neděle, 12. březen 2006

Dvakrát Moravský podzim

Napsal(a) 

Již před zahájením 40. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno - Moravský podzim, jenž letos nesl tematický název Hlas lidu - Vox populi , bylo jasné, že večer Varšavské filharmonie by měl být jedním z vrcholů v celkové nabídce dvaceti koncertů od 21. 9. do 8. 10. Téměř zaplněné hlediště Janáčkova divadla přivítalo 5. 10. polské těleso, které řídil dirigent Antoni Wit , laureát Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana v Berlíně (1971) a z posledních ocenění také držitel "Diamantové taktovky" Polského rozhlasu (1998). Se sólistou Lukášem Vondráčkem zahájili večer Čajkovského Klavírním koncertem č. 1 b moll , jenž v moravské metropoli zazněl naposledy před pěti lety v interpretaci Jana Simona a Státní filharmonie Brno za řízení Leoše Svárovského. Vondráček ve svých osmnácti letech přistoupil k jednomu z nejdelších a nejnáročnějších klavírních koncertů s maximem energie, kterou v rámci výstavby celku kompozice přes čtyřicet minut obdivuhodně na svůj věk zúročil. Jeho pojetí tentokrát charakterizovala razantní až tvrdá úhozová kultura, efektní pedalizace, bravurní virtuózní technika, spontánní muzikalita. Očekávaný romantický lyrismus a patos, zpěvné melodické kantilény byly nahrazeny naléhavostí výkladu s ne příliš velkým dynamickým rozpětím. Temperamentní souhře s orchestrem, jenž disponoval sice skvělými hráči, ale v malých nástrojových skupinkách nezněl vždy čistě, dominovala nebývalá výrazová prudkost a inspirativně stimulující svár tělesa se suverénním výkonem sólisty.

Závěrečný koncert Moravského podzimu se konal v Janáčkově divadle. V sobotu 8. 10. zde hostoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu . Koncertní program se nesl v duchu idejí slovanské vzájemnosti. Zahájila jej idylicky laděná Dvořákova Slovanská rapsodie č. 1 D dur op. 45/1 , kterou SOČR zahrál za řízení dirigenta Leoše Svárovského jemně, živě a s patetickými konturami. Rozsáhlé dílo Sergeje Rachmaninova Zvony , poema op. 35 pro soprán, tenor, baryton, smíšený sbor a orchestr na slova Edgara Allana Poea, je skladbou pochmurné atmosféry instrumentované v každé větě se symbolickými asociacemi výskytu zvonů na životní cestě člověka - zvony na saních, ke svatbě, na poplach a zvony pohřební. Orchestru se podařilo je úspěšně vystihnout. Český filharmonický sbor Brno podal intonačně jistý, srozumitelný výkon, modelující poutavě básnické obrazy. Hlas tenoristy Richarda Samka se v první větě bohužel ztrácel, i když po výrazové stránce podal umělec dobrý výkon. Sopranistka Tatina Teslia ve druhé větě upoutala neselhávající technikou a respektem stylu, barytonista Igor Gavrilov ve čtvrté větě dosáhl nejzdařilejšího výkonu ze všech sólistů, technicky uspokojivý s působivě členitým spektrem lyrických a dramatických poloh. Koncert, který se konal pod záštitou Evropské asociace festivalů, jejíž zasedání za účasti ředitelů evropských festivalů, významných hostů a delegátů se letos uskutečnilo v Brně ve dnech 6. - 9. 10., byl tradičně zakončen Sinfoniettou Leoše Janáčka. Stěžejním dílem večera se ovšem stal pečlivě nastudovaný Rachmaninov.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.