sobota, 11. květen 2013

Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25

Napsal(a) 

Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25 Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25

1971 – v březnu vydáno Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ ; XIV. sjezd KSČ schválil „opatření ke konsolidaci“, generálním tajemníkem zvolen Gustáv Husák; Hudební mládež ČR obnovila svou činnost jako zařízení Ministerstva kultury ČSR, předsedou výboru František Kovaříček; 15. 6. ve Štrasburku premiéra 8. symfonie Antifony Miloslava Kabeláče, skladateli není umožněn výjezd; k nejoblíbenějším kapelám patří Orchestr Gustava Broma , Taneční a Jazzový orchestr Čs. rozhlasu (TOČR, JOČR ), Orchestr Václava Hybše ; 16. 6. v Brně premiéra opery Bohuslava Martinů Tři přání ; 25. 4. v Hamburku premiéra „parodistické opery bez orchestru“ Staatstheater Mauricia Kagela; 16. 5. premiéra televizní opery Benjamina Brittena Owen Wingrave (BBC); 23. 5. ve Vídni premiéra opery Gottfrieda von Einem Návštěva staré dámy ; 5. 6. v Berlíně uvádí Karlheinz Stockhausen Sternklang , „hudbu k přípravě na příchod bytostí z jiných planet“ pro pět hudebních skupin; 8. 9. ve Washingtonu premiéra Mass Leonarda Bernsteina; 12. 10. v New Yorku premiéra rockové opery Andrew Lloyda Webbera Jesus Chris Superstar (film 1973); v hitparádě populární hudby na předních místech Rita Pavone, Mireille Mathieu; Elvis Presley vyznamenán Cenou Binga Crosbyho; John McLaughlin zakládá Mahavishnu Orchestra , jeho členem je Jan Hammer ml.; film Šumař na střeše podle muzikálu Jerryho Bocka a Sheldona Harnicka; zemřeli: 18. 1. klavírista František Maxián, 26. 2. skladatel Josef Berg, 6. 4. Igor Stravinskij, 5. 5. Josef Stanislav, 30. 5. Marcel Dupré, 3. 7. Jim Morrison, 6. 7. Louis Armstrong; 30. 10. Osvald Chlubna

„Rezoluce dubnového pléna sice varovala před nebezpečím živelnosti polednového vývoje, avšak základní otázky — jednota a akceschopnost strany, odhalení pravicového nebezpečí, jakož i vyhlášení rozhodného boje proti němu — zůstaly nevyřešeny. Akční program schválený dubnovým plénem už odrážel vystupňovanou rozvratnou činnost pravice ve straně. Obsahuje nemarxistické formulace o úloze strany a státu i socialistické společnosti, o tzv. partnerském pojetí Národní fronty, o řízení ekonomiky a kultury a další teze oportunistické a revizionistické povahy. Je dokumentem, který v teoretické, politické a organizační oblasti je značným krokem zpět v porovnání s obdobnými stranickými dokumenty programového charakteru přijatými stranou v minulosti. Ústřední výbor proto považuje Akční program za nesprávný a neplatný dokument, z něhož nelze vycházet v teoretické činnosti i praktické politice strany. [...] Závažné problémy a krizové jevy v ideologické oblasti, které vznikaly a narůstaly v naší společnosti již delší dobu, vyústily po lednu 1968 v překrucování, v popírání a posléze i v příkré odmítání základních principů marxisticko-leninského světového názoru ve filozofii, v sociologii, v historii, v ekonomii, v oblasti státu, práva a výstavby strany i v kultuře a umění, kde všude docházelo k přímé kapitulaci před buržoazní ideologií. Ideologický zápas přerostl v přímý boj o moc, do něhož pravice v plné míře zapojila sdělovací prostředky.“ (Z Poučení z krizového vývoje)

Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25 Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25

1972 – při letních OH v Mnichově teroristický útok na izraelské sportovce; 17. 2. v České filharmonii posmrtná premiéra 6. symfonie Rozloučení se životem Karla Boleslava Jiráka; 8. 1. v Moskvě premiéra 15. symfonie Dmitrije Šostakoviče; 28. 1. uvedena v Atlantě poprvé scénicky opera Scotta Joplina Treemonisha ; 18. 3. rozhlasová premiéra opery-oratoria Daria Milhauda Saint Louis, Roi de France (RAI, scénicky 14. 4. v Rio de Janeiru); 21. 9. premiéra 3. symfonie Arvo Pärta v Talinu; filmová verze Kabaretu Johna Kandera a Freda Ebba s Lizou Minnelli a Michaelem Yorkem; bluerock reprezentuje Eric Clapton; založena švédská skupina ABBA ; filmy Luchina Viscontiho Ludvík II ., Andrzeje Vajdy Svatba , Šakal Freda Zinnemanna podle Fredericka Forsytha; zemřeli: 1. 1. Maurice Chevalier, 27. 1. Mahalia Jackson; 30. 1. v Chicagu Karel Boleslav Jirák, 22. 7. Pavel Bořkovec; 29. 8. René Leibowitz; 12. 11. v Hollywoodu Rudolf Friml; 21 11. Karel Hába

1973 – Český hudební fond, Svaz československých skladatelů a Pragokoncert uvedly v život prémiový systém pro Kruhy přátel hudby; 9. 5. zahájila Československá televize barevné vysílání, začala vysílat seriál Třicet případů majora Zemana (režie Jiří Sequens, hudba Zdeněk Liška); 25. 10. v Chicagu premiéra Koncertu pro housle Bohuslava Martinů; 27. 3. v Drážďanech premiéra opery Udo Zimmermanna Levinův mlýn ; 5. 6. v Lisabonu premiéra Krzysztofa Pendereckého Canticum Canticorum Salamonis ; 16. 6. v Snape premiéra opery Smrt v Benátkách Benjamina Brittena; 22. 6. ve Varšavě premiéra Symfonie č. 2 „Koperník“ Henryka Góreckého; 20. 8. v Salcburku premiéra opery Carla Orffa De Temporum Fine Comoedia ; 7. 12. premiéra Music for Pieces of Wood Steva Reicha v New Yorku; na Západě vychází Solženicynovo Souostroví GULAG ; nestárnoucí Ray Charles se drží 8 týdnů na americkém žebříčku s albem Come Live With Me ; zemřeli: 11. 1. Rudolf Kubín; 18. 2. Ada Nordenová; 19. 2. havarovalo při přistání v Ruzyni letadlo s kapelou Evy Pilarové, přežil jediný člen; 19. 2. Joseph Szigeti, 8. 4. Pablo Picasso, 26. 6. John Cranko; 3. 7. Karel Ančerl; 6. 7. Otto Klemperer; 22. 7. Alexander Mosolov; 1. 8. Gian Francesco Malipiero; 24. 8. Sláva Vorlová; 19. 9. Mary Wigman, 23. 9. Pablo Neruda, 9. 10. Jiří Štaidl; 16. 10. Gene Krupa; 22. 10. Pablo Casals; 13. 11. Bruno Maderna, 18. 11. Alois Hába; 12. 12. Emil Leichner st.

1974 – organizace UNESCO vyhlásila Rok české hudby; umělecké svazy spisovatelů, výtvarných, dramatických umělců, skladatelů a koncertních umělců vydaly prohlášení Za nové tvůrčí činy socialistického umění ; Solženicyn vypovězen ze SSSR; básník a zpěvák Bulat Okudžava protestuje proti bezpráví na sovětských spisovatelích; 4. 4. v Národním divadle v Praze premiéra opery Ján Cikkera Coriolanus ; 16. 2. v Berlíně premiéra opery Paula Dessaua Einstein ; 8. 3. premiéra televizní opery s využitím elektronické hudby Ernsta Křenka Lahvová pošta z ráje (ORF), v New Yorku muzikálová verze Bernsteinova Candida; 16. 5. v New Yorku premiéra baletu Leonarda Bernsteina Dybbuk ; 15. 11. v Petrohradě premiéra 15. smyčcového kvartetu Dmitrije Šostakoviče; zemřeli: 24. 5. Duke Ellington; 22. 6. Darius Milhaud; 24. 10. David Oistrach; 9. 11. Egon Wellesz; 21. 11. Frank Martin; 30. 12. Hanuš Thein

1975 – v květnu odstoupil Ludvík Svoboda, prezidentem zvolen Gustáv Husák; helsinská konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; ukončení války ve Vietnamu; 7. 4. v brněnském Divadle Na provázku premiéra Balady pro banditu Milana Uhdeho a Miloše Štědroně (film 1980); v ČT seriál Jaroslava Dietla Nejmladší z rodu Hamrů (režie Evžen Sokolovský, hudba Zdeněk Liška); od souboru Chorea bohemica se odštěpuje samostatná Musica bohemica s vedoucím Jaroslavem Krčkem; v populární hudbě vedou Karel Gott, Eva Pilarová, Wademar Matuška, Hana Zagorová, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Naďa Urbánková, v beatu a rocku Olympic , Modrý efekt (bývalý Blue Effect, který se musel přejmenovat stejně jako další kapely s cizojazyčnými názvy) aj., Oldřich Říha zakládá Katapult ; 8. 3. v Detroitu premiéra „improvizace pro přírodní materiály“ Child of Tree Johna Cage; 16. 12. v Amsterdamu premiéra opery Viktora Ullmanna Císař z Atlantidy (v úpravě Kerryho Woodwarda); hledání, hodnocení a oživování děl obětí 2. světové války a holocaustu, tzv. „terezínských autorů“ ap.; Jiří Kylián se stává šéfem Nederlands Dans Theater; Nicolaus Harnoncourt a Jean-Pierre Ponelle zahajují v curyšské opeře Monteverdiho cyklus; Ingmar Bergman natočil Kouzelnou flétnu ; založena punková kapela Sex Pistols ; zemřeli: 19. 2. Luigi Dallapiccola; 12. 4. Josephine Baker, 27. 6. Robert Stolz, 9. 8. Dmitrij Šostakovič, 25. 9. Ilona Štěpánová-Kurzová; 8. 10. Walter Felsenstein

1976 – předsedou nové federální vlády zvolen Lubomír Štrougal; 17. 3. The Plastic People of the Universe pořádají (oficiálně nepovolený) festival v Bojanovicích, následuje zatýkání a věznění; ČT vysílá seriál Jaroslava Dietla Muž na radnici (režie Evžen Sokolovský, hudba Zdeněk Liška); 24. 2. ve Philadelphii premiéra muzikálu 1600 Pennsylvania Avenue Leonarda Bernsteina a A. J. Lernera; 2. 5. v Curychu oslavy 70. narozenin Paula Sachera, skladbami přispělo 12 skladadelů (Fortner, Henze, Lutosławski, Dutilleux, Berio, Britten, Boulez aj.); 12. 7. v Londýně premiéra opery Wernera Henzeho We Come to the River ; 25. 7. v Avignonu premiéra opery Philipa Glasse na libreto Roberta Wilsona Einstein on the Beach ; Patrice Cheureau, Richard Peduzzi a Pierre Boulez inscenují v Bayreuthu skandálem provázený Prsten Nibelungův , zanedlouho nazývaný „Prsten století“; zemřeli: 18. 1. Friedrich Hollaender; 23. 1. Paul Robeson; 1. 4. Miroslav Ponc; 13. 7. Max Butting; 26. 8. Lotte Lehmann; 29. 8. Jimmy Reed; 4. 12. Benjamin Britten

Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25 Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25

„Svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením všech sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn; je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy [...] v oblasti duchovní a kulturní tvorby je vyloučena otevřená diskuse. Mnoho vědeckých a kulturních pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory, které současná politická moc odsuzuje.“ (Charta 77)

1977 – 1. 1. vydán první dokument Charty 77 (prvními mluvčími filozof Jan Patočka, dramatik Václav Havel a Jiří Hájek); 12. 1. otisklo Rudé právo článek „Ztroskotanci a samozvanci“; zesílené represe vůči protirežimní opozici

„Mezinárodní reakci jsou dobré jakékoli prostředky a jacíkoli spojenci. Korumpuje kohokoli, kdo se zkorumpovat dá, podplácí, skupuje, počítá i s odpadlíky a dezertéry z tábora protivníka. Verbuje emigranty, ale i různé ztroskotance žijící v socialistických zemích, ty, kteří jsou z jakýchkoliv důvodů svých třídních, reakčních zájmů, z důvodů ješitnosti či slavomamství, renegátství a notorické bezcharakternosti svolni propůjčit svá jména třeba čertu. Ve svém zavilém boji proti pokroku se mezinárodní reakce pokouší vytvořit zdání jakési široké antikomunistické fronty, do níž se snaží zavléci vedle otevřených zrádců i kolísající a dezorientované jednotlivce či skupiny, leckdy se halící do masky »levice« či »komunistů«. Snaží se často o nemožné – oživit i politické mrtvoly, a to jak v řadách emigrantů ze socialistických zemí, tak i v řadách zbytků třídních nepřátel v těchto zemích, odrodilců, až po různé kriminální a asociální živly. Jednou z forem této »dojemné« spolupráce je fabrikování všemožných pamfletů, dopisů, protestů a jiných tuctových pomluv. [...] Sem patří i nejnovější pamflet, tzv. charta 77, který skupinka lidí z řad zkrachovalé československé reakční buržoazie a také z řad zkrachovalých organizátorů kontrarevoluce 1968 na objednávku antikomunistických a sionistických centrál předala jistým západním agenturám.“ (Rudé právo, 12. ledna 1977)

Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25 Dějiny hudby pro každý den - Data a fakta 25

21. 1. shromáždění umělců a kulturních pracovníků v Národním divadle odmítlo Chartu 77 a „snahy o narušení socialismu“; řadě umělců je znemožňováno působení, zdůvodnění nejsou buď žádná, nebo naplněná bezobsažnými frázemi, pozůstatky estetiky socialistického realismu

„Ministerstvu kultury ČSR nejsou známy žádné okolnosti, jež by bránily Vašemu uplatnění jako skladatele a dirigenta. Upozornili jsme Vás na skutečnost, že díla Vašeho raného i pozdějšího období, která byla svým stylem a hudební řečí pro posluchače sdělná, měla široký ohlas. V rozhovoru jsme si ujasnili, jaké požadavky klade naše společnost na uměleckou tvorbu. [...] Nutno však konstatovat, že se [dotyčná] skladba opět nesetkala s žádoucím ohlasem, zřejmě proto, že její výrazové prostředky jsou pro posluchače málo sdělné.“ (Z odpovědi Ministerstva kultury ČSR Zbyňku Vostřákovi, 1977, cit. podle: Miroslav Pudlák: Zbyněk Vostřák. Idea a tvar v hudbě)

31. 1. Pierre Boulez otevírá v pařížském Centre Pompidou IRCAM (Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique, zakládá Ensemble InterContemporain ; 25. 2. uvedena nedokončená opera Clauda Debussyho Pád domu Usherů v New Havenu; na festivalu v Edinburghu premiéra opery They Musgrave Marie, královna skotská ; 8. 10. v Budapešti premiéra Requiem Alfreda Schnittkeho; film Horečka sobotní noci s Johnem Travoltou; zemřeli: 16. 8. Elvis Presley; 13. 9. Leopold Stokowski; 16. 9. Maria Callas; 14. 10. Bing Crosby; 25. 12. Charlie Chaplin

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.