úterý, 9. srpen 2011

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4

Napsal(a) 

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4

Novověk

Renesance

1503 – Michelangelo Buonarotti vytváří sochu Davida , Mikuláš Koperník získává ve Ferraře doktorát práv a teologie

1506 – objev sousoší Laokoona má obrovský vliv na rozmach renesančního umění

1507 – † Cesare Borgia, považovaný za prototyp renesančního ctižádostivce moci, nelegitimní syn papeže Alexandra VI., jeho sestra Lucrezia vešla do dějin jako travička

1509 – Jindřich VIII. se stává králem Anglie

1512 – Michelangelo dokončuje nástropní fresky v Sixtinské kapli; Václav Philomat vydává ve Vídni příručku Musicorum libri quatuor

1517 – † Heinrich Isaak, jeho nástupcem ve funkci dvorního skladatele na německém dvoře se stává Ludwig Senfl

1519 – římsko-německým císařem se stává Karel V.; † Leonardo da Vinci

1520 – Martin Luther zveřejňuje reformační spisy Křesťanské šlechtě německého národa , O svobodě křesťanů , O babylonském zajetí církve ; 1522 vychází jeho německý překlad Nového zákona , 1524 vydává spolu s Johannem Waltherem první protestantskou sbírku vícehlasého chorálu, 1545 poslední autorizovanou verzi

1521 – † Josquin Des Prez

1524 – počátek selských válek

1525 – se narodil Giovanni Pierluigi da Palestrina († 1594)

1526 – českým králem se stává Ferdinand I. Habsburský; Habsburkové zůstanou na českém trůnu až do vyhlášení Československa 1918

1529 – 1. turecké obležení Vídně

1532 – nar. Orlando di Lasso, od 1556 kapelník v Mnichově, 1560 1. kapelník († 1594)

1533 – ruským vládcem se stává Ivan IV. Hrozný, 1547 přijímá jako první titul car (do 1584)

1541 – zavražděn dobyvatel Peru Francisco Pizzaro; Španělé vyvracejí říši Mayů v Yukatánu; John Knox prosazuje ve Skotsku kalvinismus

1545 – zahájení Tridentského koncilu (do 1563 )

1547 – Glareanus: Dodekachordon , hudebně teoretický spis; Michelangelo přebírá vedení stavby chrámu sv. Petra v Římě

1548 – na Pražském hradě působí kapela správce českého království arcivévody Ferdinanda (Tyrolského)

1552 – na zámku v Českém Krumlově začíná působit rožmberská kapela, jedna z prvních šlechtických kapel na našem území mimo hlavní centrum; dochovaný inventář nástrojů je dokladem dobové instrumentální praxe

1555 – Palestrina: Missa papae Marcelli , působí jako kapelník v různých chrámech, naposled v chrámu sv. Petra v Římě; složil celkem přes sto mší a tři sta motet; dílo Palestrinovo a Lassovo znamená vrchol umění renesanční vokální polyfonie

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4
1558 – Giuseppe Zarlino: Institutioni harmoniche (definice durové a mollové tóniny); Jan Blahoslav: Musica , první dochovaná učebnice hudby v češtině

1559 – † Clément Janequin, skladatel francouzských motetů Sacrae cantiones

1562 – † Adrian Willaert, od 1527 kapelník v chrámu sv. Marka v Benátkách (vícehlasý madrigal)

1564 – nar. William Shakespeare († 1616); nar. Kryštof Harant z Polžic, Bezdružic a na Pecce, diplomat, cestovatel a skladatel

1565 – † Cyprian der Rore (první chromatické madrigaly)

1564 – † Jan Kalvín, švýcarský církevní reformátor

1571 – Andrea Gabrieli: Canzoni alla francese (varhanní skladby)

1570–1580 – rozkvět francouzského vícehlasého šansonu; rozkvět benátského hudebního stylu (Giovanni Gabrieli)

1576 – † Hans Sachs, básník, dramatik, skladatel a vůdčí postava norimberských meistersingrů

1583 – císař Rudolf II. přenesl dvorní rezidenci do Prahy; hudebníci jeho kapely určovali úroveň hudební Prahy; kapela patřila k největším v tehdejší Evropě; národnostně ji tvořili především Nizozemci a Italové, nalezne se i několik českých jmen; v rudolfinské kapele působili Philipp de Monte, Jacob Regnart, Carl Luython, Francesco Sales aj.; území Českého království lze nazvat evropskou kulturní křižovatkou

1585 – Katolická liga pod vedením Jindřicha III. vede ve Francii válku proti hugenotům; po pobytu na Moravě přichází do Prahy Jakob Handl-Gallus (1551? – – 1591), rodák z Kraňska (Slovinsko), v letech 1586 – 1591 vychází v Praze jeho nejvýznamnější dílo, čtyřdílné Opus musicum

1592 – nar. Jan Ámos Komenský (Comenius)

16. století – v Čechách a na Moravě se ustavují instituce městských trubačů; stav a repertoár provozované chrámové hudby v Čechách a na Moravě dokládají kancionály (Kutnohorský, Čáslavský, Franusův z Hradce Králové, Šamotulský, Ivančický, Speciálník královéhradecký atd.); nejstaršími notovanými kancionály jsou německý bratrský Michaela Weisse a český bratrský Rohův kancionál); čeští skladatelé vícehlasé chrámové hudby Jiří Rychnovský, Pavel Spongopeus Jistebnický, Ondřej Chrysoponus Jevíčský, Jan Trajan Turnovský aj.

Anglie na přelomu 16. a 17. století

Kulturní rozkvět za vlády královny Alžběty I. je spojován především s dramatickou tvorbou Williama Shakespeara (1564 – – 1616); anglická hudba stojí pod evropským vlivem (Itálie, Nizozemí, Španělsko, Francie); rozkvět tvorby anglických virginalistů; zachována ve sbírce Fitzwilliam Virginal Book (preludia, dvorské tance, fantazie, programní skladby, variace aj.)

1587 – královna Alžběta nechává popravit Marii Stuartovnu

1597 – John Dowland: Songes or Ayres (vícehlasé písně s loutnou); další představitelé anglické hudby: John Bull, William Byrd, Orlando Gibbons, Thomas Morley, Thomas Weelkes, John Wilby

Přechod od renesance k baroku a rané baroko

Koncem 16. století se rozvíjí doprovázená monodie (melodická linka s doprovodem na akordickém základě). Má svůj podíl na vývoji opery a rozvoji koncertantní nástrojové hry. Barokní epocha zůstává obdobím vícehlasé hudby (polyfonie) a skladebné techniky založené na lineárním vedení hlasů „nota proti notě“ (kontrapunktu). Výchozím elementem harmonického myšlení se však stává trojzvuk. Pro základní

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4
nepřerušovanou basovou linii (basso continuo, basso generale, generálbas) se užíval zkratkovitý zápis (číslovaný bas). Kolem roku 1600 se ustaluje vnímání hudebního metra (sudého, lichého) na základě rozložení přízvučných a nepřízvučných dob. Namísto hudebního myšlení sledujícího horizontální linii (jednotlivé hlasy) se prosazuje linie vertikální (proměnlivé rytmické hudnoty v rámci stabilní metrické jednotky – taktu).

konec 16. stoletíItálie : v domě hraběte Bardiho ve Florencii se schází kroužek zájemců o oživení antického dramatického umění (Camerata Fiorentina – Florentská camerata ); členem cameraty je Vincenzo Galilei (otec astronoma Galiea Galileiho); jeho spis Dialogo della musica antica e della moderna je kritikou překomplikované nizozemské polyfonie; z mylných teoretických představ cameraty o řeckém divadle se zrodila opera

1590 – Vincenzo Galilei: Zpěv hraběte Ugolina , první pokus o monodii s instrumentálním doprovodem, který se stane základním prvkem vývoje opery

1597 – Orazio Vecchi: L‘ Amfiparnasso , madrigalová komedie

1598 – ruským carem se stává Boris Godunov († 1605); Tycho de Brahe zveřejňuje výsledky svých astronomických pozorování; † 1601 v Praze, po jeho smrti se císařským astrologem stává Jan Kepler

asi 1598 – první dochovaná opera Dafne (text Ottavio Rinuccini podle Ovidiových Proměn , hudba Jacopo Peri)

1600 – † houslař Andrea Amati; v Římě byl jako kacíř upálen Giordano Bruno; nový hudebně-dramatický druh se stane předmětem soutěžení: Giulio Caccini i Jacopo Peri komponují operu Euridice , Emilio di Cavallieri se pokouší přenést recitativní styl na alegorické postavy a stává se předchůdcem kompozice oratoria: Rappresentazione di anima et di corpo (Rozhovor duše s tělem)

1607 – Claudio Monteverdi (1567 – 1643) od roku 1613 kapelník chrámu sv. Marka v Benátkách, je první velkou postavou operních dějin: L’Orfeo (nejstarší dochovaná opera v partituře), 1608 L’Arianna (dochováno pouze „Lamento d’Arianna“/„Nářek Ariadny“); z dalších děl jsou dodnes dochovány a inscenovány především Il ritorno d’Ulisse in patria (Návrat Odysseův, 1640) a L’incoronazione di Poppea (Korunovace Poppey, 1642); v rané opeře se uplatňují recitativo secco (suchý recitativ, doprovázený pouze continuem), recitativo accompagnato (doprovázený orchestrem), ariosa a árie; obligátní základ početně malého orchestru tvořily smyčce, jako nástroj continua a k doprovodu secco recitativů se používalo cembalo

1615 – 1620 – Michael Praetorius: Syntagma musicum , třídílná hudební encyklopedie

1616 – Galileo Galilei se zříká Koperníkova učení

České země

kolem 1600 – nar. Adam Michna z Otradovic; jeho sbírky duchovních zpěvů Česká mariánská muzyka , Svatoroční muzykaLoutna česká reprezentují tvorbu domácího baroka, jeho koleda „Chtíc, aby spal“ zlidověla

1609 – majestát Rudolfa II. zajišťuje náboženskou svobodu protestantům

1612 – císařem se stává Matyáš, císařská kapela odchází do Vídně

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4
1618 – 2. pražská defenestrace, stavovské povstání, začátek třicetileté války

1619 – císař Ferdinand II., Čechy volí „zimního krále“ Fridricha Falckého

„[...] Král nemá s žádným jezovitem, s cizími poselstvími neb radami o věci, země této se dotýkající se raditi, ani také žádných cizozemcův k předním úřadům, radám neb jiným expedicím, též k městským, konšelským nebo jiným úřadům potřebovati. [...] Též všeliká duchovenství, kostelové a klášterové s příslušenstvím jich, kteříž nyní na díle pusti a na díle k školám a jiným službám božích evangelitských obraceny jsou, mají v rukou, moci a užívání stavův evangelitských nyní i na časy budoucí zůstávati. [...] Osoby pod obojí nemají v žádném městě a místě ve všech sjednocených zemích s úřadu, též měšťanství a mistrovství nebo řemesla pro náboženství ssazovány, ale obojího náboženství lidem rovní obchodové, živnosti a handle svobodně připuštěni býti. [...] Také nemá král té moci míti, které z sjednocených zemí jakou pevnost bez povolení země stavěti. [...]“ [Konfederace nekatolických stavů českých, moravských, hornoslezských, horno- a dolnolužických proti Ferdinandu II. má celkem 100 artikulí]

1620 – porážka stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře

1621 – poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí; mezi nimi diplomat a skladatel Kryštof Harant

1628 – Komenský opouští po několika letech skrývání vlast; jeho výchovně zaměřené spisy (Didactica magna , Janua linguarum reserata , Schola ludus , Orbis sensualium pictus aj.) platí dodnes za základy moderní pedagogiky

kolem 1640 – narodil se Pavel Josef Vejvanovský, skladatel a od roku 1670 člen olomoucké kapely biskupa Liechtensteina-Kastelkorna

Historičtí hrdinové a dějinné události jako inspirace pro skladatele

Gaetano Donizetti: Anna Bolena , premiéra 26. prosince 1830 Milán

Gaetano Donizetti: Lucrezia Borgia , premiéra 26. prosince 1833 Milán

Gaetano Donizetti: Maria Stuarda , premiéra 30. prosince 1835 Milán

Giacomo Meyerbeer: Les Huguenots (Hugenoti) , opera, premiéra 12. 2. 1836 Paříž

Albert Lortzing: Hans Sachs , opera, premiéra 23. června 1840 Lipsko

Giuseppe Verdi: Don Carlos , opera podle dramatu Friedricha Schillera, premiéra 11. 3. 1867 Paříž

Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov , opera podle veršované kroniky Alexandra Sergejeviče Puškina, premiéra 27. 1. (8. 2.) 1874 Sankt Peterburg, dirigent Eduard Nápravník

Antonín Dvořák: Dimitrij , premiéra 8. října 1882 Praha (2. verze 1894)

Hans Pfitzner: Palestrina , opera, premiéra 12. 6. 1917 Mnichov

Josef Bohuslav Foerster: Z posledních modliteb Komenského (1920)

Ernst Křenek: Karl V ., opera, premiéra 1. verze 22. 6. 1938 Nové německé divadlo Praha, dirigent Karl Rankl (2. verze 11. 5. 1958 Düsseldorf)

Otmar Mácha: Odkaz Jana Amose Komenského , oratorium (1955)

Paul Hindemith: Die Harmonie der Welt (Harmonie světa), symfonická trilogie: Musica instrumentalis , Musica humana , Musica mundana (premiéra 25. ledna 1952 Basilej)

Paul Hindemith: Harmonie der Welt , opera, premiéra 11. 8. 1957 Mnichov

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.