čtvrtek, 12. únor 2004

Dobročinnost

Napsal(a) 

Stejně jako obchodníci z důvodu většího zisku posunují tak zvané předvánoční období před vlastní začátek očekávání příchodu Božího dítěte - adventu - do nitra listopadové šedi, tak bobtná období na odiv veřejnosti prezentovaných charitativních koncertů, veselic, V.I.P. session. Činit dobro je nesporně věc bohulibá, hodná chvály, nemělo by se však zapomínat, že agatomanie nebo-li posedlost po ctnostném konání dobra může uvádět svou obřadností, velkodušným altruismem obdarovaného až do rozpaků. Mám pocit, že se jedná často i o kalkul, kdy pod pláštěm dobročinnosti se jedná o zviditelnění jednotlivce či firmy. Na takový charitativní koncert si pozve hudební hvězda, banka, obchodní řetězec, velká firma současné či budoucí obchodní, finanční, politické přátele; blesky fotoaparátů, televizní kamery a notesy novinářů zachytí okamžiky štěstí obdarovaných, kteří právě dostali od firmy s miliardovým obratem 100 tisíc a po skončení koncertu se všichni, poplácávající se po ramenou a ujišťující se o ohromném úspěchu a velkolepém zážitku, odeberou do přilehlých prostor na raut, který má velmi často několikanásobnou hodnotu než onen šek. Dobročinné, benefiční, charitativní koncerty jsou prostě přečasto též jiným druhem sofistikované reklamy.

První adentní neděli jsem se zúčastnil také jednoho benefičního koncertu. Měl jako ostatní svoje příjemné chvíle i chvíle k agatomanskému zamyšlení. Jednalo se o koncert Gabriely Demeterové a Pavla Steidla, skvělých a nepochybně lidsky citlivých umělců. Chtěli pomoci nadaci Plaváček manželů Jakubiskových a fouknout Vítr do plachet lidičkám z dětských domovů, kteří nemají tolik štěstí jako děti z normálních rodin. Foukali seč mohli, leč celebrity si z toho stejně udělali hlavně společenský večer. Zarazil jsem se už při příchodu žvýkajícího šéfa ODS, který se kradmo díval, kdo všechno se dívá na něj. Možná i proto rychle žvýkací pryž rychle odstranil. Hvězdnost se pak v přímé úměře zvyšovala četností celebrit od komorního šéfa českých doktorů až po elegantního italského herce Franka Nera. Korporativně se pak snažili za účasti fotografů alespoň si stisknout ruku s manželkou stávajícího prezidenta Livií Klausovou. V tu chvíli moc o samotný koncert a jeho smysl nešlo. Nakonec však svorně a snad i upřímně zatleskali oběma umělcům i jejich romským hostům.

Nemám nic proti lidem, kteří chtějí obdarovat potřebné, i když je mi anonymní obdarování a pomoc, jak to například dělají společenství typu Adra nebo tisíce drobných dárců, sympatičtější, ale v případě mediálně a billboardy zviditelněných koncertech všeho typu, jež mají svým výstupem většinou naštěstí i nějaký dobročinný význam, by se mělo říci na rovinu, že nejde jenom o oficiózní pomoc lidem v nouzi, ale také o naplnění propagačních a marketingových tužeb pořadatelů a ukojení touhy po zviditelnění jejich celebritních hostů.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.