sobota, 14. červenec 2007

Brno touží mít důstojný "chrám" hudby

Napsal(a) 

Brno touží mít důstojný Brno touží mít důstojný

187Když byl v roce 3 otevřen v Brně Besední dům, jehož součástí byl také sál pro pořádání uměleckých produkcí a setkání, brzy se toto místo stalo centrem českého kulturního života tehdejšího česko-německého Brna. Dnes zde sídlí Státní filharmonie Brno a v sále, který svým pojetím naplňuje představu ideálního prostoru pro komorní koncerty, se odehrávají zkoušky orchestru, a to nejen děl komorních, ale také symfonických. Že jde o stav nepřirozený a ve druhém největším kulturním centru u nás překvapující, to si již pět desetiletí uvědomují nejbolestněji především samotní filharmonici. Snahy, jež měly poukázat na potřebu vybudování nového koncertního prostoru, který by odpovídal požadavkům velkých symfonických produkcí, jsou však v Brně podstatně starší a sahají až do doby Janáčkovy.

Historie

Alena Veselá, předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu, která se v této problematice angažuje již od roku 1992, datuje potřebu nového koncertního sálu v Brně do počátku minulého století: V rámci aktivit našeho spolku jsme zjistili, že už v roce 1902 vyšel v Lidových novinách článek Karla Elgarta Sokola, v němž se hovoří o tom, že je pro Brno ostuda, že dosud nemá kvalitní koncertní sál pro symfonické produkce. Na nové aktuálnosti získala tato myšlenka v roce 1956 se založením stálého symfonického tělesa, Státní filharmonie Brno. Od této doby se postupně objevila řada variant a lokalit, v nichž měl být nový sál umístěn. V 50. letech se uvažovalo o jeho realizaci na rohu Veveří ulice a Žerotínova náměstí, z připraveného projektu však vzniklo jen sídlo Městského výboru KSČ (dnešní Bílý dům). V 60. a 70. letech se koncertní sál a zamýšlené sídlo filharmonie měly včlenit nejprve do univerzitního komplexu (projekt dospěl do stadia architektonické soutěže), později byly lokalizovány na úpatí hradu Špilberku a Údolní ulice. V 80. letech se poprvé objevila myšlenka "dostavby Besedního domu" v podobě nového koncertního sálu na parkovišti mezi ulicemi Besední a Veselou. Nečekaná statická havárie Besedního domu těsně před započetím stavby však zmařila i tento pokus, neboť obrátila pozornost k zajištění oprav této historické budovy.

Koncertní sál - několik argumentů pro

Prostor, vhodný pro pořádání symfonických koncertů, je jedním ze zásadních problémů, před nimiž od doby svého vzniku stojí Státní filharmonie Brno. Přestože v jejích koncertních programech symfonická díla pravidelně figurují, zkoušky a následné koncerty symfonické hudby probíhají ve dvou různých prostorách, z nichž ani jeden tomuto účelu plně neodpovídá. Z toho vyplývají hlavní kritéria vážící se k novému koncertnímu sálu, o nichž hovoří ředitel brněnské filharmonie Bohuš Zoubek: První a zásadní věcí je požadavek, aby se zkoušelo v prostředí, v němž proběhne koncert. Zatím zkoušíme symfonický repertoár v sále Besedního domu, který je optimální pro komorní koncerty. Znamená to, že intenzita zvuku, která tím v takovém prostoru vzniká, hraničí pro hudebníky mnohdy se zdraví škodlivými hodnotami. Navíc je nutné si uvědomit, že zkoušet velká díla, jako je Berliozovo Requiem nebo Mahlerovy symfonie v komorním sále, vede ke značnému zvukovému zkreslení, neboť takový prostor není schopen absorbovat intenzitu zvuku běžnou u těchto děl, nemluvě o barevnosti, agogice a podobně. To vše jsme nuceni dotvářet až při generální zkoušce v sále Janáčkova divadla. S touto situací přirozeně souvisí i neustálé stěhování hráčů a drahých nástrojů, které k celkovému pohodlí a pohodě orchestru nepřispívají. Ani sál Janáčkova divadla ovšem svými parametry neodpovídá nárokům, které jsou na prostor pro realizaci velkých symfonických děl kladeny. Akustické podmínky sálu se sice instalováním takzvané ozvučnice koncem 90. let zlepšily, provizornost takového řešení tím ale nemohla být odstraněna. Tuto skutečnost potvrdila také zjištění jednoho z nejlepších akustiků současnosti Roberta Esserta, tvůrce akustik vyhlášených koncertních síní v Evropě, Americe i Asii, který na podzim 2004 prováděl podrobná měření také v Janáčkově divadle. Výsledky jeho práce přibližuje ředitel brněnské filharmonie: Robert Essert dospěl ke dvěma pro nás zásadním závěrům: pokud by sál Janáčkova divadla sloužil výhradně filharmonii, nemohl by ani po úpravách dosáhnout špičkových kvalit, pakliže by měl sloužit jak opeře, tak i symfonickým koncertním produkcím a snažil by se o zlepšení akustiky pro tyto koncerty, snížilo by to úroveň akustiky pro operní představení. To je podle mého názoru jen další potvrzení faktu, že ani tento prostor není adekvátní a není možné jím kvalitní sál nahradit.

Janáčkovo kulturní centrum

Dosud posledním projektem, který nabízí řešení letitého problému, je Janáčkovo kulturní centrum (dále JKC). Záměr, který se z původně monofunkční budovy určené výhradně pro potřeby Státní filharmonie Brno, proměnil nakonec ve víceúčelový komplex. Koncertní sál s vynikající akustikou, kapacitou přibližně 1500 míst a nezbytným zázemím pro umělce by měl být i nadále jeho ústředním bodem (využíván by měl být mimo jiné pro velké kongresy a společenské akce), kromě něj by však JKC mělo zahrnovat rovněž prostory pro obchodní a administrativní využití, včetně podzemního parkingu. Svou lokací mezi ulice Veselá/Besední navazuje JKC na předchozí snahy vybudovat sál v těsné blízkosti Besedního domu, současného sídla SFB. V letech 2002-2004 proběhla na zpracování urbanistické koncepce komplexu JKC architektonická soutěž, kterou vypsalo Statutární město Brno, jehož je brněnská filharmonie příspěvkovou organizací. Vítězem se stal pražský Atelier M1 architekti s.r.o. Následný vývoj až do dnešních dnů shrnuje vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Brna Martin Reissner: Společností ARCH-INVEST, s. r. o. byla v měsíci dubnu roku 2005 dokončena Studie proveditelnosti JKC. Cílem studie bylo poskytnout co nejdokonalejší vstupní údaje nutné pro rozhodování města Brna o celkové realizovatelnosti a rizicích projektu výstavby, o výběru variant koncepce řešení a o dalším postupu přípravy a realizace záměru JKC. S ohledem na další reálnou proveditelnost JKC byly se souhlasem Rady města Brna, ve spolupráci s vítězným architektonickým týmem, zpracovány další dvě varianty řešení JKC - optimalizovaná a minimalizovaná (v době vzniku tohoto článku nebylo dosud zástupci města rozhodnuto, která z variant bude k realizaci vybrána - pozn. autorky). V dubnu 2005 byly na schůzi Rady města Brna předloženy závěry Studie proveditelnosti JKC a Rada města Brna vzala shrnutí a závěry na vědomí. V současné době jsou chystány podklady k zahájení zpracování dokumentů k územnímu řízení. Je též jednáno s vlastníkem dotčených nemovitostí.

Finance - hlavní úskalí projektu

V Programovém prohlášení Rady města Brna na volební období 2002-2006 se hovoří o pokračování příprav Janáčkova kulturního centra s tím, že po zajištění finanční účasti spoluinvestorů dojde k zahájení výstavby. Přestože je JKC koncipováno jako polyfunkční komplex, který počítá s výnosy z komerčního využití stavby, představují finanční náklady na projekt - u optimalizované varianty 1,307 mld. Kč, u minimalizované varianty 1,326 mld. Kč - investici, kterou město přirozeně nemůže pokrýt pouze z vlastních zdrojů. Jako klíčové se tedy jeví získání prostředků také ze strany kraje, státu, Evropské unie i z oblasti soukromého sektoru. Právě tato otázka však zůstává dlouhodobě nevyřešena a jak objasňuje Martin Reissner, má své hlubší kořeny: Problematika vícezdrojového financování patří v těch obcích ČR, jež mají významné kulturní instituce (a Brno se mezi takové řadí na prvním místě, neboť Praha je díky řadě institucí zřizovaných státem ve zcela odlišné situaci), k těm nejpalčivějším. Základní problém tkví v tom, že kupříkladu v Brně je díky historickým okolnostem (zejména se jedná o změny na přelomu 80. a 90. let minulého století) břímě financování mnoha kulturních institucích zcela na bedrech městského rozpočtu. Přitom se jedná o kulturní stánky, které mají celorepublikový či alespoň regionální působnost. Dochází tak paradoxně k tomu, že z rozpočtu jedné obce jsou saturovány kulturní potřeby obcí jiných, respektive je jednou obcí naplňována kulturní služba, která má krajský či celostátní charakter. To se týká jak Národního divadla v Brně, které je obecní příspěvkovou organizací s více než 60% mimobrněnských návštěvníků, ale i Centra experimentálního divadla v Brně, Loutkového divadla Radost či brněnské filharmonie. Filharmonie Brno získává na svůj provoz od státu jen velmi malé procento provozních nákladů (v roce 2004 do bylo 1,1%, v roce 2005 to bude celkem 1,2%). Podobná situace jako ve vztahu ke státu je i s Jihomoravským krajem. I zde se trvale nedaří získávat takovou finanční podporu brněnských kulturních organizací, která by odpovídala působnosti zmíněných divadel či filharmonie. Jednání o narovnání finančních vztahů, tedy o vícezdrojovém financování vede politická reprezentace města Brna již několik let jak se zástupci státu, tak s představiteli kraje. Zatím však bez toho, aby došlo ve financování kulturních příspěvkových organizací města Brna k zásadní změně. Tato skutečnost přirozeně úzce souvisí s projektem Janáčkova kulturního centra, což potvrzuje dosavadní průběh a postup prací na tomto projektu i zkušenosti Aleny Veselé: Problematiku koncertního sálu jsem probírala několikrát s někdejším ministrem kultury Pavlem Dostálem, osobně jsem se účastnila jednání s tehdejším předsedou Rozpočtového výboru Parlamentu ČR Miroslavem Kalouskem i s dalšími čelními zástupci státu, skutečnost je ale bohužel zatím taková, že nebylo dosaženo konkrétních výsledků. Zda přinese posun v této záležitosti nové vedení Ministerstva kultury ČR, na to si zatím budeme muset počkat. Ze strany Jihomoravského krajského úřadu nebylo bohužel pro účely tohoto článku k problematice koncertního sálu žádné stanovisko poskytnuto.

Brno - město Janáčkovo?

K projektu Janáčkova kulturního centra se váže ještě jeden pozoruhodný aspekt, který je zapotřebí připomenout. Má-li se hudební Brno čím chlubit, pak je to na prvním místě osobnost Leoše Janáčka, který své životní i umělecké osudy s tímto městem v minulosti spojil. Dnes se v Brně Janáčkovo jméno skloňuje s oblibou při nejrůznějších příležitostech, o to smutnější skutečností pak zůstává, že pro realizaci mnoha jeho zásadních děl neexistuje dosud v Brně prostor, v němž by mohla být důstojně provozována. Vezmeme-li si například Glagolskou mši s velkým varhanním sólem, podotýká Alena Veselá, jsme odkázání na zcela nevyhovující digitální nástroj jen proto, že zde nemáme adekvátní koncertní sál s varhanami. Podobně je tomu i s dalšími symfonickými a kantátovými díly. Dnes, kdy mají velké sály například v Ostravě či Hradci Králové, je to pro Brno přinejmenším ostuda a velké kulturní manko. Je třeba si uvědomit, že koncertní sál není jen věcí nás samotných, ale mělo by na něj být pohlíženo jako na významnou investici, která zde po nás zůstane budoucím generacím.

Resumé

Ať již budeme uvažovat o problematice brněnského koncertního sálu z jakéhokoli úhlu, faktem zůstává, že řešení této kauzy je především v rukou politické reprezentace a úředníků. Na nich záleží, zda desetiletí trvající naléhavý požadavek koncertního sálu vyslyší a připraví tak dosavadnímu kulturnímu zázemí města možnost dalšího nezbytného rozvoje, anebo zda mu z hlediska koncertního provozu přiřknou spíše charakter periferie, jež bude nadále poznamenávat nejen činnost vlastního symfonického tělesa s padesátiletou tradicí, ale současně nebude schopna přilákat k hostování ani vynikající orchestry a osobnosti světových jmen.

Abychom však nekončili příliš pesimisticky, uveďme na závěr slova ředitele brněnské filharmonie, vztahující se k nejbližší budoucnosti Janáčkova kulturního centra: Jako pozitivní zprávu vnímám fakt, že pro příští rok má město vyhrazeno 10 milionů na zahájení projektu územního řízení, což je nezbytný krok mimo jiné pro žádost o podporu z fondů EU. Druhé pozitivum spatřuji v tom, že 2. prosince 2005 bylo Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleno na projekt Multifunkční koncertní sál JKC dalších 10 milionů korun .

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.