Česká filharmonie, od New Yorku po Tokio vítána, v Praze doma

Česká filharmonie se na stránkách HARMONIE objevuje hojně, aby si však čtenáři mohli udělat o našem prvním orchestru úplný obrázek, musí mít možnost se seznamovat s jeho zahraničními aktivitami. Tento pohled nabízíme na stránkách HARMONIE pravidelně.

Členové České filharmonie tráví každoročně na zahraničních cestách podstatně více času, než je běžné u většiny jiných profesí nebo únosné pro běžného občana. Tráví na cestách dokonce více času, než je obvyklé u jiných renomovaných orchestrů v zahraničí. Zpravidla je to během jednoho roku kolem 80 dnů. Patří to k její podstatě již od šéfdirigentských časů Karla Ančerla.

Důkladně celý zájezdový rok zrekapitulujeme v některém z příštích čísel HARMONIE, dnes jen stručně několik postřehů z poslední doby.

Jen za období od konce předchozí koncertní sezony do začátku října, kdy vypukly abonentní koncerty této sezony, koncertovala Česká filharmonie ve 13 městech, nacestovala kolem 9000 km a odehrála 15 koncertů. Tuzemská festivalová angažmá v to nepočítajíc. První kontury tohoto článku vznikaly během španělského turné s dalšími 7 koncerty v Zaragoze, Pamploně, San Sebastianu, Logroňu, Castellónu, Valencii a Barceloně a v momentě, kdy čtete tyto řádky, má za sebou orchestr ještě tři listopadové týdny v Japonsku a na Taiwanu. Tedy další tisíce leteckých mil s půldruhou desítkou koncertů. Odtud také dorazil hotový článek do redakce HARMONIE.

Rychle po sobě následující španělské a japonské turné odhalilo nečekanou spojitost mezi oběma zeměmi. Obě jsou klasické hudbě zaslíbené. Zatímco o Japonsku se to ví již dávno, Španělsko všechny mile překvapilo. Je to sice jedna ze zemí, kam se Česká filharmonie pravidelně vrací, kde je báječné temperamentní publikum a kde hraje klasika dokonce i ve vlacích i restauracích, přesto toto turné odhalilo následováníhodný trend. S trochou nadsázky by se totiž dalo označit jako turné „po nových sálech“. Je opravdu neuvěřitelné, kolik prostředků se tu musí investovat do této oblasti a jaká kouzla moderní architektury tu rychle rostou. A tak kupříkladu koncert České filharmonie v Logroňu byl vůbec prvním řádným symfonickým koncertem začínající premiérové sezony. Sál v Castellónu, ten, který vidíte na fotografii, byl také otevřen nedávno. Na fotografii už nemůžete vidět, že kromě úzkého travnatého pásu, trčí budova na velikém písčitém prostranství s nedokončenými úpravami, že písčitými rigoly se k němu prodíral jak kamion s nástroji a vším potřebným pro koncert, tak posléze i hudebníci samotní. Sál ve Valencii zvenčí vypadal stejně napohled jako před několika lety, i zkušení filharmoničtí harcovníci však tápali při cestách po zákulisí. To bylo totiž mezitím přestavěno a rozšířeno. Navzdory těmto úsměvným těžkostem stojí Španělsko opravdu za to a stejně skvěle dopadlo i toto turné.

Kvapem se blíží Vánoce a rok 2005. Ještě než do něj vpadnete, nezapoměňte se zastavit v Rudolfinu. Kromě prosincových abonentních koncertů jsme pro Vás připravili mimořádný vánoční a silvestrovský program. To je přání všeho nejlepšího od České filharmonie do nového roku.

Sdílet článek: