tváře, jež jsou pro naši společnost příznačné, nejvíce však na oratorium Sylvie Bodorové Juda Maccabeus , které zazní na festivalu Pražské jaro 2002 a které bychom chtěli jako live záznam vydat.

Sdílet článek: