Daria Rositskaya: Od petrohradské Carmen k pražské Ščedrinově Lolitě

První premiérou Opery Národního divadla v letošní sezoně je Lolita Rodiona Ščedrina. České publikum se díky ní seznámí mimo jiné s ruskou mezzosopranistkou Dariou Rositskayou, která bude zpívat part Lolitiny šarmantní matky Charlotte. Se sólistkou jsem se setkala po první generální zkoušce ve foyer Stavovského divadla a povídaly jsme si například o tom, co si o této roli myslí, a jak se k Lolitě dostala.

Jak jste se k roli Charlotte dostala? Minulý rok jsem vyhrála dvě ceny na mezinárodní pěvecké soutěži v Karlových Varech. Zřejmě jsem upoutala vedení Národního divadla, které mi následně tuto roli nabídlo. Mám z toho samozřejmě velkou radost. Charlotte není velká úloha, ale je velmi zajímavá, intenzivní a dramatická. 

Jak byste její postavu charakterizovala? Myslím, že Charlotte nepobrala příliš inteligence, ale je to velice krásná a sexy žena. A svým způsobem je to i žena své doby. Žije si ve vlastním světě a reálné starosti jdou poněkud mimo ni. Vladimir Nabokov to, myslím, přesně vystihl, když ji charakterizoval jako „slabý odvar“ Marlene Dietrich.

Na co je třeba se u této role nejvíc soustředit? Rozhodně to není nijak snadný part, především na rytmus je třeba si dávat neustálý pozor. Ale přitom člověk musí být také maximálně přirozený.

 , foto Patrik Borecký

Vedle vás vystupují v dalších dvou hlavních rolích ruští zpěváci – sopranistka Pelageya Kurennaya jako Lolita a barytonista Petr Sokolov jako Humbert. Myslíte, že máte k tomuto dílu blíž oproti českým zpěvákům? Ano, samozřejmě. Ale tím větší cítím obdiv k českým zpěvákům, kteří v Lolitě vystupují. Ruština je velmi náročný jazyk, pokud ho nemáte jako mateřštinu. My Rusové samozřejmě celému textu perfektně rozumíme a cítíme přesně význam každého slova. To je podstatné, protože Lolita je i herecky velmi náročná. Jako tým jsme velmi sehraní. Od prvních zkoušek spolu rozebíráme jednotlivé postavy a jejich vztahy, debatujeme a dělíme se o nápady. Neomezovali jsme se přitom jen na jeviště a zkušebny a zkoušeli jsme společně i na divadelní ubytovně, kde všichni bydlíme.

Jak vnímáte jako zpěvačka hudbu Rodiona Ščedrina? Myslím, že je to mimořádně zajímavá hudba s velkou hloubkou. Je velmi niterná a má v sobě cosi až mystického.

Máte nějakou další vysněnou roli, kterou byste ráda zpívala? Ano, celou řadu! Ráda bych si v budoucnu zazpívala například Oktaviána ve Straussově Růžovém kavalírovi.

Prozraďte nám své pěvecké plány pro tuto sezonu. Momentálně pracuji v divadle v Petrohradu, kde zpívám Carmen, Popelku, Cherubína a další role.

Mezi vaše koníčky patří akrobatický tanec nebo šerm. Co si máme pod akrobatickým tancem představit? A jak často se tanci věnujete? Kdybych měla jmenovat jeden koníček, který mám doopravdy nejradši, byla by to jízda na koni. Pokud jde o akrobatický tanec a šerm, těm se věnuji v rámci studia na konzervatoři. Učím se tam kromě zpěvu právě také šerm, akrobacii, žonglování a dramatické hraní, zkrátka všechno, co se může při vystupování na jevišti hodit.

Sdílet článek: