pátek, 24. květen 2002

Debut Společnosti neznámých

Napsal(a) 

Debut Společnosti neznámých Debut Společnosti neznámých
Mladý brněnský soubor Societas Incognitorum natočil pro vydavatelství Rosa své první, nyní čerstvě vydané CD. Uměleckým vedoucím tělesa je Eduard Tomaštík (1975), rodák z Valašských Klobouk, absolvent bratislavské konzervatoře v oboru cimbál, na JAMU se zaměřil na dirigování sboru a - třetím rokem - i orchestru. "Měl jsem štěstí, že řízení sboru jsem studoval u Josefa Pančíka, který mi dal poměrně velkou volnost ve výběru skladeb, zejména když rozpoznal můj zájem o starou hudbu.

Jen málo z mých spolužáků se zajímá o tvorbu dřívějších slohových epoch, domnívám se však, že je to spíše neinformovaností než nezájmem." Se zpěváky - přáteli a kolegy - na bakalářském koncertě na JAMU roku 1997 Eduard Tomaštík provedl mše anglického skladatele Williama Byrda; tato hudba je zaujala natolik, že založili komorní těleso pod názvem Společnost neznámých (nezvyklý název původně patřil sdružení, které vzniklo v Olomouci v polovině 18. století a pěstovalo "krásné vědy a svobodná umění"). Od té doby se v souboru vystřídalo několik členů. Ansámbl vyniká muzikálností, plastickou dynamikou a deklamací zpívaného textu. Ostatně proto je také zván ke spolupráci jinými, hlavně instrumentálními soubory a představil se na řadě koncertů i festivalových vystoupení. U členů Societas incognitorum je třeba ocenit stejnorodé hlasy, které činí dojem pěveckého ansámblu, nikoli jen společně zpívajících sólistů, jak bývá u podobných našich souborů časté. "Mým ideálem je pracovat se členy, kteří suverénně zpívají sólově a kteří dokáží ťpřepnoutŤ a podřídit se hudebnímu charakteru celku - ale takových zpěváků je poskrovnu, protože k tomu nejsou vychováváni," říká k tomu umělecký vedoucí. Na kompaktním disku zaujme rovněž příjemně posazený tenor Eduarda Tomaštíka. Ten však studuje zpěv pouze soukromě a "co se týká gregoriánského chorálu, je mi vnitřně blízký jeho klidně plynoucí přednes".

Zpočátku se soubor zabýval hlavně tvorbou Claudia Monteverdiho a jeho současníků, v současnosti jeho repertoár zahrnuje díla německých, anglických, francouzských a nizozemských mistrů, tedy "světové hity staré hudby". V poslední době se výrazně zaměřuje na hudbu českých zemí, zejména Adama Michny a tvorbu rudolfinských skladatelů. Pro svoje první CD soubor zvolil skladby z Kroměříže, kde vyhledal neznámá, dosud nenatočená díla. Z proslulé sbírky biskupa Carla Lichtensteina-Castelcorna vybral Eduard Tomaštík chrámové skladby italských hudebníků, kteří v 17. století působili na vídeňském dvoře a v Salcburku. Jsou to Pietro Verdina, Giovanni Valentini, Giovanni Felice Sances a Stefano Bernardi. "Například natočení Bernardiho Responsorií za zemřelé je zcela nezvyklým počinem, protože taková pohřební hudba se téměř neprovozuje; chorální antifony k Verdinovým nešporám jsme zaměřili k svátku Narození Páně; Valentiniho Litanie jsou invenčními variacemi nad ostinátním basem (je jich 32!); Sancesova mše je pak krásným příkladem koncertantního stylu v polovině 17. století. Skladby jsem hledal především podle obsazení, teprve pak jsem vybíral podle toho, jak jsou nápadité a zajímavé. Kroměřížským archivem se hodlám zabývat i nadále, ale v poslední době mě láká také hudba italských autorů na dvoře kardinála Dietrichsteina, který sídlil v Mikulově, slovenská tvorba ze spišské oblasti a také židovská hudba doby baroka. Mohu říci, že nejvíce mě zajímá repertoár konce 16. a první poloviny 17. století." Dnes u nás existuje několik stálých souborů staré hudby, co nového chce přinést Societas incognitorum? "Nejde mi o originalitu za každou cenu, můj cíl je ryze profesionální: chci vytvořit kvalitní ansámbl mezinárodní úrovně."

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.