sobota, 25. prosinec 2010

Eliahu Inbal - můj nástupce by měl být Čech

Napsal(a) 

Eliahu Inbal - můj nástupce by měl být Čech, foto Zdeněk Chrapek Eliahu Inbal - můj nástupce by měl být Čechfoto: Zdeněk Chrapek

Eliahu Inbal má za sebou kariéru hodnou úcty. Na jejím sklonku byl bývalým vedením České filharmonie vyzván, aby tři roky řídil náš nejznámější orchestr. Jeho pozice šéfdirigenta však není bez problémů a vztah s generálním ředitelem Vladimírem Darjaninem prý není zrovna ideální.

Můžete zavzpomínat, kdy jste se setkal s českou hudbou poprvé? Setkal jsem se s ní díky Rafaelu Kubelíkovi a Georgu Soltimu.

Co je podle vás na ní nejtypičtější? Myslím, že nejspecifičtější jsou muzikanti. Muzikantství českých hudebníků je trochu jiné než Francouzů nebo ostatních. U všech českých interpretů je něco specifického. Vezměte houslistu Jana Kubelíka a porovnejte ho s ostatními. Je to zemitější, víc muzikantské.

Loni v září jste se ujal šéfdirigentské taktovky, jak se vám daří se s filharmoniky sbližovat? Učí se mě znát, protože mám vysoké nároky. Nejsem typ dirigenta, který říká: „Ó, to je skvělé, děkuji!“ Chci neustále více a více přesnosti, více frází a barevnosti. Takže si na to musí zvyknout. A tak mne postupně poznávají, ale byl jsem takový už předtím, než jsem přišel, takže to pro ně patrně není žádné překvapení. Myslím, že skvělý orchestr by měl pracovat usilovně a neustále, aby se kontinuálně zdokonaloval. Protože pokud se nezdokonaluje, není to nejlepší orchestr. Nestačí mít jen velké jméno a postavit ho před orchestr. Velké jméno je velké jméno, to je v pořádku, ale jestli neví, jak s orchestrem pracovat, jak ho zlepšit, pak úroveň klesne. Je nemožné udržet si stejnou úroveň, když se na tom nepracuje. Proto nejsem dirigent, se kterým je snadné vyjít a nikdy jím nebudu.

Jaké jsou podle vás kvality České filharmonie? Už jsem něco zmínil – zemité, opravdové muzikantství, dále je to velice intuitivní a spontánní hra, sytý a skvělý zvuk. Každý orchestr, který jsem dirigoval, měl jisté kvality, ale možná méně jiných kvalit. Například francouzské orchestry – mají dobrý rytmus a barvu zvuku, ale nemají druh muzikantství jako Češi. Každý orchestr musí něco zlepšit, mají něco a něco jiného musí vzít jinde.

Česká filharmonie má ale pověst konfliktního orchestru... Ano, slyšel jsem o tom, byl to konflikt mezi odbory a vedením ohledně autorských práv. Ať je to cokoliv, netýká se mě to. Když mám před sebou orchestr, tak pracuji na programu. Také chtějí co nejlepší výsledek – mezi mnou a jimi není žádný rozdíl. Chceme být na koncert co nejlépe připravení. Takže jsme vždy synchronizovaní.

Co byste rád zlepšil v orchestru po stránce instrumentální? Každý skvělý český orchestr, včetně České filharmonie, má zvláštní kvality a oblasti, ve kterých se může zlepšovat. U Berlínské nebo ostatních výborných filharmonií je to stejné. Musím dohlédnout na to, aby všechny části byly v rovnováze; zvuk, styl, rytmus, intonace, virtuozita, frázování a česká identita.

Během této sezony máte s Českou filharmonií šest programů. V lednu vás čeká intenzivní spolupráce na Bruchově Houslovém koncertu i Brucknerově Sedmé symfonii. Jsou vám bližší velké symfonické partitury romantického období? Mám rád všechnu dobrou hudbu. Dobrý symfonický orchestr potřebuje repertoár velkého orchestru jako hlavní náplň. Například by nemělo smysl soustředit se na barokní hudbu s velkým orchestrem.

Již několikrát jste prohlásil, že se chcete soustředit více na českou hudbu... Ano, je blízká orchestru, jeho zvuku a tradici. Česká hudba je tak bohatá!

Jaký je váš vztah s ředitelem Vladimirem Darjaninem? Našli jsme společnou řeč. Možná nejsme kamarádi, ale víme, jak spolu pracovat. Pan Darjanin má svoje nápady a já mu mohu pomoci, problém s tím nemám. Je více řídící typ, pan Riedlbauch byl spíše muzikant. Chce okamžitě mít orchestr v Salcburku a podobně. Dirigoval jsem tam dvacet, dvacet pět orchestrů, hrát v Salcburku neznamená nic. Pro něho to znamená hodně, ale mým zaměstnáním je zlepšovat orchestr. Pokud to manažer prodá ostatním, je to dobře. Ale nemyslím, že Česká filharmonie se musí identifikovat odchodem do Salcburku. To není, co potřebujeme. Co potřebujeme, je propojení orchestru jako hudebníků, jako celku tvořícího hudbu. Pokud se toto zlepší, bude to velmi důležité.

Co podle vás tedy orchestr potřebuje nejvíce? Více peněz. Je to opravdu skvělý orchestr a finanční odměna, kterou dostávají, nemá srovnání s žádným jiným orchestrem v Evropě. Ano, nemají dost peněz na to, aby se soustředili pouze na svoje zaměstnání v rámci orchestru. Měli by se dostat na nějakou základní úroveň, což znamená dostávat více než dvakrát víc než je výše jejich současného příjmu.

Jste šéfdirigentem v La Fenice a Metropolitního orchestru v Tokyu, jak to všechno zvládáte? V Japonsku tolik nejsem, možná dvakrát za rok na tři či čtyři týdny, opravdu ne často. V Japonsku jsou skvělé orchestry, velice disciplinované, nadšené a rozumné. Děláme výborné koncerty. Kdykoliv tam jsem, jsem velmi šťastný. Být v La Fenice je dobrodružství, Itálie je moje hobby. Je tam naprostý chaos, stávky, odbory, ale skvělá hudba.

Jaký máte názor na nahrávací aktivity České filharmonie? Octavia Records by rádi nahrávali všechny mé koncerty, ale v nedávné minulosti zde byly problémy s autorskými právy. Druhým problémem je, že pan Darjanin by chtěl spolupracovat s Deutsche Grammophon. OK, může s DG udělat jednu, dvě nahrávky, ale s Octavií můžeme těch nahrávek udělat dvacet i více. Víte, já osobně mám již tři sta CD, nahrál jsem celý repertoár. Myslím, že nahrávky jsou pro orchestr, protože to je, mimo jiné, i dodatečný příjem, který si zaslouží.

Jak připravujete repertoár na další sezonu? A spolupracujete při jeho přípravě s panem Darjaninem? O programu na sezonu 2010/2011 jsme již mluvili, tuto a další sezonu to bude Mahlerův cyklus, budu jej dirigovat spolu s dalšími kolegy. V této sezoně bude můj hlavní důraz na české hudbě.

Najdete si následovníka? Myslím, že bych mohl připravit mladého českého dirigenta. V minulosti bylo několik mladých dirigentů, kteří se vyvíjeli s Českou filharmonií, s její identitou. Když se podíváte na posledních několik let, proběhlo mnoho změn a to je obrovská škoda. Myslím, že můj nástupce by měl být z České republiky. Protože česká kultura je specifická a jazyk je specifický. Ale já o volbě nového šéfa orchestru nerozhoduji.

(překlad Petra Nádvorníková)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.