úterý, 9. únor 2010

Forfest 2009

Napsal(a) 

Bilance jubilejního dvacátého ročníku Forfestu (21. – 28. 6.), mezinárodního festivalu současného umění s duchovním zaměřením, je neokázalá, nicméně jde do hloubky. Dvě desetiletí jeho trvání jsou další položkou na plastické mapě kulturního centra, jímž se Kroměříž jako letní sídlo olomouckých biskupů stala během 17. století a má v tomto směru zcela jedinečné postavení dodnes. Iniciovat a držet festival s poměrně ambiciózní vizí nebylo a stále není snadné. Zatímco duchovní dimenzi Forfestu lze vskutku opřít o genia loci, jeho materiální zajištění někdy hraničí s bojem s větrnými mlýny tím spíše, že se nejedná o festival hvězd, ani osvědčených „kasaštyků“, nýbrž o jakési metadílo, které je samo o sobě tvůrčím činem v duchu Joyceova (a Beriova a Ecova ...) „work in progress“ s rizikem propadů, rozčarování i nezdarů. Zároveň ale i s příslibem nezapomenutelných událostí, jejichž unikátnost je dána nejen uměleckým oborem – ohniskem festivalové dramaturgie je přesahově pojednávaná hudba a výtvarné umění – ale i specifickou atmosférou, ke které vedle prostor kroměřížských chrámů, zahrad, zámku, muzea přispívá i komunitní duch celé akce. Forfest má své nikterak početné, nicméně stálé publikum, a stejně tak i na festivalových koncertech lze za uplynulá léta vysledovat konstantu autorů a interpretů, kteří mají stále co říci. Na opačné straně jsou takoví, kteří – nebo jejichž díla – se festivalovými programy jen mihnou, ale i to k prezentaci současného umění patří.

Pro mne osobně byl letos vrcholem festivalu autorský koncert Víta Zouhara , který je – jako hudební skladatel – právě jednou z oněch forfestových konstant stejně jako olomoucký Ensemble Damian , který Zouharovy skladby z let 1992 až 2009 pro tento koncert pod vedením Tomáše Hanzlíka nastudoval. Mezi uvedenými díly byla i z jedinečné inspirace Rotundou Květné zahrady s Foucaltovým kyvadlem vzešlá kantáta Pendolo . Zouharův osobitý styl rozpjatý mezi barokem a minimalem umožňuje i flexibilitu obsazení; vokální party měli v ústech kontratenoristé Jan MikušekStefan Kunath a ve skladatelových Ariosi se v jejich ztvárnění vskutku až nebesa dotkla země.

Má-li si Forfest uchovat svůj kreativitou sycený charakter a svou životnost, budou jeho organizátoři bezpochyby muset nahlédnout, co se během uplynulých dvaceti let vyžilo a je zapotřebí se toho zbavit, co je stále životadárné a co nového se otevírá. Možná že nastal čas rozšíření festivalové nabídky za hradby města Kroměříže...

Wanda Dobrovská

Vystudovala hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, svému oboru se věnovala na Akademii věd a také jako redaktorka hudební edice nakladatelství H&H (Nová nauka o harmonii od Aloise Háby). Specializuje se na soudobou hudbu, moderuje záznamy a přenosy koncertů, připravuje hudebně-publicistické pořady, píše články pro Harmonii nebo do Týdeníku Rozhlas. Připravuje a moderuje hudební bloky pro vysílání digitální stanice D-dur.

 

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.