pátek, 13. září 2002

Festival Mladá Praha

Napsal(a) 

Festival Mladá Praha Festival Mladá Praha
Setkávání zcela odlišných kultur, snaha hledat určité styčné body, pokus vytvořit prostor pro různé formy sdílení a zároveň pomáhat začínajícím mladým umělcům, to vše představuje mezinárodní hudební festival Mladá Praha. Jeho první ročník se konal již v roce 1992 a od té doby se v Praze představilo více než tři sta mladých sólistů téměř z celého světa, řada orchestrů a pěveckých sborů. Interpreti jsou vybíráni členy japonského a českého výboru, jimž předsedají profesor Yoshifumi Nakajima v Tokiu a profesor Lubomír Kostecký v Praze. Horní věková hranice je 25 let, spodní je neomezená, takže se návštěvníci festivalu mohli dočkat i Čajkovského Houslového koncertu v provedení dvanáctileté houslistky. Letos opět festival výrazněji překročí hranice hlavního města a nabídne "své" umělce mimo Prahu, jeden z koncertů poputuje až do Německa. Pro účastníky jsou navíc připraveny interpretační kurzy. Profesor LUBOMÍR KOSTECKÝ, bývalý člen Smetanova kvarteta, nebyl sice u festivalu od začátku, žije s ním ale intenzivně již sedm let a plný entuziasmu vyhledává mladé umělce.

Jaká byla vaše cesta ze Smetanova kvarteta k předsedání tohoto festivalu? Velice jednoduchá. V roce 1994 jsem byl v Japonsku a setkal se zde se svou bývalou spolužačkou, která se tehdy chystala na festival Mladá Praha s jedním žákem. Od ní jsem se tedy o této akci dozvěděl. Byl jsem se podívat na několika koncertech, a pak mě japonští organizátoři pozvali na schůzi festivalu. Přišel jsem a oni mě požádali, abych jim s festivalem nějak pomohl. Říkal jsem si, jak bych mohl, když jsem nikdy nic takového nedělal? Tak jsem to zkusil a zůstal. Teď už je to sedm let.

A co vás přivedlo k rozhodnutí zapojit se právě do tohoto festivalu? Hlavně to, že jsem věděl, jak je potřeba mladým umělcům pomáhat. My jsme začínali s kvartetem koncertní kariéru v roce 1945, kdy byla situace o dost horší, ale bez pomoci nadšenců bychom se do povědomí publika nedostali. Kromě toho je pro české umělce důležité, aby měli možnost kontaktů se zahraničními interprety a rozšířili si svůj obzor.

Jaký je podíl českých interpretů na festivalu? Je o něco vyšší. Snažíme se, aby doprovázející orchestry byly také z Čech, například každoročně s námi spolupracovala Pražská komorní filharmonie. Musí to být samozřejmě vyvážené, zároveň jsou ale rozhodující finance.

Jak probíhá výběr interpretů? Japonský výbor vybírá své umělce, v Praze se zaměřujeme především na výběr evropských umělců. Máme své spolupracovníky - například doktora Milana Škampu -, kteří sledují dění na soutěžích a dávají nám pak tipy na nadějné mladé hudebníky. S těmi se spojíme, oni nám pošlou své materiály a nahrávku. Z těch ještě vybíráme dál.

Jaké máte plány do budoucna? Rádi bychom rozšířili nabídku interpretačních kurzů a také se budeme snažit překročit časový rámec festivalu, letos by se měl tedy uskutečnit adventní koncert v Národním divadle, na němž vystoupí zase další umělci.

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.