Britové na vltavských vlnách

Pár měsíců jsem coby chabrus, jak říkává moje manželka nejlepší ze všech, musel pracovat z domova. Jsa nerozptylován svody metropole, měl jsem více než kdy předtím čas poslouchat rádio. Rychlou eliminací jsem došel k tomu, že nejpřínosnější jsou pro mě stanice Český rozhlas 3 – Vltava, vysílání BBC na vlnách Rádia Česko a Český rozhlas 6.

V současné době uveřejňuje HARMONIE sérii článků, které se zabývají pozicí vážné hudby v České televizi. Bohužel v televizně-rozhlasovém srovnávání ještě více stoupá nenahraditelnost Vltavy a bledne úloha naší veřejnoprávní televize. Při zoufalé pozici hudební žurnalistiky v novinách je třetí program Českého rozhlasu jediným masovým médiem, které se snaží pokrýt bohaté spektrum kultury. Určitě by se dalo uvažovat o některých formátech, časové přiměřenosti, absenci ostrých diskusních panelů nad aktuálními tématy, volbě toho či onoho, stýskat si nad nedostatečnou spoluprací regionálních poboček s místními orchestry, nicméně vysoká kvalita a profesionalita většiny vysílání Vltavy je zřejmá. Rok co rok přináší každá redakce Vltavy dramaturgické priority. Co se týká hudby, tak to byli a budou letos obzvláště jména Chopin, Martinů a Mahler; věřím, že i Vítězslav Novák a Zdeněk Fibich.

Tradicí se však staly celostaniční dominanty, kdy je po celý rok soustředěna pozornost všech údů stanice na nějakou zemi nebo region. Po roce francouzském, italském, španělském a evropském přišla řada na Velkou Británii. Jak jsem zjistil, své místo ve vysílání si našla anglická kuchyně, přehlídka anglických filmů, literatury, „Ostře sledované vlaky na jazykových kolejích“ – fragmenty ze slavné Hrabalovy novely v několika jazycích, anglická „nevážnohudební“ scéna, cyklus Britové v Čechách se bude střídat s Čechy v Británii, řada poutavých dokumentů… Výsadní postavení má Sherlock Holmes a William Shakespeare – od nového nastudování komedie Mnoho povyku pro nic a opakování Sonetů s komentáři Martina Hilského až po komponovaný pořad Shakespeare a hudba, který vzbuzuje pozitivní očekávání (14. 4.).

Český rozhlas má jednu obrovskou strategickou výhodu – členství v Evropské vysílací unii. Vysílání Vltavy hodně profituje z nevyčerpatelné hudební banky EBU a nabízí lahůdky, které člověk, jestliže není dobře situovaným cestovatelem, nemá jinde možnost slyšet. Příkladem budiž záznamy z londýnského Festivalu české hudby a hlavně letního festivalu BBC Proms. Britská hudba bude však přítomna na Vltavě po celý rok – od anglikánské liturgie přes symfonie Ralpha Vaughana Williamse (Milníky anglické symfonické hudby) a oratoria Edwarda Elgara až po současnou tvorbu. Je sympatické, že Vltava připomene i působení významných osobností na poli česko-britských kulturních kontaktů.

Je toho skutečně hodně, co Vltava v duchu hesla „za málo peněz hodně muziky“ nabídne v rámci Britského roku. Nicméně kdyby bylo vedení Českého rozhlasu prozíravější, tak byl Vltavě na takovéto téma poskytnut zvláštní finanční budget, aby byla sonda do britského kulturního života hlubší a skutečně reprezentativní. Jaké by to musely být vysílací hody, kdyby mohly do Albionu zavítat dle potřeby redakční skupiny Vltavy a reflektovat vše, co je v současné ostrovní kultuře zajímavé, kdyby po celý rok běžela hodně nadstandardní spolupráce s BBC, kdyby bylo možné pozvat do Česka zajímavé britské hosty, kdyby… Jenomže to by se asi nijak dramaticky neprojevilo na poslechovosti. Nicméně posláním Vltavy je kulturní služba koncesionářům. Nebo ne?

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější