Ve dnech 17. července až 17. srpna 2008 proběhne v Praze už devátý ročník Letních slavností staré hudby, které pořádá Collegium Marianum – kolektiv vesměs mladých lidí, kterým nechybí ani organizační talent ani energie nezbytná k dlouhodobému rozvíjení jednoho z nejlepších dnešních českých uměleckých projektů. Collegium Marianum sídlí v centru Prahy v někdejším klášteře servitů v Melantrichově ulici; od svého založení v roce 1990 funguje jako vzdělávací instituce, která v rámci své bohaté činnosti nabízí mladým českým hudebníkům různé typy kursů interpretace staré hudby, vedených špičkovými zahraničními lektory. Vedle kursů má Collegium Marianum na programu koncerty, které se postupem času zformovaly v pravidelné jarní a podzimní cykly, a od roku 2000 i Letní slavnosti staré hudby. Předešlých osm ročníků přineslo málo známý, především raně barokní repertoár – komorní a orchestrální tvorbu, opery, balety i činoherní tvorbu. Kontakty se specialisty na starou hudbu z celého světa, vyslanectvími a kulturními centry řady zemí povznesly Letní slavnosti staré hudby brzy na evropskou úroveň. Na festivalu byla mimo jiné uvedena vynikající nastudování Vivaldiho serenaty La Senna festeggiante a Schmelzerovy serenaty Hercules und Onfale (obojí 2001), Caldarovy komorní opery La Contesa de‘Numi (2002), baletů Balet pro krále Slunce (2003), Šachy (2004), Ballet des nations (2005) a Dáma s hranostajem (2007), Gluckova baletu Don Juan (2006), Pergolesiho operního intermezza La serva padrona (2006, 2007), Lafontainových bajek a Molierových Les fourberies du Scapin (Šibalství Scapinova, 2007).
Letní slavnosti staré hudby pokračují v tomto trendu i v roce 2008. Tak jako v minulých letech je program rozdělen do několika bloků. L‘art francais zahrnuje tři koncerty a činoherní představení, spojená s hudbou, Evropská mozaika osm koncertů. L‘art francais navazuje na několikaletou, velmi úspěšnou spolupráci festivalu s pražským Francouzským kulturním institutem a severofrancouzským Festivalem de Sablé. Na prvním koncertě (17. 7.) se ve francouzských kantátách představí soubor Stradivaria s tenoristou Jeffrey Thompsonem; zbývající dva programy se odehrají v režii Jeana Denise Monoryho, který na loňském festivalu exceloval v Lafontainovi jako recitátor a v roce 2006 znamenitě nastudoval Pergolesiho intermezzo La serva padrona . Tentokrát připraví s francouzskými umělci a členy Collegia Mariana jednak hudebně taneční projekt Cestopis tanečního mistra (23. 7.) a za druhé Molierovu komedii Le Médecin malgré lui (Lékařem proti své vůli; 6. 8.). Brilance Monoryho předchozích pražských představení napovídá, že se bude v obou případech jednat o skutečně mimořádný umělecký počin. Pokud se týče Evropské mozaiky, měla by publiku přinést možnost ocenit specifičnost zvukových barev, o které moderní nástroje připravila snaha o dosažení dokonalosti – ať už se bude jednat o kvintety s lesním rohem a flétnou (moderntimes 1800, Rakousko, 20. 7.), historický pozoun (Oltremontano, Belgie, 27. 7.), nebo barokní klarinet a chalumeau – ne nadarmo se oba posledně jmenované nástroje používaly k efektnímu podtržení citově vypjatých míst textu, a v dobových slovnících se objevují pod názvem „vox humana“ – lidský hlas (Crescendo Barock-Ensemble, Německo, 28. 7.). Neobvyklý zážitek slibuje také vystoupení Nizozemce Boudewijna Zwarta, který v Praze zahraje renesanční varhanní tvorbu na zvonohře (21. 7.), nebo španělský ansámbl Armoniosi Concerti s hispano a afroamerickými „zarembeques“ ze 17. a 18. století (31. 7.), právě tak jako večer, věnovaný skladbám Georga Philippa Telemanna, inspirovaným polským folklorem (Wroclawska Orkiestra barokowa, 8. 8.). Stranou nezůstane ani renesanční vokální repertoár, tentokrát ode dvora Matyáše Korvína (A:N:S: Chorus, Maďarsko, 13. 8.). Závěrečný slavnostní koncert (17. 8., Musica Florea) bude věnován 30. výročí existence Festivalu de Sablé; nezazní na něm ale hudba francouzská, nýbrž tvorba „Maestra di Boemia“ – pravděpodobně nejoriginálnějšího českého vrcholně barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky.
Shrnuto a podtrženo – osmý ročník pražských Letních slavností staré hudby bude nepochybně stejně výtečný – a objevný – jako ročníky předchozí. Drobná poznámka na okraj: Collegium Marianum sídlí v centru Prahy; na rozdíl od mnoha jiných místních institucí se však se svou hudební nabídkou neobrací k turistům, nýbrž k domácímu publiku s vyhraněným zájmem o starou hudbu. V současné době ho není málo a jeho počet neustále roste: zřetelně je to cítit jak na koncertech, konaných přímo v Collegiu Marianu, tak i během každého festivalu, s jednotlivými programy rozhozenými jako perly jediného vzácného náhrdelníku po nejrůznějších historických místech Prahy i středních Čech.
