neděle, 27. duben 2003

Fejeton Lukáše Hurníka: Osobnost

Napsal(a) 

Fejeton Lukáše Hurníka: Osobnost Fejeton Lukáše Hurníka: Osobnost
Řekněme, že osobnost je člověk, jehož jednání a postoje jsou natolik přesvědčivé, že je respektován relativně širokým okruhem lidí. Mnozí jsou ho dokonce v jeho činech ochotni následovat, protože věří v jejich smysl. Osobnosti přitahují obdivovatele, provokují konkurenty a dráždí průměrné. Karel Čapek řekl, že osobnost se buduje ze souladu i nesouladu s okolním světem.

V posledních letech se v různých médiích objevuje slovo osobnost s adjektivem známá . Zdánlivě je to bezvýznamné novinářské klišé, ale při bližším zkoumání zjistíme významný pokus. Řada skutečných osobností je mediálně zcela neznámá. Když byl nedávno přední český vědec nominován na prezidenta, psali o něm novináři jako o noname-kandidátovi! Byla to silná osobnost, nikoli "známá osobnost". Do kategorie známých osobností spadají pouze lidé mediálně úspěšní, zajímaví svým vzhledem, radikálními názory, příbuzenskými či milostnými vztahy a podobně. Samozřejmě, že i oni musí být obdařeni určitým druhem talentu, někdy i hroší kůží, a musí své profesní dráze také leccos obětovat. Od osobnosti tohoto typu se ale obvykle neočekává, že po sobě zanechá nějakou trvalejší hodnotu, neboť na to kvůli budování image obvykle nemá čas. Existují i "dvojdomé" osobnosti: houslový virtuos sklízí obdiv hudbymilovného obecenstva i respekt kolegů, poté si namotá na hlavu šátek a stane se z něho také "známá osobnost". Takové výjimečné spojení je nesmírně užitečné, pokud si umělec uvědomí, že popularita může být v jeho případě i posláním.

Ale ještě před tím, než do hudby vstoupila masmédia, byla se silnými osobnostmi potíž. Týkalo se to hlavně skladatelů. Ve 20. století povýšila individualita, originalita, jedinečnost osobnosti na jednu z nejvyšších hodnot. I kvůli tomu nevznikly žádné slohy, protože ty předpokládají "opisování" jednoho skladatele od druhého. Slohy se až do impresionismu vyvíjely tak, že ty prvky, které byly nosné, přecházely od objevitele k následovníkům, kteří je dále tříbili a zdokonalovali. Publikum mělo čas se novému hudebnímu jazyku naučit a přijmout jej. Ve 20. století, co osobnost, to vlastní vyjadřovací prostředky. Dnes se musí hudba 20. století pašovat na koncertní pódia jako kontraband.

Na obrázku Bohumila Beníčka vidíme osobnost, která na naše pódia naopak přivedla starou hudbu. V padesátých letech, kdy všude zněly jen masovky a Smetana, založil tento flétnista a dirigent soubor zaměřený na interpretaci barokních mistrů - Bacha, Vivaldiho, ale také našeho Zelenky, kterého s velkou slávou pro celý svět "objevili" Švýcaři až po dvaceti letech. V Českém rozhlase máme pětačtyřicet let staré nahrávky tohoto souboru, které nesou všechny znaky historicky poučené interpretace. Vznikly ovšem v době, kdy se žádalo, aby umění bylo především stranické a staccato bylo prohlášeno za buržoazní prvek. Uprostřed tohoto pekla působila osobnost, která ovlivnila tolik lidí a inspirovala tolik následovníků, že z hodnot jí vytvořených těžíme dodnes.

Vážení čtenáři, jistě víte, o kom je tu řeč. Napište nám jméno umělecké osobnosti zachycené na fotografii a připojte název souboru, který je s ní spojen. Deset správných odpovědí odměníme cédéčky a dárky od stanice Český rozhlas 3 - Vltava.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.