pondělí, 8. říjen 2012

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18

Napsal(a) 

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18

Všechno, co podporuje kulturní rozvoj, je zároveň prostředkem proti válce .“ (Albert Einstein)

1931 – skladatel Josef Bohuslav Foerster zvolen prezidentem Československé akademie věd (do 1939); 17. 5. v Mnichově světová premiéra čtvrttónové opery Aloise Háby Matka (příprava nastudování Karel Ančerl, výprava František Zelenka, režie Ferdinand Pujman, dirigent Hermann Scherchen), Hába se stává předsedou spolku Přítomnost; 24. 6. na Žofíně premiéra Sinfonietty Miloslava Kabeláče a Fantazie pro orchestr s klavírem Klementa Slavického (Česká filharmonie, sólista Hans Walter Süsskind, dirigent Karel Boleslav Jirák); 11. 11. v ČF premiéra Violoncellového koncertu Josefa Bohuslava Foerstera, sólista Bohuš Heran; Mirko Očadlík začíná vydávat hudební časopis Klíč ; divadlo v Brně převedeno pod zemskou správu, ředitelem se stává Václav Jiřikovský, šéfem opery Milan Sachs; 23. 1. umírá v Haagu tanečnice Anna Pavlova; Erich Maria Remarque vydává román Cesta zpátky , Arnold Zweig Mladá žena z roku 1914 ; z filmového světa: Třígrošová opera podle Brechta (režie Georg Wilhelm Pabst), Světla velkoměsta Charlieho Chaplina, Frankenstein s Borisem Karloffem; Karl Jaspers vydává úvahu Duchovní situace doby ; zemřel Thomas Alva Edison

V čele naší hudby stáli Novák a Suk, umělci velké hudby staré i nové. Zejména Novák svými mimořádnými schopnostmi pedagogickými byl povolán k tomu, aby vytvořil celou skladatelskou školu. Je tedy přirozené, že jsme vstřebávali vlivy velkých evropských skladatelských zjevů jejich prostřednictvím. Neprošly bez povšimnutí nové výboje Straussovy a Mahlerovy. Reger neměl velký vliv, zato Debussy a vůbec impresionisté ovlivnili hodně jak Nováka samého, tak i nás. Schönberg působil málo – většinou byly u nás známy jen skladby z jeho prvního, romantického období. Mladý Stravinský zapůsobil hlavně svou odvahou a zcela novým zvukem, rytmikou, zájmem o jazz. U Aloise Háby jsme obdivovali jeho úžasný sluch, jeho znalosti a mistrovské vykladačství moderní hudby, ale vliv měl jenom na své přímé žáky. Leoš Janáček stanul mezi průkopníky nové hudby v posledních letech svého života. Bohuslav Martinů si v pozdějším období vytvořil zcela osobitý, vlastní brilantní sloh. Je to úchvatný rytmus a zvuk, ale – nemohu si pomoci, k lásce, jakou cítím např. pro Suka, je daleko .“ (Jaroslav Křička)

1932 – NSDAP v Německu získává ve volbách 37 procent, funkci vicekancléře Hitler odmítá, vláda Franze von Papena odstupuje, světová hospodářská krize dostupuje vrcholu; 27. 1. v Brně premiéra opery Erwina Schulhoffa Plameny ; 16. 3. v České filharmonii premiéra Tyrolských elegií Jaroslava Křičky, 16. 4. premiéra Klavírního koncertu č. 1 Pavla Bořkovce, 9. 11. premiéra Schulhoffova Koncertu pro smyčcový kvartet a dechy s Ondříčkovým kvartetem; 8. 3. premiéra hry Osvobozeného divadla Caesar ; 18. 5. v Novém německém divadle premiéra opery Hanse Krásy Zásnuby ve snu ; v rámci výtvarného spolku Mánes vzniká Hudební skupina Mánesa (František Bartoš, Pavel Bořkovec, Václav Holzknecht, Jaroslav Ježek, Iša Krejčí aj.); Erwin Schulhoff komponuje kantátu Manifest (poprvé uvedena jako Komunistický manifest 5. 4. 1962 v České filharmonii); ve filmu Písničkář si Karel Hašler zahrál zpěváka, který přes den vykonává funkci c. k. vládního rady a po večerech po hospůdkách proti téže vládě svými písničkami protestuje; založeno Muzeum Antonína Dvořáka; 14. 1. v Paříži premiéra Klavírního koncertu G dur Maurice Ravela (Orchestre Lamoureux, sólistka Marguerite Long); 31. 1. v Berlíně premiéra hry Bertolta Brechta Matka podle Maxima Gorkého s hudbou Hannse Eislera; Arnold Schönberg přerušuje práci na opeře Mojžíš a Áron (zůstane nedokončena); 3. 3. v Rize umírá Eugen d’Albert; 3. 7. v Paříži premiéra baletu Zelený stůl Kurta Joosse, taneční ztvárnění hrůz první světové války s hudbou Fritze Cohena; Hans Fallada vydává román Človíčku, a co teď? , Leni Riefenstahl natáčí film Modré světlo

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18
Osobnosti a umění Arnolda Schönberga si vážíme především pro jeho neústupné úsilí po absolutním tvaru, pro jeho vůli a snahu o dosažení ideálu dokonalosti .“ (Franz Werfel)

1933 – 30. 1. jmenován Adolf Hitler říšským kancléřem, Joseph Goebbels se stává říšským ministrem propagandy, Německo vystupuje ze Společnosti národů; 2. 10. vyzval Konrad Henlein k založení Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront); Richard Strauss se stává prezidentem Říšské hudební komory; 3. 2. v Brně premiéra opery Rudolfa Karla Smrt kmotřička ; 16. 9. zahájilo činnost divadlo „D 34“ Emila Františka Buriana, zahajovacím představením byla hra Ericha Kästnera Za našich dnů , jako klavírista a skladatel působí v „Déčku“ Karel Reiner; 19. 11. v Národním divadle v Praze premiéra zpívaného baletu Bohuslava Martinů Špalíček ; 20. 12. v ČF premiéra posledního díla Josefa Suka, symfonie Epilog , dirigent Václav Talich; Spolek pro moderní hudbu ukončil činnost; v Praze nachází azyl ministerský rada Pruského ministerstva věd, umění a osvěty Leo Kestenberg; do Prahy se vrací Viktor Ullmann, který působil od roku 1930 ve Švýcarsku a Německu; 23. 1. ve Frankfurtu premiéra 2. klavírního koncertu Bély Bartóka; 6. 3. v New Yorku premiéra skladby pro soubor bicích nástrojů Ionizace Edgara Varèse; 1. 6. v Drážďanech premiéra opery Richarda Strausse Arabella ; houslista Adolf Busch a jeho bratr dirigent Fritz Busch jsou jedněmi z prvních německých emigrantů v USA; Sergej Prokofjev navštěvuje po 15 letech SSSR; Kurt Weill opouští Německo, přechodně se usazuje v Paříži; do USA odjíždí Arnold Schönberg, Alexander Zemlinsky a mnozí další; Federico García Lorca píše drama Krvavá svatba , Romain Rolland dokončuje román Okouzlená duše ; 4. 12. zemřel básník Stefan George; George Balanchine zakládá Školu amerického baletu

Ten Caesar, víte, a ti vaši velikáni, to jsou takové kulisy v dějinách a ty musí být podepřeny, poněvadž by se vám skácely. Obraťte jednou kulisy naruby. Hrajte lidem o lidech. Caesar a Alexander Veliký, ti umřeli. Ale četl jste někdy: hlubokým žalem zdrceni oznamujeme, že zemřel lid? To parte ještě nevyšlo a také nevyjde .“ (Voskovec + Werich: Pěst na oko)

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18
1934 – Heinrich Himmler se stává šéfem gestapa; kvůli domněle chystané revoltě nechává Hitler popravit vůdčí hlavy SA, prohlašuje se za „vůdce“; 25. 7. zavraždění rakouského spolkového kancléře Engelberta Dolfusse, jeho nástupcem je Kurt Schuschnigg; 9. 10. v Marseille atentát na krále Jugoslávie Alexandra I.; československá vláda navázala diplomatické styky se Sovětským svazem; 21. 10. sjezd Sudetoněmecké vlastenecké fronty v České Lípě; na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu ve Florencii je uvedena Houslová sonáta Jaroslava Ježka; v Praze založena z iniciativy Lea Kestenberga Společnost pro hudební výchovu; založen Spolek pro komorní hudbu v Moravské Ostravě; založen Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK; 17. 4. v Novém německém divadle premiéry opery Theodora Veidla Maloměšťáci na libreto Paula Eisnera, považovaná za reprezentativní dílo německé hudby v Československu; 26. 5. v Brně premiéra opery Otakara Ostrčila Honzovo království ; 19. 10. v Osvobozeném divadle premiéra hry Kat a blázen ; 18. 1. zemřel Otakar Ševčík; 22. 1. premiéra Šostakovičovy opery Lady Macbeth v Leningradě, 24. 1. v Moskvě; 12. 3. premiéra symfonie Paula Hindemitha Malíř Mathis v Berlíně, dirigent Wilhelm Furtwängler; 25. 5. Cantata profana Bély Bartóka premiérována v Londýně; Alban Berg komponuje Houslový koncert ; 28. 5. zahájen první ročník festivalu v Glyndebourne; 23. 2. zemřel Edgar Elgar, 25. 5. Gustav Holst; Irène Curie a Frederic Joliot-Curie objevují umělou radioaktivitu, Enrico Fermi úspěšně provádí proměnu atomového jádra

1935 – Sudetoněmecká strana Konrada Henleina vítězí ve volbách do parlamentu; 16. 5. podepsána československo-sovětská spojenecká smlouva; 15. 9. vyhlášeny tzv. „norimberské zákony o ochraně krve a německé cti“; 14. 12. prezident Masaryk odstupuje, jeho nástupcem se 18. 12. stává Edvard Beneš; 19. 2. uvádí „D 35“ hru Adolfa Hoffmeistera Mládí ve hře s hudbou Hanse Krásy (5. 12. ji v překladu Friedricha Torberga uvádí Malá scéna Nového německého divadla); 23. 2. v Brně premiéra Her o Marii Bohuslava Martinů; 3. 4. pražská premiéra Ostrčilova Honzova království, skladatel je obviněn z nežádoucího pacifismu; 24. 4. v České filharmonii premiéra 2. symfonie Erwina Schulhoffa; v květnu hudební umělci publikují protifašistický manifest (Alois Hába, Otakar Jeremiáš, Zdeněk Nejedlý, Ferdinand Pujman, Erwin Schulhoff, Ladislav Vycpálek aj.); Viktor Ullmann dokončuje operu Pád Antikristův (premiéra 7. 1. 1995 v Bielefeldu); 29. 5. zemřel Josef Suk; 20. 8. zemřel Otakar Ostrčil; v září v Praze konaný 13. festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze se stal manifestací demokratického smýšlení soudobých skladatelů; 6. 10. vysílána rozhlasová opera Hlas lesa Bohuslava Martinů; názorový rozkol ve spolku Přítomnost; začíná vycházet časopis Rytmus (do 1948); 23. 11. uvádí Slovenské národní divadlo jako první scéna v ČSR v češtině Šostakovičovu Lady Macbe th, dirigent Karel Nedbal; 31. 11. v České filharmonii premiéra 2. klavírního koncertu Bohuslava Martinů, sólista Rudolf Firkušný; Václav Talich jmenován správcem opery Národního divadla; cenzura zasahuje do her Osvobozeného divadla, Voskovec a Werich uvádějí Baladu z hadrů pod názvem Spoutané divadlo; 24. 6. v Drážďanech premiéra opery Richarda Strausse Mlčenlivá žena na libreto Stefana Zweiga, po třech představeních je stažena; 10. 10. v New Yorku premiéra opery George Gershwina Porgy a Bess; Max Reinhardt natáčí v USA film Sen noci svatojánské; 26. 12. Stalin navštívil představení Lady Macbeth ve Velkém divadle v Moskvě (o přestávce odešel); Kurt Weill odjíždí do USA; vychází Stravinského Kronika mého života; 17. 5. zemřel Paul Dukas, 24. 12. Alban Berg

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 18
„Žádná hudba naší doby není tak lidská jako hudba Albana Berga; a právě to lidi děsí. “ (Theodor Adorno)

1936 – německé jednotky vstoupily do demilitarizovaného Porýní; španělská občanská válka; německo-italská smlouva vytváří tzv. osu Berlín – Řím; Olympijské hry v Berlíně otevřeny Olympijskou hymnou Richarda Strausse, v hudební soutěži Olympiády získal 3. cenu Jaroslav Křička za skladbu Horácká suita (vysílána rozhlasem v Kodani 8. 9.); 29. 1. uvedena Šostakovičova Lady Macbeth v Novém německém divadle v Praze v nastudování Georga Szélla; 28. 2. v Národním divadle premiéra poslední opery Josefa Bohuslava Foerstera Bloud podle Lva N. Tolstého; 8. 4. v ČF premiéra předehry k opeře Nová země A loise Háby (opera zůstala neprovedena); 20. 9. v Brně premiéra opery Divadlo za bránou Bohuslava Martinů; 17. 10. premiéra opery Fidelia Finkeho (rektora Německé akademie hudby v Praze) Pouť k svatému Jakubu v Novém německém divadle; vychází obnovený časopis Smetana (do 1938); čeští a němečtí herci prezentují společnými dvojjazyčnými představeními (Štěpánkův Čech a Němec 1936 a 1937, Čapkova Bílá nemoc 1 938) protifašistický postoj; otevřeno Smetanovo muzeum; 28. 1. vychází v moskevské Pravdě článek „Chaos místo hudby“, Stalinem iniciovaná reakce na Šostakovičovu operu Lady Macbeth a počátek tažení proti moderní hudbě v SSSR; Šostakovič odvolá provedení své 4. symfonie (provedena teprve r. 1961); v dubnu 1. kongres pro hudební výchovu v Praze; 19. 4. v rámci festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu posmrtná premiéra Houslového koncertu Albana Berga, sólista Louis Krasner, dirigent Hermann Scherchen; na témže festivalu provedeny Uspávanky pro ženský sbor Vítězslavy Kaprálové. – V Paříži vzniká sdružení Jeune France (Mladá Francie), k němuž se hlásí Olivier Messiaen, André Jolivet a další; Arnold Schönberg píše Houslový koncert; 26. 5. ve Frankfurtu premiéra opery Hermanna Reuttera Doktor Johannes Faust; Charlie Chaplin dokončil film Moderní doba; 9. 4. zemř. Berta Foersterová-Lautererová; 18. 4. Ottorino Respighi; 25. 5. Ján Levoslav Bella

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.