čtvrtek, 18. červenec 2013

Cecilia Bartoli - Mission

Napsal(a) 

Cecilia Bartoli - Mission Cecilia Bartoli - Mission

Cecilia Bartoli – mezzosoprán, Philippe Jaroussky – kontratenor, I Barocchisti, Coro della Radiotelevisione svizzera, Diego Fasolis – dirigent. Text: A, F, N. Nahráno: Auditorio Stelio Molo, Radiotelevisione svizzera di lingua italiana, 11/2011– 3/2012. Vydáno: 2012. TT: 80:28. DDD. 1 CD 478 4732 Decca (Universal Music).

Říká dnes někomu něco jméno Agostino Steffani (1654–1728)? U nás více jistě jen několika lidem, jinak jméno ve slovníku; hudebníků, kteří jej znají, nebude u nás moc. Přesto to byl ve své době vlivný muž několika „profesí“. Od dětství obdivován pro svůj krásný hlas, choralista v benátském San Marco, pilný student v Římě, první jeho kompozice vyšla v roce 1674 v Mnichově, o rok později už byl dvorním varhaníkem, datum kněžského vysvěcení prý není známo, vlivný diplomat, který zcestoval velkou část Evropy, člověk, který měl blízko jak ke Svatému stolci, tak k vysoké šlechtě. Pro nás to byl však především výborný skladatel. Jistě nedosáhl geniality svého mladšího vrstevníka Händla, s kterým se několikrát setkal, ale projekt Cecilie Bartoli velmi plasticky dokazuje, že co se týká opery, byl velmi kreativní, inteligentní, vnímavý, flexibilní a schopný emocionální empatie. Jeho asi hlavním operním konkurentem byl Alessandro Scarlatti (1660–1725). Steffani, jehož hudba je melodicky, harmonicky i strukturálně velmi příjemná a nezřídka překvapí, byl vnímán jako někdo pod Scarlattim. Projekt Mission, jenž jako by vyjadřoval jak poslání projektu, tak diplomatickou dráhu skladatele, jej však ukazuje v novém světle. A to v natolik inspirativním, že bych se nedivil, kdyby byla Cecilia Bartoli, podobně jako kdysi v případu Vivaldiho či Marii Malibran, Steffaniho katalyzátorem znovuzrození. Obecně lze konstatovat, že obsah i forma CD je natolik výjimečná a v dnešním nahrávacím světě s ničím nesouměřitelná, že má projekt šanci sklízet gramofonová uznání, jako tomu bylo u romantického projektu Maria. (Projekt Mission byl inspirován novelou The Jewels of Paradise od Donny Leon, která je u nás známá jako autorka televizního seriálu Commissario Guido Brunetti .) Deska obsahuje 25 árií, duetů a sborů z 10 Steffaniho oper, přičemž 21 tracků jsou světové nahrávací premiéry. Musím přiznat, že výsledek překonává její předchozí projekt Sacrificium. Fotografický rámec desky – holohlavá Bartoli a la Velký inkvizitor Tomás de Torquemada – je hodně provokativní a vymyká se i dnešní uvolněné době, ale určitě přitáhne pozornost k hudebnímu obsahu, který je naštěstí seriózní a nesmírně bohatý. Steffani byl skutečně velmi dobrý skladatel a hudba v interpretaci všech umělců pulsuje životem. Orchestrální hráči a sboristé, pečlivě připravení dirigentem Diegem Fasolisem, jsou báječní. Samozřejmě středobodem všeho je Bartoli – technicky, hlasově a výrazově dokonalá. Jako superbonus působí čtyři dueta s kontratenoristou Philippem Jarousskym. Je to ryzí pramen radosti a emocí!

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.